Všechny děti potřebují modlitbu

Vydání: 2013/15 Nadace Renovabis pomáhá už 20 let, 10.4.2013, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

 

Často si lámeme hlavu s výchovou dětí. Cítíme se bezmocní, když se nechovají podle našich představ. Někdy zkrátka nevíme kudy kam. Přitom nás nenapadne, že není třeba bojovat s větrnými mlýny. Že stačí udělat jednu nepatrnou, zato obrovskou věc: modlit se.

Nikdy není pozdě začít se modlit za své děti. Ilustrační snímek Vojtěch Vlk

„Všechny děti potřebují modlitbu. Zbožné i ty vzpurné, malé, dospělé, zdravé i ty se speciálními potřebami, adoptované či nevlastní, nenarozené či chronicky nemocné. Nikdy není pozdě, abychom se za ně začali modlit. A vždy je příliš brzy s tím přestat,“ říká Američanka Quin Sherrerová, spoluautorka knihy Jak se modlit za své děti (Samuel 2005). Tato několikanásobná matka a babička napsala nebo byla spoluautorkou osmadvaceti knih. Řada z nich se týkala modlitby nebo duchovní cesty.

Sherrerová vypráví, že když byly její děti malé, postupem času si začala uvědomovat, že jí Bůh svěřil do výchovy tři ratolesti, a tak je její povinností – a dokonce i výsadou – před něj kvůli nim často předstupovat. Nevěděla ale jak. „Jisté bylo, že existuje mnohem hlubší dimenze modlitby, než jakou jsem do té doby zažila.“

Všude se ptala: jak se modlíte?

Autorka vzpomíná, že všude, kam přišla, se ptala: Jak se modlíte za své děti? Všimla si, že každý má trochu jinou cestu, jak se za ně modlí. Ve své knize pak popisuje svůj osobní způsob modlitby: V první řadě prosí Boha o odpuštění hříchů – těch, které si pamatuje, i těch, na které si zrovna nevzpomene. „Považuji za nezbytné učinit tento krok dříve, než se začnu přimlouvat za jiné, aby moje komunikace s Bohem nebyla ničím zkalena. Pak chválím Pána a čekám ve ztišení. Prosím ho, aby mi dal své Slovo, abych se mohla modlit za aktuální situaci. Někdy přidávám čtvrtý bod – boj proti taktikám nepřítele. Vždy zároveň prosím Ducha Svatého, aby mi ukázal, jak se modlit ve shodě s Boží vůlí.“

Když jsou děti ještě malé, není pro maminky pochopitelně snadné najít prostor, kde jsou s Bohem samy. Quin Sherrerové se osvědčily tzv. minutové modlitby. Můžeme se modlit, když přebalujeme batole, když se doma staráme o děti a plníme různé úkoly v domácnosti. „Zkrátka jen děkujte Bohu za své děti, proste o jeho požehnání a modlete se i za jejich budoucnost. Já se ráda modlím například 
Žalm 91, kde prosím Boha, aby poslal anděly, kteří budou děti chránit na jejich cestách.“ Když byly její ratolesti malé, modlila se takto: „Kéž jsou všechny mé děti Hospodinovými učedníky, kéž je hojnost pokoje zjednána mým dětem (což je parafráze na Iz 54,13). Prosila jsem Boha, aby mi pomáhal učit toto dítě to, co chce, aby umělo, a aby mi přiváděl do cesty správné lidi, kteří mi budou pomáhat, jak se efektivněji modlit.“

Quin Sherrerová vzpomíná na jednu sedminásobnou matku. Té se osvědčilo mít v kuchyni krabičku a v ní úryvky z Bible. Nazývala je „můj denní chleba“. Kdykoliv měla čas, například když se vařilo jídlo na plotně, opakovala si jeden verš z Bible, dokud si ho nezapamatovala. Byl vedle ní každý den a ona se tyto úryvky z Bible modlila za své děti. A přišla na to, že nemusí šplhat na vrcholky hor, aby našla Boha a poznala jeho pokoj.

„A nepochybujte, že až vaše děti vyrostou, budete mít mnohem víc času a prostoru, abyste se potkávali s Bohem v modlitbě!“ zdůrazňuje Sherrerová. Radí také, že jeden z jejích největších duchovních zážitků je spojit se s dalšími lidmi k pravidelné modlitbě za děti – ať už při pravidelných setkáních nebo třeba jednou týdně po telefonu. „Po celé roky jsme se modlily po telefonu s přítelkyní, která měla stejně staré děti jako já. Vlastně jsme se takto modlily od kolébky až po vysokou školu,“ říká autorka.

Většinou nedostaneme okamžitou odpověď

Američanka Stormie Omartianová, autorka knihy Síla rodičovské modlitby (Paulínky) zase říká, že když se modlíme za své děti, prosíme Boha, aby se stal součástí jejich života a mocně jednal v jejich prospěch. Neznamená to ale, že vždy dostaneme okamžitou odpověď. Někdy to může trvat dny, týdny, měsíce, nebo dokonce roky…

„Zřejmě nejtěžší součástí přimlouvání se za naše děti je čekání, až budou naše modlitby vyslyšeny. Někdy jsou vyslyšeny rychle, ale většinou tomu tak není,“ přiznává Omartianová a varuje, že když odpověď nepřichází, můžeme snadno podlehnout znechucení nebo zoufalství, anebo se dokonce můžeme na Boha zlobit. „Někdy se stane, že i přes to, co jsme pro naše děti udělali, a přes všechny naše modlitby dělají špatná rozhodnutí a pak nesou jejich následky. Tehdy je pro rodiče opravdu těžké své dítě sledovat, a to bez ohledu na to, jak je staré. Přesto pokud váš potomek udělá špatná rozhodnutí, nevyčítejte si to a nepřestávejte se modlit. Místo abyste to vzdali, učiňte pevné rozhodnutí, že se ještě více oddáte modlitbě,“ radí autorka, matka tří dospělých dětí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27 28. června – 4. července 2016

Velehrad se dva dny v roce změní k nepoznání

Je všední den. Úplně obyčejný parný červnový, jak malovaný. Takhle klidný Velehrad návštěvníci Dnů lidí dobré vůle i poutníci při cyrilometodějské národní pouti neznají.

celý článek


Svěcení přijalo devatenáct kněží

Devatenáct jáhnů přijalo o víkendu z rukou svých biskupů kněžská svěcení. Těchto slavnostních okamžiků i následných primičních mší svatých se po celé ČR účastnily…

celý článek


Otmar Oliva: Zalykám se vděčností

Jeho dílo obdivují poutníci na Svatém Kopečku, na Petrově nebo na Svaté Hoře, zdobí kostely v Mariboru, Košicích či San Miniatu. Nádhera vatikánské kaple Redemptoris…

celý článek


Kdo je čtenář KT?

Zapojte se do čtenářského průzkumu a napište nám, jak můžeme noviny zlepšit.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay