Vykrádání kostelů pokračuje

Vydání: 2004/12 Duchovní rozlišování, 6.9.2004, Autor: Radek Gális

SITUACE CÍRKEVNÍCH PAMÁTEK V ČESKOBUDĚJOVICKÉ DIECÉZI
Vykradené kostely, mnohé i několikrát po sobě, vyvrácená a odvezená boží muka za vesnicí nebo odcizené sochy na hřbitovech - i tyto případy ilustrují současný stav české společnosti. Zatímco například nedávného zcizení obrazů malířů Josefa Lady nebo Egona Schieleho si média podrobně všímala, o uloupených církevních uměleckých dílech se většinou moc nehovoří.


V loňském roce zaznamenali v českobudějovické diecézi, jež patří k těm méně postiženým v republice, jedenáct případů vloupání nebo pokusů o ně. "Někde zloděje vyplašily zabezpečovací alarmy, takže se nic neztratilo, jednou dokonce policie zadržela zloděje přímo na místě," uvádí další podrobnosti diecézní konzervátor Jiří Černý, zabývající se dokumentací předmětů a správou depozitářů.

NÁVRAT ZLODĚJŮ
Zatímco v roce 1989 byly hlášeny pouze čtyři krádeže, v roce 1991 již zloději vyrabovali přes stovku církevních objektů. Některé kostely zpustošili i několikrát po sobě.

"Vyklizeny a mnohokrát vykradeny jsou například poutní kostel Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů, kostely v Chřešťovících, Rabí, u Pacelic, u Radomyšle nebo Vlachova Březí," vypočítává Jiří Černý.

Situace se zlepšila v polovině 90. let, kdy byl zaveden integrovaný ochranný systém. Ten zahrnuje důkladnou obrazovou i popisnou dokumentaci církevního mobiliáře. Většina církevních objektů byla zabezpečena bezpečnostními systémy a duchovní správci začali vzácné předměty uschovávat do depozitářů. Vykrádání kostelů však nekončí.

KUS DŘEVA?
Zatím k poslední krádeži v českobudějovické diecézi došlo ve Stachách na Šumavě v polovině ledna. "Nejde jenom o to, že došlo k znesvěcení kostela, protože byl na posvátném místě spáchán zločin, " říká farář Robert Paruszewski z Vacova, který Stachy s vykradeným hřbitovním kostelem spravuje. Kněz dodává: "Pro někoho je zmizelá socha kusem dřeva, ale tenhle kus dřeva zdobil mnoho let prostor, kde se konají bohoslužby. Byl součástí místa, kde se lidé po generace modlí, kam chodí za duchovními zážitky." Paruszewski doplňuje, že ukradené památky přitom nepředstavují škodu jen pro místní, ale pro celou společnost.

KRÁDEŽE BEZ POPULARITY
Jeho slova potvrzuje i konzervátor Jiří Černý. Ten uvádí, že např. škoda vzniklá ztrátou raně barokního kalicha s uvedením data a lokality, potvrzujícím příslušnost předmětu k určitému místu, je ohodnocena v porovnání s uměleckými díly v muzeích a galeriích podstatně níže. Přitom jde o předmět, který po staletí patřil do určitého regionu. "Navíc je kalich posvátnou nádobou, která přichází do styku s Kristovou krví. Jenomže tyhle skutečnosti si česká veřejnost většinou neuvědomuje. I to je jeden z důvodů, proč se o zcizených monstrancích a Madonách většinou mlčí, zatímco například ukradeným portrétem kocoura Mikeše bude žít celý český národ," dodává Černý.

Konzervátor Černý je toho názoru, že k vykrádání kostelů docházelo sice i v minulosti s různou intenzitou v různých obdobích, avšak vždy způsobilo velké zděšení nejen v obci, ale i v širokém okolí a na dopadené zloděje čekaly velmi přísné tresty. Černý říká, že současné masové vykrádání kostelů nemá obdoby. "Je průvodním jevem celkového úpadku kdysi křesťanské Evropy, způsobeného ztrátou víry a převrácením hodnot. Projevuje se to mimo jiné i nízkými tresty pro recidivisty, zaměřující se na svatokrádeže a nelegální obchod s kradenými uměleckými předměty."

TERČ POSMĚCHU
S Černým souhlasí i Zdenka Paloušová z odboru evidence a dokumentace Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích: "Když jde někdo u nás vyzdobit kapličku nebo opravit boží muka, stane se nezřídka terčem posměchu. V sousedním Rakousku nebo Německu mají v každé obci pět okrašlovacích spolků. Lidé tam moc dobře vědí, co je to národní hrdost." Zdenka Paloušová říká, že jí externí spolupracovník hornorakouské vlády pro "péči o vlast" přivezl pohlednice starých božích muk v jeho regionu, nyní hezky opravených. "Kdybychom pohledy vydali u nás a doplnili o místo, kde se nacházejí, tak se s těmito památkami můžeme rozloučit."

Římovský kněz Filip Stajner a Jiří Černý u vykradené kaple pašijového cyklu v Římově

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay