Vydání: 2008/18 Čína - země plná kontrastů, 29.4.2008, Autor: Iva Peřinová

Příloha: Doma

Petra Zimermanová
Ředitelka Poradenského centra Praha společnosti pro hluchoslepé Lorm. Tuto funkci zastává čtyři roky.

Proč právě Lorm?
Mnoho lidí si myslí, že je to zkratka, ale my jsme se ve skutečnosti pojmenovali podle osoby Hieronyma Lorma. To je pseudonym Heinricha Landesmanna, rodáka z moravského Mikulova, který byl sám hluchoslepý a pro vlastní potřebu vytvořil abecedu dnes nazývanou Lormova – jednotlivá písmena jsou zde vyjádřena různými způsoby dotyku v ruce. Přezdívku si Landesmann vybral proto, že byl literárně činný, psal protirakouské texty, které se nelíbily oficiálním autoritám, a za pseudonymem se skrýval. V roce 1910, osm let po jeho smrti, vydala jeho dcera Marie brožuru s popisem dotekové abecedy, která se v různých úpravách velmi rozšířila mezi hluchoslepými zejména v německy mluvících zemích. Nedávno jsem potkala jednoho hluchoslepého Belgičana, který ji také ovládal. Lormova abeceda je ale jen jednou z více možností, jak mohou hluchoslepí komunikovat.

Kde máte pobočky?
V Praze, Brně, Liberci, Plzni, Olomouci, Ostravě, den otevřených dveří jsme nyní měli v Jindřichově Hradci. Začínáme působit v Hradci Králové.

Spolupracujete i s organizacemi hluchoslepých v jiných státech?
Je to otázkou peněz. Naposledy byla naše kolegyně – sama hluchoslepá – na zasedání Světové federace hluchoslepých ve Finsku. My v Praze máme výhodu, že k nám život zavál jednu britskou specialistku na hluchoslepotu, která se hluchoslepým léta věnovala. Její manžel tu nyní pracuje a ona je v Praze s ním. Nemusíme tedy jezdit do zahraničí, ona sama nám jako dobrovolnice velmi vydatně pomáhá.

Jak dokážete hluchoslepým pomoci?
Naší snahou je, aby měli ve svém regionu zajištěnou terénní službu. Díky tomu, že jsme loni byli celkem úspěšní v dotacích a ve sbírce, kterou pořádáme, mohli jsme přijmout nové pracovníky v Olomouckém a Plzeňském kraji. Terénní pracovník za hluchoslepými jezdí a pomáhá jim v každodenním životě – doprovází je k lékaři, někdo potřebuje průvodce, někdo tlumočníka. Další službou je, že učíme klienta, který třeba přijde o zrak a sluch v pozdějším věku, novým způsobům komunikace. Sem patří i Braillovo písmo – viděla jsem hluchoslepého Japonce, který používá princip Braillova písma v komunikaci se svým tlumočníkem, doslova mu píše na ruku. Dále učíme hluchoslepé prostorovou orientaci, aby se naučili chodit samostatně s holí například do obchodů, aby byli nezávislejší. Podstatnou částí naší práce je psychotera- peutická stránka – tito lidé často žijí v rodině, ale zůstávají do značné míry izolováni, mají velmi omezené možnosti komunikace s okolím.

Možnosti hluchoslepých jsou jistě velmi omezené.
Přesto se je snažíme inspirovat k různým aktivitám. Už několikrát jsme třeba uspořádali zimní pobyt na běžkách – hluchoslepí vybíhají se svými traséry do bílé stopy. Na začátek června připravujeme cykloturistický pobyt na tandemových kolech. Letos vyhlásíme možnost přihlásit se na Lormolympiádu – je to taková dovednostní a sportovní olympiáda, soutěžit se bude v některých upravených atletických disciplínách, máme připravenou i výtvarnou a literární kategorii. Cílem bude, aby si lidé zasoutěžili, porovnali své síly a užili si při tom hodně legrace. Vítězem je samozřejmě každý. My dokážeme nabídnout klientům různé možnosti, ale jestli je využijí, jestli dokážou svůj život naplnit, záleží na nich.