Zachytit to dobré v člověku

Vydání: 2010/2 Kostelníci, 9.1.2010, Autor: Lukáš Jirsa

Jan Špáta (1932 – 2006) patří k nejvýznamnějším českým dokumentaristům 20. století. V kinech právě běží Restaurované filmy Jana Špáty, výběr pěti z osmnácti snímků, které byly vydány na 4 DVD. Jeho filmy jsou neustálým hledáním pozitivních lidských hodnot.

Restaurované filmy Jana Špáty nabízejí dobré uvedení do jeho rozsáhlého díla. Ukazují autorovo hluboké sociální cítění a snahu hledat to skutečně podstatné v lidském životě (Respice finem), zájem o umění ve všech jeho podobách (Hallo Satchmo, Variace na téma Gustava Mahlera, Mezi světlem a tmou) i obdiv k neustálému překonávání vlastních možností (Atletické variace). Jde o setkání s člověkem, který definoval umění jako „pocit z doteku krásy“. Špáta ve svých filmech vždy směřoval k zachycení vzácných životních okamžiků a jedinečných chvil lidského vypětí. Nebyl břitkým sociálním kritikem, nýbrž autorem, který se snaží vyjevit křehkost a krásu okamžiku, najít v portrétovaném člověku to neopakovatelné a ryzí. Jan Špáta se nebránil široké škále emocí – smutku, bolesti, lítosti, ale ani veselí a radosti. Jeho tvorba se vyznačuje úctou k životu každého člověka a určitým optimismem, který povětšinou z jeho hrdinů vychází. „Optimismus, ve kterém je obsažena katarze, je jediný důvod, který opravňuje tvůrce, aby někoho svým dílem obtěžoval,“ odpověděl Špáta na dotaz, zda je v současnosti potřeba lidem říkat pozitivní věci. V jeho případě nicméně neběží o optimismus laciný a kýčovitý, ale o optimismus vyvěrající z hluboké pokory před životem. Sám Špáta byl člověkem spíše introvertním, byl pesimistou rozumem a optimistou srdcem.

Cesta k tvorbě

Jan Špáta vystudoval na FAMU kameru, za kterou se poprvé postavil už na konci padesátých let. Tehdy spolupracoval s mnoha režiséry, z nichž jedním byl Evald Schorm, který Špátu podnítil i k samostatné režii. Svoji plnou tvůrčí kariéru začal v roce 1964 filmem Největší přání a v roce 1998 ji zakončil dvoudílnou bilanční zpovědí o své tvorbě i životě nazvanou Láska, kterou opouštím (oba filmy jsou i na zmíněných DVD). V rozmezí těchto dat natočil celkem 107 filmů. Všechny jsou přitom jeho výsostným dílem: kromě kamery a režie si většinou sám nacházel témata, psal scénáře a komentáře, dohlížel na střih i hudební dramaturgii. Dlouhodobě také spolupracoval se svojí ženou Olgou Sommerovou. Mnoho lidí při setkání se Špátovými filmy nabývá pocitu, že se jedná o dílo pocházející z ruky hluboce věřícího člověka. Špáta ale nikdy nebyl tradičně věřícím. Věřil v lidský potenciál konat dobro a neustále hledal člověka (a ve filmech jej také často portrétoval), „který touží po tom, být lepší nebo dobrý, a něco pro to dělá“. Jeho filmy jsou jasnými nositeli morálních hodnot a jeho tvorba by se ve svém celku dala chápat jako manifest pravdy, lásky a pokory. Více informací o Janu Špátovi i vydaných DVD s jeho filmy lze najít na www.janspata.cz.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay