Z Palachova domu je památník

Vydání: 2019/42 Svatovítské varhany poprvé zahrály, 15.10.2019, Autor: Jiří Prinz

Příloha: Diecézní zpravodajství - Pražská arcidiecéze

Dům, který protnula železná hrana představující zlo. Tak vypadá Památník Jana Palacha, který byl minulý týden slavnostně otevřen ve středočeských Všetatech.


Hrana představující zlo proniká rodným domem Jana Palacha. Snímek Vilém Urbánek

Do prostoru před domem s číslem 337 ve Smetanově ulici přicházejí hosté. Je mezi nimi řada známých osobností. Třeba Stanislav Devátý, někdejší disident, který se stal během památného Palachova týdne v lednu 1989 jedním ze symbolů odporu proti komunistické totalitě. Anebo režisérka Olga Sommerová, jež o Palachovi natočila dokument, který návštěvníci památníku budou moci zhlédnout.

Z improvizovaného pódia před domem zní skladba „Ticho“ Bohdana Mikuláška. Do Všetat ji přijel zahrát sám autor. Na pódiu se střídají řečníci: ministr kultury Lubomír Zaorálek, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, přichází i tvůrci památníku, architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková. „Do domu vpadla hrana zla a Jan Palach na ni zareagoval,“ objasňují přítomným hlavní myšlenku svého díla.

Akce vrcholí ekumenickou modlitbou, kterou vede kardinál Dominik Duka. „Přišel jsem, abych se poklonil památce toho, který pochopil smysl života. Jeho čin nebyl sebevraždou. Sebevražda je zkratkovité jednání, sebevrah se chce vyhnout bolesti. Jan Palach ale přináší svou oběť ve svobodě,“ říká kardinál a plynule přechází k modlitbě Otčenáš. Ministr kultury pak přestřihuje pásku a Památník Jana Palacha slavnostně otevírá.

K vidění je i Palachova aktovka

Součástí památníku je trvalá expozice, která přibližuje jak život Jana Palacha, tak i protest, kterým chtěl před padesáti lety vyburcovat veřejnost z letargie, do níž upadla po srpnové okupaci. K vidění je tak například aktovka, kterou měl u sebe v den sebeupálení, státní vlajka, kterou bylo po smrti přikryto jeho tělo, či posmrtná maska od sochaře Olbrama Zoubka. Jsou zde i interaktivní obrazovky, které návštěvníkům zprostředkují dobové obrazové a zvukové záznamy. Zachycují reakce společnosti na Palachův čin jak v samotném roce 1969, tak později. „Jsem velice rád, že se Národnímu muzeu povedlo vybudovat z téměř zničeného a desítky let zapomenutého domku rodiny Palachových důstojný a nevšední památník. Jsem přesvědčen, že ač je rozlohou nevelký, je svým významem pro připomínání klíčových událostí našich moderních dějin ohromný,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

JIŘÍ PRINZ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 5 28. ledna – 3. února 2020

Ztráta paměti ničí budoucnost

V pondělí 27. ledna uplynulo 75 let od osvobození Osvětimi. Představitelé církve i světoví politici se minulý týden sešli u památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a v osvětimském…

celý článek


Schönborn slaví 75 let

„Toto ‚prodloužení hry‘ chápu jako pověření darovat tento čas Pánu,“ reagoval kardinál Christoph Schönborn poté, co papež František nepřijal jeho rezignaci.

celý článek


Kněží z Evropy poměří síly ve futsalu

Mistrovství Evropy ve futsalu, tedy halovém fotbalu, kněží se letos koná v Česku. Zápasy se budou hrát už v druhé polovině února v Praze a v Říčanech u Prahy.

celý článek


Za záchranu sester nabídla život

Beatifikační proces služebnice Boží Marie Rosy Vůjtěchové začal v Rajhradě na sklonku loňského roku, téměř 75 let od její smrti. Vzhledem k charismatu tiché služby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay