Vzkříšení ráno, nebo večer?

Vydání: 2013/14 Papež omyl nohy mladým muslimům, 3.4.2013, Autor: Jiří Gračka

 

„Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu,“ stojí v Janově evangeliu. Podobnou cestu na vigilii a oslavu vzkříšení v prvních paprscích nového dne zažili letos také věřící v některých farnostech.

„Ve vyznání víry se modlíme ‚třetího dne vstal z mrtvých‘, v liturgické praxi je to ale často redukováno a mezi velkopátečními obřady a oslavou vzkříšení neuplyne ani 24 hodin,“ vysvětluje P. František Eliáš, administrátor Klášterce na Šumpersku, proč se rozhodl konat velikonoční vigilii v neděli ráno. Podobně hovoří i P. Jaroslav Štancl ze Střílek na Kroměřížsku: „Význam Bílé soboty spočívá v tom, abychom nezkráceně prožili bolest umučeného Pána, protože jen tak dokážeme lépe prožít i velikonoční radost z jeho zmrtvýchvstání,“ říká.

Rovněž farníci potvrzují, že ranní bohoslužba nabízí zcela jiný zážitek než večerní. „Ranní vigilie má své kouzlo. Všechno spí, je klid, ticho a tma. Je to trochu, jako být s Ježíšem v hrobě – je to tma smrti. Pak se slouží vigilie a v jejím závěru začíná svítat jako symbol vzkříšení a života,“ popisuje Lubomír Nágl z Ohrozimi na Prostějovsku a Petr Gabriel z Uherského Brodu potvrzuje: „Když zazní velikonoční Aleluja, kostel je prozářen světlem a lid radostí. Pak i já vždy cítím, že být křesťanem je především radost se zmrtvýchvstalým Kristem.“

Kněží, kteří spravují více farností, si zase pochvalují, že se na každou bohoslužbu mohou lépe soustředit. „V sousední farnosti můžu začínat vigilii až po západu slunce. Dříve to bylo za světla, abych stihl ještě jednu, a nebylo to ono,“ ozřejmuje P. Petr Martinka ze slovácké Nivnice a dodává: „Dříve lidé vigilii ani nebrali jako nedělní mši svatou a ráno šli do kostela znovu. Ale proč prožívat jednu a tutéž událost dvakrát?“ ptá se.

Opačného názoru je ovšem salesián P. Petr Matula z Prostějova-Vrahovic, kde se ranní a večerní termín pravidelně střídají. „Když je vigilie v sobotu večer, má nedělní vzkříšení už jiný charakter. U velikonočního tridua potřebuje mít každá bohoslužba svůj čas, aby mohla doznít,“ je přesvědčen. Večerní termín považuje navíc za praktičtější pro malé děti či pro zpěváky a ministranty.

Podle P. Jana Plodra z Krásenska nedaleko Vyškova není ovšem ani brzké vstávání pro většinu farníků problém. „Děti se těší na něco mimořádného – a když si během mše pospí, nikdo se nezlobí,“ dodává. Součástí ranní vigilie v jeho farnosti je „agapé“, společná snídaně. „Tu chystají i lidé, kteří dar víry nemají a do kostela nechodí. Přesto jsou ochotni vstávat brzy ráno a připravit pohoštění. Je to svědectví o hezkých vztazích, které tu panují,“ uzavírá kněz.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

Jako se daří průvody, Michal 3.4.2013 22:28

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay