Vojenští kaplani na největším armádním cvičení

Vydání: 2006/43 Člověk a zvíře, 24.10.2006, Autor: Jiří Macháně

Minulý týden skončilo na Doupově největší vojenské cvičení v dějinách Armády České republiky (AČR). Účastnilo se ho téměř 4 500 vojáků. Přípravy přitom začaly už v průběhu roku a vyvrcholily čtrnáctidenním cvičením v terénu. Své místo a úkoly při něm měli i vojenští kaplani, tedy Duchovní služba AČR, a s ní i kaplan 4. brigády rychlého nasazení npor. Miroslav Jordánek.

V rámci duchovní péče o vojáky byla součástí každého cvičení nedělní mše svatá. Někteří využívají účast na ní jako formu duševního občerstvení, mají možnost pročistit si hlavu. „Po všem tom drilu se na chvíli ocitnou jakoby v úplně jiném světě. Ale mnozí upřímně hledají Boha a málokde v našich farnostech byste nalezli tak pozorné duše,“ říká P. Miroslav Jordánek. Bohoslužba je vždy dobrovolná a velitel prý rozhodně nevydává rozkaz se jí účastnit. „Je povinností vojenského kaplana modlit se za své vojáky, je jeho radostí modlit se s nimi. Počet vojáků, kteří se bohoslužby účastnili, narůstal s každým cvičením. Při prvním cvičení jich přišlo patnáct. Při třetím jsme museli narychlo shánět druhý autobus. Během závěrečného cvičení projevilo zájem o mši více než sto vojáků,“ pochvaluje si P. Jordánek. Oblíbeným místem konání bohoslužeb se podle jeho slov stala kaple Panny Marie Pomocné nad Vintířovem, ale vojáci zavítali např. i do Žatce či Loun.
Úspěšnost kaplana se však neměří počtem účastníků bohoslužeb. „Nejvíce si vážím toho, když se podaří prolomit předsudky a stanu se spontánně přijímanou součástí jednotky při výcviku i ve volných chvílích,“ vysvětluje P. Jordánek a dává k dobru jednu nedávnou příhodu. „Skupinka vojáků se bavila o filmu Šifra mistra Leonarda. Jeden z nich se rozohnil a začal kvůli tomu filmu kritizovat církev. Když jsem pak mezi ně přišel, řekl: Ale tyhle mladý kaplany, kteří jsou v armádě, mám rád.“ Jak vojenský duchovní říká, ptá se při besedách vojáků, co je základem jejich názoru na křesťanství. Pouze asi dva ze třiceti říkají, že si ho utvořili z osobní zkušenosti. Nejčastěji však jako hlavní zdroj svého hodnocení uvedou televizi a film. „To, co pak na církvi kritizují, často nemá nic společného s realitou. Přítomnost mezi nimi je šancí představit jim církev osobně, jinak než jak měli možnost poznat ji doposud,“ připomíná P.Jordánek.
Úkolem kaplana nejsou pouze bohoslužby. Kromě účasti na výcviku má být nápomocen tam, kde vzniká nějaké napětí. „Nejtěžší okamžiky nastaly při těžkých zraněních a naposledy i při tragickém úmrtí. Tady se podpora týká jak pozůstalých, tak otřesené jednotky, z níž voják pocházel,“ uzavírá vojenský kaplan.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 17. – 23. září 2019

Světec, který spojuje národy

Novým blahoslaveným, který má blízko k naší zemi, je od neděle 15. září P. Richard Henkes. Jeho beatifikace se konala v německém Limburku a přijeli na ni i poutníci z Česka či Polska.

celý článek


Kapucíni evangelizovali v centru Prahy

Týden nové evangelizace prožili bratři kapucíni a jejich přátelé v centru Prahy. Akce se konala nejen uvnitř kostela sv. Josefa, ale i v jeho okolí – na jednom z nejrušnějších…

celý článek


Hlas, který voněl svobodou

Ve věku 90 let minulý týden v Římě zemřel dlouholetý ředitel české sekce Vatikánského rozhlasu, kněz a jezuita P. Josef Koláček. Přinášíme vzpomínku jeho blízkého…

celý článek


Postoj „vše pro dítě“ převládá

„Mamííí! On mi bere bagrrr!“ rozléhá se dětským hřištěm a podsaditý hošík rve z rukou menšímu kloučkovi erární hračku a chystá se ho s ní mlátit po hlavě.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay