Vydat se k prameni: na Velehrad

Vydání: 2017/26-27 Vydat se k prameni: na Velehrad, 27.6.2017

Začínají prázdniny – doba cestování a výletů. Rádi se vydáváme třeba do míst, kde pramení nějaká řeka. Obvykle to znamená výstup do hor, kde velice nenápadně a často z více pramínků začíná veliká řeka, kterou známe z nížiny.


Velehradský skok. Eliška Mazurková z Ostrožské Lhoty loni na závěr pěší pouti ze Svatého Kopečku na Velehrad „zapózovala“ fotografovi ze společenství Člověk a víra. „Fotografie nevznikla úplně náhodou. Protože se s Eliškou dobře známe, vím, že je to nadějná gymnastka. Poprosil jsem ji o spolupráci, a tak vznikla tato jedinečná fotka. Podařila se na třetí pokus,“ prozradil autor snímku Vojtěch Pospíšil. Požádat ji před cílem pouti o takový výkon ho napadlo už před kostelem ve Starém Městě, když Eliška předváděla unaveným poutníkům stojku. Fotografie je k vidění i na výstavě Člověk a víra, která nyní putuje po českých a moravských diecézích. Snímek Vojtěch Pospíšil / Člověk a víra

Vzpomínám si na jeden prázdninový výlet se skupinou dětí k prameni Bečvy v Beskydech. Vybavuje se mi jejich radost z toho, že u pramene mohly být, i údiv nad tím, že po desítkách kilometrů se z malého pramínku stává díky přítokům mohutná řeka, protékající mnoha městy a zavlažující širokou krajinu.

Ještě dřív než se vydáme na prázdninové cesty za odpočinkem, máme možnost prožít Dny lidí dobré vůle a Národní cyrilometodějskou pouť na Velehradě. Pokud jste snad na tomto místě nebyli, určitě doporučuji se na velehradskou pouť někdy vydat. Osobně mám vždycky, když přijíždím na Velehrad, zvláštní pocit radosti, když zdálky vidím vysoké věže baziliky, spojený s hlubokým vědomím toho, že přijíždím k prameni.

Působení svatých Cyrila a Metoděje, které je s Velehradem spojováno, se stalo osvěžujícím pramenem křesťanské víry a kultury pro naši zemi. Ve své době to byl možná pramínek, který se dostával na povrch s mnohými obtížemi. Postupně byl ale posílen pramenem krve mučedníků sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a mnoha dalších. Z velehradského pramene se tak stala mohutná řeka, která protekla celou zemí a zavlažila její lid životodárnou vláhou křesťanství.

Podíváte-li se dnes do našich měst a vesnic, téměř nikde nechybí kostel nebo alespoň kaple. Na mnoha místech v přírodě či na vrcholcích kopců objevíte kříže, kapličky či boží muka připomínající zvěst evangelia, kterou před stovkami let přinesli svatí Cyril a Metoděj. Síla tohoto velehradského pramene však není v nich samotných, ale ve zdroji mnohem hlubším a nevyčerpatelném, kterým je sám Bůh. Aby lidé mohli ještě lépe čerpat z tohoto Božího pramene, neváhali věrozvěstové pracovat na překladu Písma a liturgických knih do staroslověnštiny.

Co kalí čistou vodu

Mohutnost řeky pramenící z poselství víry svatých Cyrila a Metoděje se v dějinách ukázala mnohokrát. V době nedávno minulé například při památné pouti v rámci jedenáctistého výročí úmrtí svatého Metoděje v roce 1985 nebo v roce 1990, kdy na Velehrad připutoval Jan Pavel II. A ukazuje se znovu při každé Národní pouti na začátku července. Byly a jsou to miliony lidí, kteří z velehradského pramene víry a kultury čerpají a rozdávají. Jak napsal Jan Pavel II. v poselství k pouti v roce 1985: „Svatí Cyril a Metoděj nás svým dílem učí, že všechny formy vzdělanosti, které směřují k dobru, pravdě a kráse, vyvěrají ze zjevení a ze světla Kristova evangelia, takže den ze dne se tyto hodnoty stále více rozvíjejí.“

Jak už to ale u velkých řek bývá, řeka není ve svém toku nejčistší. Je v ní i mnoho nepořádku, kterým jsme ji my lidé znečistili. V případě cyrilometodějské řeky víry je to náš špatný příklad a naše hříchy, jež kalí čistou vodu pramene, a ona se pak mnohdy stává spíše odpuzující než přitažlivou. Přesto ale stále zůstává řekou, která přináší důležitou vláhu vyprahlým lidským duším.

Dojít si pro osvěžení

Velehradskou poutí otevíráme prázdniny, očekávaný čas odpočinku, osvěžení a obnovy sil. Zřejmě už máte plány svých prázdninových cest. Když budete mít tu možnost, zkuste si při nich všímat pramenů. Ať už to budou prameny životodárné vody ukryté v lesích či vysokých horách, nebo ty skryté, ale neméně důležité prameny Boží milosti na Velehradě a dalších poutních místech, ve vesnických kostelíčcích či třeba na přednáškách charismatické konference v Brně. Dojít si k dobrému prameni pro osvěžení totiž vždycky stojí za to. U pramene bývá voda nejčistší. Přeji vám pro prázdninové dny radost při hledání pramenů k osvěžení těla i duše.

MARTIN DAVID, pomocný biskup ostravsko-opavský

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články



Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay