Ze Španělska k nám nebylo tak daleko

Vydání: 2009/19 Žena jako matka, 6.5.2009, Autor: Jaroslav Someš

Že v českých kulturních dějinách sehrály významnou roli styky s okolními středoevropskými zeměmi, je všeobecně známo. Také se ví, že zvláště v některých historických etapách se u nás výrazně odrazil vliv Itálie, případně Francie. Jen zřídka se však připomíná, jaký podíl na našem společensko-politickém, kulturním a v neposlední řadě také náboženském vývoji měly v minulosti vzájemné kontakty mezi zeměmi Koruny české a Španělskem.

Ojedinělou příležitost seznámit se s několika kapitolami z historie španělsko-českých styků nabízí nyní výstava Praha španělská, probíhající v Císařské konírně Pražského hradu. Jejím pořadatelem je Správa Pražského hradu spolu s Velvyslanectvím Španělského království v ČR. Autoři expozice zdůrazňují, že chtějí poukázat na to, že „španělský přínos kulturnímu vývoji Prahy, respektive celých Čech, je daleko větší, než se obvykla předpokládá“. Tento záměr se jim přesvědčivě zdařil, přestože prostor Císařské konírny jistě nedovolil vystavit všechny exponáty, které přicházely v úvahu. Výstava je rozdělena do tří tematických částí. První časově zasahuje až do středověku a dokumentuje už tehdy existující (a dodnes živou) tradici tzv. Svatojakubské cesty, tedy putování ke světcovu hrobu v Compostele. Druhá část se vztahuje ke španělsko-českým kontaktům 16. století, tzn. v dobách renesance. Zvolení Ferdinanda I. českým králem v roce 1526 znamenalo nejen nástup habsburské dynastie na český trůn, ale také otevření cesty k mnohostrannému propojení mezi Prahou a Madridem. Španělské vlivy hrály tehdy důležitou roli v české diplomacii, vzdělanosti, umění a dokonce i v oblékání. Poslední oddíl výstavy se soustřeďuje především na podíl Španělska na rekatolizaci našich zemí v pobělohorském období a význam vzájemných vazeb na duchovní atmosféru českého baroka.

Exponáty od 13. do 20. století

Mezi nejcennější a zároveň nejstarší exponáty výstavy patří kasule a štola, jež jsou součástí svatovítského pokladu a tradice je připisuje sv. Václavovi. Dnes víme, že jde o textilie pocházející až z druhé poloviny 13. století a to buď z Pyrenejského poloostrova, případně z Egypta či ze severní Afriky. Úctu, jíž se u nás těšil sv. Jakub, připomínají na výstavě plastiky, obrazy a vitráže od rané gotiky až po vrcholné baroko. Další výtvarná díla odrážejí španělský styl života na Pražském hradě za vlády prvních Habsburků (za pozornost stojí např. reliéfy z Belvederu zobrazující výjevy s postavou císaře Karla V.). Nemohou chybět ani odkazy na tehdejší propojení českých šlechtických rodů (Pernštejnů, Lobkoviců) se španělskými. K tomu se váže také původ světoznámé posvátné sošky Pražského Jezulátka, jež je zde samozřejmě zastoupena jen replikami a také ukázkou ze svého vzácného šatníku. Pouze omezeným počtem výtvarných děl tu může být reprezentováno umělecké bohatství českého baroka. Odraz španělského vlivu přece nacházíme i v dílech takových mistrů, jakými byli třeba Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch, Ferdinand Maxmilián Brokof či Jan Jiří Bendl. Pro leckoho bude překvapením, kolika dnes opomíjeným světcům věnovali naši předkové zbožnou pozornost – zdaleka to nebyl jen sv. Ignác či sv. František Xaverský, ale například i sv. Casilda, sv. Petr z Alcántry či sv. Jan z Boha. Výstava stručně zmapovává i vzájemné styky na půdě církevních řádů a v oblasti školství (ve výběru univerzitních tezí si pozornost zaslouží grafická výzdoba diplomu Jana Bedřicha z Valdštejna, zobrazující Staroměstský Mariánský sloup jako geografický a duchovní střed Evropy). Výstava Praha španělská je v Císařské konírně Pražského hradu otevřena denně (10 – 18 hodin), a to až do 28. června.

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay