Ze Španělska k nám nebylo tak daleko

Vydání: 2009/19 Žena jako matka, 6.5.2009, Autor: Jaroslav Someš

Že v českých kulturních dějinách sehrály významnou roli styky s okolními středoevropskými zeměmi, je všeobecně známo. Také se ví, že zvláště v některých historických etapách se u nás výrazně odrazil vliv Itálie, případně Francie. Jen zřídka se však připomíná, jaký podíl na našem společensko-politickém, kulturním a v neposlední řadě také náboženském vývoji měly v minulosti vzájemné kontakty mezi zeměmi Koruny české a Španělskem.

Ojedinělou příležitost seznámit se s několika kapitolami z historie španělsko-českých styků nabízí nyní výstava Praha španělská, probíhající v Císařské konírně Pražského hradu. Jejím pořadatelem je Správa Pražského hradu spolu s Velvyslanectvím Španělského království v ČR. Autoři expozice zdůrazňují, že chtějí poukázat na to, že „španělský přínos kulturnímu vývoji Prahy, respektive celých Čech, je daleko větší, než se obvykla předpokládá“. Tento záměr se jim přesvědčivě zdařil, přestože prostor Císařské konírny jistě nedovolil vystavit všechny exponáty, které přicházely v úvahu. Výstava je rozdělena do tří tematických částí. První časově zasahuje až do středověku a dokumentuje už tehdy existující (a dodnes živou) tradici tzv. Svatojakubské cesty, tedy putování ke světcovu hrobu v Compostele. Druhá část se vztahuje ke španělsko-českým kontaktům 16. století, tzn. v dobách renesance. Zvolení Ferdinanda I. českým králem v roce 1526 znamenalo nejen nástup habsburské dynastie na český trůn, ale také otevření cesty k mnohostrannému propojení mezi Prahou a Madridem. Španělské vlivy hrály tehdy důležitou roli v české diplomacii, vzdělanosti, umění a dokonce i v oblékání. Poslední oddíl výstavy se soustřeďuje především na podíl Španělska na rekatolizaci našich zemí v pobělohorském období a význam vzájemných vazeb na duchovní atmosféru českého baroka.

Exponáty od 13. do 20. století

Mezi nejcennější a zároveň nejstarší exponáty výstavy patří kasule a štola, jež jsou součástí svatovítského pokladu a tradice je připisuje sv. Václavovi. Dnes víme, že jde o textilie pocházející až z druhé poloviny 13. století a to buď z Pyrenejského poloostrova, případně z Egypta či ze severní Afriky. Úctu, jíž se u nás těšil sv. Jakub, připomínají na výstavě plastiky, obrazy a vitráže od rané gotiky až po vrcholné baroko. Další výtvarná díla odrážejí španělský styl života na Pražském hradě za vlády prvních Habsburků (za pozornost stojí např. reliéfy z Belvederu zobrazující výjevy s postavou císaře Karla V.). Nemohou chybět ani odkazy na tehdejší propojení českých šlechtických rodů (Pernštejnů, Lobkoviců) se španělskými. K tomu se váže také původ světoznámé posvátné sošky Pražského Jezulátka, jež je zde samozřejmě zastoupena jen replikami a také ukázkou ze svého vzácného šatníku. Pouze omezeným počtem výtvarných děl tu může být reprezentováno umělecké bohatství českého baroka. Odraz španělského vlivu přece nacházíme i v dílech takových mistrů, jakými byli třeba Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch, Ferdinand Maxmilián Brokof či Jan Jiří Bendl. Pro leckoho bude překvapením, kolika dnes opomíjeným světcům věnovali naši předkové zbožnou pozornost – zdaleka to nebyl jen sv. Ignác či sv. František Xaverský, ale například i sv. Casilda, sv. Petr z Alcántry či sv. Jan z Boha. Výstava stručně zmapovává i vzájemné styky na půdě církevních řádů a v oblasti školství (ve výběru univerzitních tezí si pozornost zaslouží grafická výzdoba diplomu Jana Bedřicha z Valdštejna, zobrazující Staroměstský Mariánský sloup jako geografický a duchovní střed Evropy). Výstava Praha španělská je v Císařské konírně Pražského hradu otevřena denně (10 – 18 hodin), a to až do 28. června.

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay