Závodník s charakterem

15.5.2014, Autor: Václav Štaud

Rád bych zde připomněl člověka, který před léty dokázal svým mistrovstvím i dobrým životem oslovit celou naši generaci. Právě uplynulo dvacet let od tragické smrti Ayrtona Senny, trojnásobného brazilského mistra světa ve Formuli 1. Dožil pouhých 34 let. Přestože nepatřil k bouřlivákům, kteří naplňují stránky bulváru, stal se ještě zaživa legendou, příkladem ostatním sportovcům. Dostaly se mu dary dobré motoristické kondice, vytrvalosti i charismatu. A jeho současníci se shodli, že oplýval i skvělými vlastnostmi charakterovými. Neváhal například zastavit auto a riskovat život, když roku 1992 zachraňoval z vraku pilota Erika Comasa a o rok později Alessandra Zanardiho. Že ze svých zisků věnoval mnoho milionů dolarů na charitu, se ukázalo až po jeho smrti. Nikomu to neřekl.

Ayrton Senna (vlastním jménem da Silva) prokazoval odvahu nejen za volantem, ale i ve vyjednávání s pořadateli závodů. Ještě chvíli před svou poslední jízdou se radil s ostatními piloty o strategii, jak přesvědčit organizátory o potřebě větší bezpečnosti. Zvolili ho za svého lídra a mluvčího. Už nepromluvil, ale byla to právě jeho tragická smrt, co přinutilo pořadatele, aby konečně začali dělat maximum pro bezpečnost pilotů. Říká se, že celý víkend před posledním závodem byl bez nálady, trápila ho zlá předtucha, dokonce prý uvažoval, že závod vzdá. Přitom nezemřel vinou chyby svého řízení, nýbrž následkem technické poruchy. V sedmém kole Velké ceny San Marina při nájezdu do zatáčky Tamburello v rychlosti 300 km/h selhalo u Ayrtonova auta pravé přední kolo. Narazil do zdi a tragické následky měly zejména četné lebečné zlomeniny. Psal se 1. máj roku 1994.

Přestože Senna zažil bezpočet vítězství a byl postupně hvězdou největších motoristických stájí Williams, McLaren, Brabham i Toleman, osobního štěstí mnoho neužil. Časté cestování mezi rodným Sao Paolem a Evropou, stejně jako pravidelné přesuny mezi jednotlivými závodišti totiž způsobily rozpad jeho manželství. Nesl to těžce, víru v Boha však za volantem neztratil. Bylo o něm známo, že se před každým závodem upřímně modlí. A jeho nejlepší přítel, závodník F1 Gerhard Berger, měl podle tehdejšího tisku říci: „Zatímco já jsem listoval v Playboyi, Ayrton před startem vždy držel v rukou Bibli. A přece v ten rozhodný den měli jeho andělé strážní volno.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

Zralé životy končí ve správnou chvíli Michal 20.5.2014 20:39

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay