26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Zabili oběť dřív, než ji stačili popravit

10. 3. 2010

|
Tisk
|

Vydání: 2010/11 Politické procesy 50. let, 10.3.2010

Ve spárech komunistické justice skončily v Československu tisíce lidí, stovky jich byly popraveny. Režim měl tendenci ze zadržených vytvářet v očích veřejnosti tzv. protistátní skupiny. Připomeňme si některé z nich.

Píka

Už v lednu 1949 proběhlo neveřejné líčení s hrdinou protinacistického odboje, divizním generálem Heliodorem Píkou. Generál, který byl dříve vyznamenán dvěma sovětskými válečnými řády, byl popraven v červnu 1949. Šlo o vůbec první justiční vraždu v komunistickém Československu. Protože byl Píka osobním přítelem prezidenta de Gaulla, byl ve Francii vyhlášen jednodenní státní smutek.

Číhošť

Na pořelomu let 1949 a 1950 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti, nedaleko Ledče nad Sázavou, několikrát pohnul křížek. Někdo mluví o zázraku, jiní připouští, že jde o událost dodnes nevysvětlitelnu. Verzi StB, že vše zorganizoval zdejší farář P. Josef Toufar, aby proti režimu „popudil“ své farníky, lze označit za zcela vymyšle- nou. P. Toufar byl nicméně zatčen a podroben brutálnímu mučení, vyšetřovatel Ladislav Mácha ho doslova ubil k smrti. To byl také důvod, proč se „kauza Číhošť“ neocitla v žádném justičním paláci: komunisté svou oběť zabili dřív, než ji mohli popravit.

Machalka

První monstrproces namířený vůči katolické církvi je znám jako Machalka a spol. Směřoval proti mužským řeholním řádům a kongregacím. Proces, který proběhl o Velikonocích 1950, byl veřejnosti prezentován jako odhalení vatikánských špionážních center. Odsouzeni byli premonstráti Augustin Machalka (25 let žaláře), Vít Tajovský (20), redemptorista Ivan Mastiliak (doživotí), jezuité František Šilhan (25) a Adolf Kajpr (12), františkán Jan Evangelista Urban (14) či dominikán Silvestr Braito (15). Vzápětí po procesu proběhla tzv. Akce K, tedy násilná likvidace mužských řádů; proces Machalka a spol. měl být ideologickým zdůvodněním tohoto bezpráví.

Modrý

V březnu 1950 měli českoslovenští hokejisté odletět na mistrovství světa do Londýna, kde měli obhajovat zlato. K bojům o medaile ale nedošlo, sportovci naopak záhy bojovali o svůj vlastní život. Funkcionáři se obávali, že by hokejisté mohli hromadně emigrovat, a proto je do letadla vůbec nepustili. Večer si šli hráči sednout do hospody, kde došlo k potyčce s přítomnými členy StB a zatýkání. Po několika měsících ve vazbě byli hráči odsouzeni jako protistátní skupina Modrý a spol. Za vůdce údajného spiknutí byl vybrán legendární brankář Bóža Modrý, který v hospodě nebyl, a před šampionátem se dokonce vzdal reprezentace.

Horáková

Jediným procesem, kdy byla popravena žena, byl soud s poslankyní Miladou Horákovou. Jde o největší proces – v souvislosti s ním bylo obžalováno více než šest stovek lidí! Celkem padlo deset hrdelních rozsudků a skoro padesát trestů na doživotí. Šlo o první proces v režii sovětských poradců, obžalovaní se zde museli poprvé učit své výpovědi zpaměti. Proces byl v červnu 1950 doprovázen peticemi pracujících žádajícími nejtvrdší tresty. Hlavním prokurátorem byl nechvalně známý Josef Urválek, k ruce mu byla Ludmila Brožová-Polednová, nyní ve výkonu trestu.

Babice

Střelba v babické škole, při níž 2. července 1951 zahynuli tři členové zdejšího MNV, není dodnes jednoznačně objasněna. Rozporuplná je zejména role údajného odbojáře Ladislava Malého. U jihlavského soudu byli obžalováni sedláci, živnostníci i dva katoličtí kněží: František Pařil a Václav Drbola. V procesu, jemuž předsedal muž se signifikantním příjmením Vojtěch Rudý a který začal jen deset dní po střelbě, padlo sedm trestů smrti. V následujících letech proběhlo v souvislosti s Babicemi několik dalších procesů, při nichž byly vyneseny další čtyři hrdelní rozsudky – popraven byl mimo jiné i P. Jan Bula, současný kandidát na blahořečení. Propagandistický seriál Třicet případů majora Zemana věnoval Babicím hned dva díly.

 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou