Z ghetta na Areopag

Vydání: 2006/17 Nemám rád sám sebe, 28.4.2006, Autor: Terézia Kolková

Příloha: Perspektivy

Odvážně i rozvážně
Hledala ho i v době vládní krize, ale rychlostí božích mlýnů. Ministři i poslanci za KDH proto získali další důvod k sebelítosti nad svou opuštěností v boji za stěžejní morální hodnoty. Do diskusí o smlouvě i o svědomí se však zapojili kněží i biskupové včetně předsedy BK mons. Františka Tondry, který dovede i na stránkách vlivného deníku stále srozumitelněji vystihnout to podstatné, i když to mnozí neradi slyší. Rozlišování i prozíravé konání v situaci, která bývá přirovnávána k úpadku velkých civilizací, vyžaduje intenzivní dialog a spolupráci. I když se o to slovenská církev snaží, působí občas navenek autoritářským dojmem. To ji pak pohybem v kruhu vrací do pozice vnitřní rezistence, o níž byla řeč na začátku.

Více prostoru laikům
Moudrá autorita ovládá touhu ovládat. Je schopna projevit důvěru nositelům různých dovedností a delegovat některé pravomoci. Prostor pro angažovanost odborníků z řad laiků je jednou z klíčových výzev slovenské církvi. I když zde má laická otázka stále status Pandořiny skříňky (na většině území nenajdeme farní rady, včetně ekonomických, ve většině teologických učilišť nepotkáme na denním studiu laiky...), zdařilých výkonů na poli občanské, charitativní a kulturní angažovanosti laiků přesto přibývá. Když se měl v rámci Třetího celoslovenského eucharistického kongresu na podzim 2005 papežský legát kardinál Jozef Tomko setkat se zástupci laických sdružení a hnutí, klášterní refektář jim nestačil.

Ozdravením rodin měnit společnost
To nejživotnější, s čím se kardinál setkal, byly iniciativy v oblasti rodinné a sociální, reagující na nejzávažnější výzvy dneška. V péči o rodiny se slovenské církvi daří dobře. Vedle Hnutí křesťanských rodin, jehož kořeny sahají ještě do totalitních dob, zanedlouho oslaví 15. výročí také Manželská setkání. Tato iniciativa převzatá z Moravy se zde rozšířila nebývalou měrou. Počet jejích letních týdenních soustředění bylo nutno zdvojnásobit. Na obou turnusech zaplní banskobystrické vysokoškolské koleje víc než osm set účastníků. Mnozí vydávají svědectví o hlubokých změnách v životě osobním, manželském i rodinném. Dokazuje to, že rodinné pole je často neorané, ale že vrstva býlí skrývá úrodnou zemi se všemi živinami, po nichž prahne současná společnost. Tématu rodiny se dotýká každý projev apoštolského nuncia Henryka Józefa Nowackého, vyslance Benedikta XVI., který v duchu svého předchůdce neúnavně prorocky vyzdvihuje hodnotu zdravé rodiny. Na to vnímavě reaguje banskobystrický biskup Rudolf Baláž, v jehož diecézi funguje moderní Diecézní pastorační centrum Jana Pavla II. se zvláštním zaměřením na rodinu. Biskup Baláž hodně investuje do lidských zdrojů, do přípravy kvalifikovaných pracovníků, kteří pak studují např. na Institutu pro teologii manželství a rodiny Lateránské univerzity v Římě. Další kněží i laici studují v zahraničí bioetiku, psychologii, pastoraci mládeže, přičemž právě banskobystrická diecéze je v tomto směru nejprogresivnější.

Hnutí Pro-life – příklad spolupráce i omlazování
Další potřebou i reakcí na ni je na Slovensku ochrana života. Hnutí Pro-life se profiluje jako aktivní a téměř zcela laické. Má zastání u konkrétních politiků, kteří svým zásadním postojem k potratům a homosexuálnímu partnerství nosí kůži na trh. Hierarchie mu i při své záměrné politické zdrženlivosti skýtá podporu. Laické aktivity tohoto typu jsou velmi pestré a vzácně koordinované v tzv. Fóru života. Pravidelné mezinárodní konference, nabídka kontaktu těhotným a týraným ženám, pouliční kampaně i tradiční akce Bílá stužka dosahují stále širší publicity i vlivu na veřejné mínění, o čemž svědčí i nízký věkový průměr těchto aktivistů.

K sociálnímu učení církve má praxe daleko
Sociální otázka je klíčovou výzvou církvi už druhé století. V postkomunistické reformní zemi s výrazně pravicovou politikou, jakou je Slovensko, se situace v posledních letech vyhrocuje a vytváří zatím neřešené problémy. Neschopnost reagovat jinak než slovní chválou doktríny (kterou si ale kdekdo přivlastňuje), působí mnohým lidem v jejich vztahu k církvi rozčarování. Spojení teorie s praxí je tvrdým oříškem. Vylámal si na něm zuby např. František Rábek, předseda Rady KBS pro vědu, vzdělání a kulturu, který sestavoval tým odborníků pro osvětové turné po farnostech. Chybí koncepce i motivace – a životy mnohých zatím poznamenává nezaměstnanost, existenční nejistota, migrace za prací s následným štěpením rodin. Úkolem církve v tomto směru je pomáhat lidem zachovat i v těžkostech smysl pro základní hodnoty, který jim umožní vlastní sebezáchovu.

Amorální reality-show aktivizují ženskou lobby
Díky katolickým laickým aktivitám se v poslední době dostávají do středu pozornosti témata jako morálka, ženská otázka a vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Téma morálky se vynořilo v souvislosti s fenoménem reality-show kontejnerového typu (VyVolení, Big Brother), na nějž reagovala křesťanská veřejnost s nebývalou razancí (též výzvou k bojkotu zboží reklamních partnerů těchto relací). Tato kampaň, na Slovensku první svého druhu, se profilovala jako čistě laická. Při té příležitosti se poprvé představilo nové Katolické hnutí žen Slovenska, které v úzké spolupráci s hnutím Modlitby matek ukázalo potenciál strážkyň rodinných krbů při mobilizaci veřejného mínění.

Mládež ověřila systém malých společenství
Snad nejúspěšnější mezi různými pastoračními trendy na Slovensku je pastorace mládeže. Svědčí o tom živá univerzitní pastorační centra na většině vysokých škol a hustá síť malých farních společenství (tzv. stretká). Navazují na „kroužky“ z dob totality (tehdy významně přispěly k jejímu ideovému kolapsu) a jsou pilířem běžné slovenské pastorace. O jejich koncepční rozvoj se stará Rada KBS pro rodinu a mládež. Úsilí diecézních kněží a univerzitních kaplanů v praxi doplňují četné spolky v čele se Sdružením křesťanských společenství mládeže, se salesiánskými iniciativami (Domka, Laura) a s Hnutím křesťanských společenství dětí („eRko“). Prostorem pro formaci těch, kdo chtějí žít své křesťanství ve veřejném životě, se stává Společenství Ladislava Hanusa, které už čtyři roky působí mezi mladými akademiky s ambicí vychovávat lídry společnosti.

Přátelštější postoj k médiím se vyplácí
I tento neúplný výčet ilustruje životnost slovenského křesťanství, jeho současný aktivismus i vývojový potenciál. Zvěst evangelia se nabízí různými způsoby, formy nabídky však procházejí nutným – stále ještě postkomunistickým – vývojem od sebeobrany (ghetta) k dialogu. V této souvislosti nelze obejít mediální politiku slovenské církve a její posun v posledních letech, zejména v oblasti šíření informací o vnitrocírkevních aktivitách prostřednictvím mluvčích jednotlivých biskupství. Většina těchto aktivit směřuje dovnitř církve, což je přirozené, neboť církev se nemá prosazovat zpravodajsky, ale názorově, vlivem na veřejné mínění, nastolováním témat a iniciováním diskusí. Proto se už dlouho mluví o potřebě církevně-společenského týdeníku, který by byl nejen „duchovním servisem“, ale i nositelem provokativního rozměru křesťanství. Tradiční Katolícke noviny nepovažují za své poslání tuto úlohu převzít.

Image církve se odráží i v přístupu ke svazkům StB
Nepříjemná církevní témata jsou zatím vydána na pospas sekulárním žurnalistům. To se projevilo např. při zveřejňování svazků StB Ústavem paměti národa. V tom, že se do vyhledávačů zaznamenávala mezi prvními právě jména představitelů církve, je i cosi pozitivního: svědčí to o morálních očekáváních vůči církvi, o jejím kreditu. Novináři sice neměli porozumění pro její opatrnost vůči „nalomeným třtinám a doutnajícím knotům“ někdejších kolaborantů, většinová katolická církev však udělala dobrý dojem. Prohlášení biskupské konference totiž bylo zásadovější a otevřenější než postoj většiny ostatních křesťanských církví, které se domáhaly zákazu publikace dokumentů. Ústav paměti národa si proto se zveřejněním hlavní části registru svazků pospíšil.

Raději kapku medu než soudek octa
Rezervovanosti slovenské církve vůči médiím lze rozumět i zástupně jako její rezervovanosti vůči společnosti jako takové. Arcibiskup John Patrick Foley, předseda Papežské rady pro sdělovací prostředky, prohlásil na jejím nedávném zasedání, že církev by měla média méně kritizovat a více chválit. Neboť ani oprávněnost kritiky neotupuje žihadlo, a přehlédnutí mnohého dobrého ránu zvětšuje. Připomněl výrok svatého Františka Saleského, patrona médií, že kapka medu přiláká víc much než soudek octa. Zdá se, že tento apel platí světové církvi a v jejím rámci i té slovenské. Nacházet pastorační přístupy, které nebudou kyselým moralizováním, ale kapkami medu, jež – skrze na pohled drobné formační aktivity, malá společenství a individuální přístup – dokáží současného člověka přesvědčit, co je skutečným dobrem. 
 
Autorka (nar. 1980) vystudovala žurnalistiku na UK v Bratislavě, je doktorandkou na Katolické univerzitě v Ružomberku. Přes tři roky pracovala v Katolických novinách. Nyní působí ve slovenské redakci Vatikánského rozhlasu. Je předsedkyní sdružení mladých katolických novinářů Network Slovakia a angažuje se ve Fóru pro veřejné otázky a ve Společenství Ladislava Hanusa.


Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay