Vydání: 2004/44 Soužití generací, 25.10.2004, Autor: The Tablet

V místech zasažených suchem nebo v oblastech s přesolenou půdou mohou potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných rostlin zamezit nedostatku jídla. Jak uvedla agentura BBC, některé africké země (včetně Jihoafrické republiky) už pro tyto účely nové metody biotechnologie využily. Většinou se jedná o odrůdy bavlníku a kukuřice.

Na první pohled se geneticky modifikované rostliny od ostatních neliší. Snad jen tím, že jsou trochu větší, trvanlivější, méně hnojené, odolnější proti škůdcům a nepříznivým klimatickým podmínkám. Skutečné odlišnosti však rozpozná až odborník - po důkladné analýze DNA. Právě do ní vložili biotechnologové genetické informace z jiné rostliny, živočicha či mikroba. Například přidáním genetické informace z narcisů do DNA rýže se zvýší produkce beta-karotenu, který pak může zachránit statisíce indických dětí před oslepnutím. Jablko s genem z můry zase zvyšuje odolnost vůči spále, salát upravený genetickou informací z krys má vyšší obsah vitamínu C a například sója kombinovaná s kravskými geny obsahuje mléčné bílkoviny. Existují také rajčata odolná proti mrazu - vzniklá přenesením genu z arktických ryb.

MORÁLNÍ IMPERATIV?
Podle informací listu The Tablet Vatikán na nedávné konferenci pořádané na Gregoriánské univerzitě v Římě myšlenku využití geneticky modifikovaných organismů (GMO) k výrobě potravin podpořil. Pontifikální akademie věd spolu s americkým velvyslanectvím při Svatém stolci uspořádala setkání s názvem „Nakrmit hladový svět: morální imperativ biotechnologie“. Americký velvyslanec u Svatého stolce James Nicholson na začátku konference zdůraznil, že hlavním cílem nových technologií je pomoc 780 milionům lidí (především v rozvojovém světě) trpících hladem a podvýživou. „Je to naléhavá morální otázka, protože denně zemře na světě na následky hladu 15 tisíc lidí. Biotechnologický průmysl to může vyřešit, pokud nalezne cesty, jak produkovat zdravější a výživnější plodiny, které budou chudí farmáři pěstovat s menší námahou a s menším množstvím nebezpečných pesticidů.“

Vědci na konferenci zároveň vyslovili názor, že genetická modifikace plodin, jejich křížení - a následný výběr lepších a odolnějších - existuje v přírodě už od té doby, kdy se lidé od lovení a sběru plodin uchýlili k jejich pěstování.

Gonzalo Miranda, děkan Fakulty bioetiky na Papežské univerzitě Regina Apostolorum, během konference představil teologické argumenty k této problematice. V perspektivě knihy Genesis, dokumentů II. vatikánského koncilu a vybraných papežových proslovů nastínil pohled na člověka jako na střed a vrchol všeho stvoření, který je povolán k tomu, aby přírodu nejen chránil, ale i kultivoval.

OTÁZKA VĚDY I ETIKY
Poslední vatikánská konference na toto téma, která se konala před necelým rokem, vyzvala k podrobnějším studiím a k otevřenější komunikaci a snaze po vyřešení „ideologického konfliktu“.

V souvislosti se Světovým dnem výživy papež Jan Pavel II. nedávno zdůraznil, že rozvoj hospodářství se musí řídit zásadami solidarity. „Samotné téma letošního dne ,Biodiverzita ve službě bezpečnosti výživy‘ ukazuje na konkrétní prostředek války s hladem a podvýživou,“ uvedl Jan Pavel II. „K přežití jednotlivých živočišných a rostlinných druhů je nezbytné správně nakládat s biologickým bohatstvím. Je to nejen vědeckotechnická, ale také etická otázka. V mezinárodní spolupráci je třeba brát v úvahu konkrétní potřeby světové populace. Důležité je bránit práva rolníků a zajistit jim účast na rozhodování a nezapomínat ani na domorodé komunity, ve kterých jsou živé tradice biologické rozmanitosti. Je to bohatství, jemuž hrozí zánik, pokud se nebude náležitým způsobem chránit,“ napsal Svatý otec v poselství ke Světovému dni výživy.

Zatímco americké i některé africké země běžně používají GMO, Evropa se k nim staví rezervovaně. Přestože přehled vypracovaný v roce 2002 britskou The Royal Society nenachází žádný významný důkaz, že by GMO byly zdraví nebezpečné, ale o jejich rizicích se stále vedou diskuse – stejně tak o tom, zda je zásah do stvořitelského díla přípustný, či nikoli.