Vzpomínky na utrpení Jana Pavla II.

Vydání: 2006/13 Moderní křížové cesty, 28.3.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Nyní, rok po této události, vyzývá římský vikář kardinál Camillo Ruini všechny obyvatele Říma, aby se společně s papežem Benediktem XVI. spojili v modlitbě, a vyjádřili tak hlubokou vděčnost za zásluhy Jana Pavla II. V hodině, kdy tento papež před rokem zemřel, pak proběhne na Svatopetrském náměstí modlitba růžence.

NECHTE MNE ODEJÍT

Při příležitosti úmrtí Jana Pavla II. vyšla v italském katolickém nakladatelství San Paolo Edizione kniha s názvem Nechte mne odejít - síla v slabosti Jana Pavla II. Právě její titul souvisí s posledními slovy Karola Wojtyły před jeho smrtí. Tato 120stránková publikace vypráví nejen o posledních dnech (od návratu papeže na polikliniku Gemelli až po 2. dubna večer). „Kniha mapuje bolestná zastavení na životní pouti Petrova nástupce od německé okupace Polska přes atentát v roce 1981 a diagnózu Parkinsonovy choroby až k posledním okamžikům života,“ uvedlo Radio Vatikán. Autory jsou vedle papežova osobního lékaře Renata Buzzonettioho také osobní tajemník Jana Pavla II. Stanisław Dziwisz, generální vikář Vatikánu arcibiskup Angelo Comastri a vedoucí polské mutace deníku Osservatore Romano Czesław Drazek. „Se srdcem pokorného Kyréňana jsme pomáhali starému papeži, našemu biskupovi, nést jeho kříž až do konce,“ napsal ve svých vzpomínkách Renato Buzzonetti. „Poslední roky jeho života byly viditelně poznamenané bolestí, už nemohl chodit, těžko se mu mluvilo. Obzvlášť namáhavé pro něj byly cesty v roce 2004. Byl už nucen sedět v křesle nebo na vozíku, jeho hlas byl roztřesený a slabý, tvář měl změněnou utrpením, svůj pohled už upíral někam do dálky,“ dodal. Arcibiskup Stanisław Dziwisz napsal: „Jeho tělo bylo stále slabší, ale jeho duch zůstal silný a ,milující až do krajnosti‘.“ Zároveň připomněl, že papež nevnímal utrpení jen jako něco negativního, ale jako Boží návštěvu. A dodal, že Wojtyła už jako kněz, pak i jako biskup a následně jako papež věnoval zvláštní pozornost lidem sužovaným tělesným i duševním utrpením. V knize se také nyní, po 25 letech, vysvětluje, proč v roce 1981 Vatikánský rozhlas na několik minut přerušil své vysílání. Posluchačům bylo tehdy oznámeno, že jde o technický problém. Ve skutečnosti za tím stál zdravotní stav Jana Pavla II. Ten se - po atentátu, který na něj spáchal Turek Mehmet Ali Agça – právě vrátil z nemocnice. A protože se mu přitížilo, bylo nutné provést ultrazvukové vyšetření břišní dutiny. Jenže přístroj rušily vysílače Vatikánského rozhlasu, a tak jeho vedení dočasně přerušilo vysílání.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay