Výstava Daniela Reynka: víc než fotografie

Vydání: 2015/31 Skauti z celého světa v Japonsku, 28.7.2015, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 31

K výstavám svých fotografií měl Daniel Reynek ambivalentní vztah: pokud byly připraveny citlivě, vítal je, zároveň se kulturního provozu stranil, jak to jen šlo. Retrospektivní výstava jeho snímků, kterou nyní hostí jindřichohradecké Muzeum fotografie, by se mu ale určitě líbila.



Jindřichohradecká výstava Daniela Reynka je dosud nejvýraznější ukázkou práce petrkovského fotografa. Snímek František Nárovec

Tři sály a dlouhá chodba představují Daniela Reynka (1928–2014) jako svébytného fotografa, inspirovaného krajinou domovského Petrkova, zvířaty, a co se způsobu vidění týče – zejména jeho tatínkem, básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem. Jakkoli je toto spojení otce a syna zřejmé, výstava ho ukazuje novátorským pohledem. Kurátor František Nárovec divákovi předložil vedle sebe vybrané grafiky Bohuslava a fotografie Daniela Reynka. Vytvořil tak inspirativní dvojice, které spolu souzní, doplňují se, doslova si povídají. Daniel Reynek reagoval na otcovu poetiku po svém, rozvíjel ji, ale nekopíroval. Rodinné souznění, jaké roky panovalo na petrkovském statku, kde Reynkovi žili, se tak nyní přeneslo do Jindřichova Hradce. Prostřednictvím fotografií mohou návštěvníci muzea nahlédnout i za hranice umění, do soukromí, a to při respektování jeho intimity.

Další novinkou jindřichohradecké výstavy jsou paradoxně ty nejstarší snímky. Kurátor výstavy nově nalezl negativy Danielových snímků z mládí, kdy fotograf ještě neskládal ze dvou pozitivů své snové barevné koláže, nýbrž fotil černobíle. Už tehdy ale nevšedním způsobem zobrazoval reálie všedního dne. Motýl na ruce, kočka v okně, Bohuslav Reynek s kozami na pastvě… Tyto a další dosud neznámé snímky si před nynějším zveřejněním vyžádaly hodiny poctivých retuší, natolik byly nalezené negativy poškrábané a poničené. Díky nim si však můžeme fotografování Daniela Reynka představit v průběhu desetiletí a spatřovat, co se měnilo, i konstanty, které přetrvaly: niternost, jemnost a zájem o detail, který byl vždy nadřazen celku.

Výjimečnou výstavu doprovází katalog, o němž bychom snad mohli mluvit jako o monografii. Velký formát, kvalitní reprodukce fotografií starších i novějších, doprovodné texty, grafika respektující charakter jednotlivých děl… Návštěvník si může zakoupit i sérii pohlednic.

Daniel Reynek začal fotografovat už někdy ve čtyřicátých letech 20. století. Více vystavovat začal až v průběhu posledního desetiletí svého života. Ta erbovní výstava přišla ovšem až necelý rok po jeho smrti. Ten, kdo Daníka, jak se mu říkalo, nezažil, ho může poznat nyní. Opravdu poznat, nejen se podívat na stovku jeho snímků.

Výstava v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci trvá až do konce letošního roku.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura



Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay