Vydání: 2011/25 Michael Florian, 15.6.2011, Autor: Tomáš Kutil

Stovky poutníků se minulou sobotu vypravily do Doksan na Litoměřicku. V tamním starobylém klášterním kostele si v roce 800. výročí narození sv. Anežky připomněly její obláčku, tedy vstup do kláštera. Volba tohoto místo na severu Čech padla hlavně proto, že tu dcera českého krále Přemysla Otakara I. strávila část dětství. Do kláštera tu však nevstoupila – tímto krokem byla poctěna komunita v Praze na Františku, kterou světice také založila.

Slavnostní bohoslužbu, která byla vrcholem celé pouti, sledovali věřící i na velkoplošné obrazovce přímo před vstupem do kostela. Mši svatou přenášela také televize Noe. Hlavní celebrant, litoměřický biskup Jan Baxant, v homilii zdůraznil, že přes současnou duchovní vyprahlost zdejšího kraje tu mnozí svatí poutníci zanechali svůj odkaz a inspiraci. Jednou z nejvýznamnějších postav byla podle něj právě sv. Anežka, která v doksanském klášteře prožila kus svého dětství. Do kláštera pak vstoupila v Praze Na Františku – ten ale dnes jako klášter už nefunguje, a proto byly cílem pouti zvoleny Doksany.

Inspirace z mládí

„Často nás už v dětství napadnou myšlenky, které nám později pomohou zvolit si životní cestu. Zažil jsem to sám na sobě a věřím, že pro Anežku mohl být podobně inspirativní pobyt zde v Doksanech,“ řekl po mši novinářům biskup Jan Baxant. V krásném duchovním prostředí nás podle něj napadají ušlechtilé myšlenky, a je tam tedy mnohem snazší zaslechnout Boží hlas. Život sv. Anežky pak biskup Baxant přirovnal k perle, která neoslnila, a přesto stále září. „Její život byl tichý a nenápadný, ale o to vzácnější.“ Sobotní pouť připravovali v Doksanech několik měsíců. Chystalo se lešení, velkoplošná obrazovka, pohoštění. „Velmi nám pomohli skauti a místní lidé, kteří se postarali o úklid, úpravu zahrad či přípravu pohoštění a dárků pro hosty,“ sdělil KT P. Adrián Zemek, správce doksanské farnosti. Díky Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou pak mohli poutníci uctít i relikvii sv. Anežky. Ta byla v sobotu umístěna na bočním oltáři doksanského kostela hned vedle reliéfu sv. Anežky, který zdobí kostel už od roku 1989. Reliéf se do kostela dostal přesně v den Anežčina svatořečení a při jeho instalaci se tehdy konala jedna z největších povolených oslav svatořečení v celém Československu. Právě u tohoto reliéfu se doksanští farníci scházejí pravidelně každý měsíc, aby se zde modlili za státníky, rodiny či farnost. „Tento kraj potřebuje ještě hodně vnitřního uzdravení a obrácení. Právě sv. Anežka je k tomu výbornou inspirací – především ke smíření, kde je dozajista i mocnou přímluvkyní,“ dodal P. Zemek.