Vítejte v Evropě - v jejím "třetím světě"

Vydání: 2010/3 "Třetí svět" Evropy, 13.1.2010, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Hovoří se o nich jako o rozvinutých zemích plných blahobytu, přepychu a dobrého života. Právě proto si je běženci z chudých zemí, především „třetího světa“, vybírají za svůj cíl v naději, že se konečně budou mít lépe. Netuší, že i v bohaté Evropě existuje „třetí svět“, a to se vším všudy – tedy především s chudobou.

Jednou z vyspělých evropských zemí, kde se chudoba stala velkým problémem, je Itálie. Podle informací zdejšího národního statistického úřadu Istat žije v Itálii osm milionů chudých, což tvoří 13,6 % tamní populace, kteří žijí s méně než 500 – 600 eury na měsíc. Z toho 4,9 % lidí se nachází v extrémní chudobě. Nejhůře je na tom především jih země, přesněji Sicílie a Bazilikáta.

Nejhůře důchodci A RODINY S DĚTMI

Ze zpráv italské Charity dokonce vyplývá, že se krizová situace týká už 15 milionů osob (nikoliv jen oficiálně uváděných osmi), které se ocitají pod hranicí chudoby. Patří sem totiž i ti, kteří žijí jen kousek nad touto hranicí, tedy ve velkém riziku. Navíc jsou v této zemi opatření v boji proti chudobě méně účinná než ve zbylých zemích EU. Jestliže například ve Švédsku, Dánsku, Německu, Holandsku či Irsku dokážou náklady na sociální pomoc snížit nebezpečí chudoby až o 50 procent, v Itálii jsou to pouhá 4 procenta. Jde o neblahé prvenství, které drží Itálie spolu s Řeckem. Nejchudší jsou v Itálii především důchodci, zvláště jsou-li soběstační, a samozřejmě lidé bez práce. Svůj vliv zde má i nízká vzdělanost – mezi chudé rodiny proto patří i ty, jejichž „hlavou“ je muž s pouze základním vzděláním. Chudá je ovšem i třetina rodin se třemi a více dětmi, z nichž 48,9 % žije právě na jihu země. Z italských údajů by tedy vyplývalo, že mít více dětí je přímo úměrně spojeno s větší chudobou. Ovšem není tomu tak všude. Například v Norsku se míra chudoby s počtem dětí naopak snižuje.

SNÍŽIT ZRANITELNOST ZEMĚ

„Otázka chudoby není pravicová ani levicová záležitost a nemůže být řešena na efekt, ale jedině celonárodním plánem, který je strukturovaný a trvalý,“ tvrdí ředitel italské Charity P. Vittorio Nozza. Podle jeho názoru je víc než zřejmé, že Itálie není místem rovnocenných příležitostí. „Je to tu mnohem horší než v ostatních zemích Evropy. Existují zde opravdu velké rozdíly mezi těmi, kteří žijí v diskrétním blahobytu, a těmi, kteří se dostali pod hranici chudoby, a pak těmi, kteří v této chudobě žijí už velmi dlouho a v budoucnu je nečeká nic dobrého,“ vysvětluje kněz. Na receptu, jak situaci řešit, se shodují snad všichni: bojovat s chudobou. Ale jak? „Zajistit fungování služeb hlavně v sociální oblasti, a to v celé Itálii. Přistěhovalcům pak garantovat soběstačnost a integraci, umožnit lidem přístup k bydlení – to jsou priority, jimiž by se měl parlament a vláda zabývat, aby snížily zranitelnost naší země,“ domnívá se P. Nozza. „Nedávno jsme přihlíželi přesunu veřejných peněz na záchranu velkého finančnictví, podniků a firem v krizi. Proč by se tímto způsobem nemohlo pomoci těm, kteří denně bojují o to, aby vůbec přežili? Proč se nesnažit vytvořit opravdu seriózní alianci mezi politikou, společností a třetím sektorem – dobrovolníky?“ uvažuje P. Nozza.

ROSTE CHUDOBA I HAZARD

To, že chudoba je v Itálii realitou, je zřejmé i z běžných účtů za elektřinu a plyn. V uplynulém roce se též zvýšil počet odpojení domácností od elektřiny ze strany Enelu (největší italské energetické společnosti) a byl zaznamenán nárůst žádostí o rozvržení plateb za plyn na splátky. Stále více rodin se totiž nachází v situaci, kdy nejsou schopny platit běžné účty, což je neklamné znamení, že se příjem rodin stále snižuje. Také italská plynárenská společnost Eni byla nucena zavést opatření vůči těm, kteří nejsou schopni platit účty za plyn. Opožděné platby narostly oproti roku 2008 až o 15 procent. Nejsou to však jenom účty za světlo a plyn, které tíží italské rodiny. Opožďují se i platby nájmů, bytových služeb, řada rodičů není schopna financovat školní jídelnu svým dětem apod. „Chudoba rodin narůstá a s ní paradoxně i loterijní výhry v Superenalottu,“ zmiňuje další italský rozpor P. Alberto D´Urso, zakladatel národní Společnosti proti lichvě Jana Pavla II. Podle něj dnes politici investují veškeré své síly do boje o moc, než aby je zajímalo, jak lidem každým dnem narůstají dluhy. „A ti, aby je zaplatili, se nakonec uchylují k hazardním hrám, jako je například Superenalotto.“ Ta masová záliba v hraní má svou logiku: Když už nemám práci a jsem chudý, třeba budu mít štěstí a podaří se mi zbohatnout prostřednictvím výhry v loterii. „Je to samozřejmě bláhová představa, díky níž tito lidé nakonec přijdou o to poslední, co ještě mají – ztratí i svou vlastní identitu,“ varuje P. Alberto D´Urso.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay