Výstava Romský holokaust

Vydání: 2006/28 Život církve v zemi papeže, 11.7.2006, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Teror, rozpoutaný v minulém století nacisty, ale i vládami zemí kolaborujících s Němci, stál život šest milionů Židů a půl milionu Romů. Přesto se někdy zdá, že (ačkoliv u nás již téměř žádní Židé nejsou) antisemitismus přetrvává. Povahy různých národů jsou jistě různě zabarveny a některé barvy se spolu snášejí lépe než jiné. Bezmocnou menšinu lze snáze „tolerovat“ než rovnomocného rivala či konkurenta. K ideálnímu stavu vzájemné spolupráce, kdy odlišnost je vnímána jako vítané doplnění vlastní jednostrannosti, vede dlouhá cesta. Tu je třeba stále hledat, i když nebývá pohodlná.
Oproti Židům se s Romy setkáváme často. Liší se na první pohled, a to nejenom barvou pleti. Zdá se, že až na výjimky zůstávají pozadu ve společnosti, jejíž prioritou je úspěch a bohatství. Žijeme vedle sebe ve vzájemné nedůvěře, gádžové a Romové, a málo o sobě víme. Překvapivě málo víme o nedávné historii Romů, a přece se nás týká, jsou to naše společné dějiny. S hrůzou a na pokračování jsme se v minulých letech dozvídali o podrobnostech holokaustu. Tragédie Židů byla i naší tragédií, ale tragédie Romů jako by zůstávala stranou, vytěsňována nadřazeným postojem většinové společnosti, která ráda kriminalizovala Romy jako celek, zapomínajíc, že nás někdy naši sousedé vnímají podobně. Nejednoznačné reakce veřejnosti na stavbu zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem či na zřízení památníku na místě koncentračního tábora v Letech u Písku mají možná svůj původ v nepochopení historie.
Někteří naši romští spoluobčané jsou pozůstalí těch, kteří jako zázrakem unikli systematickému vyvražďování, kterému podlehly více než tři čtvrtiny Romů. Hlavní impuls ke genocidě vyšel od nacistických vůdců, kteří ho formulovali v norimberských rasových zákonech. Ale jak se později ukázalo, na šíleném „díle“ konečného řešení musela spolupracovat značná část společnosti, třeba jen tím, že dělala, že nic nevidí. Podobně tomu bylo i u nás. Asi ne mnoho lidí se přímo podílelo na genocidě Romů – zmanipulovaná společnost ji ale umožnila a naše vstřícnost vůči nacistickým požadavkům nám možná pomáhala přežít. Současná výstava Romský holokaust podává zprávu o neuvěřitelně krutých zločinech, kterých se v letech 1939-45 dopouštěli na Romech zejména příslušníci SS, ale i německého wehrmachtu a policie v okupovaných zemích. Na osmdesáti panelech se střídají dvě barvy: šedá a okrová. Šedá nese pohled nacistů na opovrženou skupinu, ukazuje „vědecké“ metody rasové diskriminace, policejní aparáty fotografovaly lidi jako čísla, která už zítra nebudou.
Okrové panely vidí Romy jinak. Jsou na nich fotografie lidí (Rom rovná se člověk), jak je viděli jejich blízcí, lidí starých i mladých, krásných žen s tajemnými úsměvy, veselých dětí před chudými domky romských vesnic, moudrých starců s vrásčitými obličeji. Objevuje se před námi půvabný svět lidí hrdých ale přátelských. Romové se věnovali řemeslům, sloužili u vojska, hráli hudbu společně i sólově, sportovali i tancovali.
To všechno se pro většinu z nich stalo minulostí, odvlekli je do baráků mezi ostnaté dráty a nakonec je povraždili. Výstava je drtivým svědectvím proti nám, bílým, Evropanům, snad dokonce křesťanům. Nadřazenost skončila pádem: byly spáchány hříchy do nebe volající.

Výstava Romský holokaust - genocida Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě se koná pod záštitou Jiřího Paroubka, předsedy vlády ČR, a Pavla Béma, primátora hl. m. Prahy v přízemí Veletržního paláce od 26. května do 16. července 2006. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay