Víme, že nás Bůh nikdy nezklame

Vydání: 2017/9 Jak mají křesťané reagovat na uprchlíky?, 28.2.2017, Autor: Václav Štaud

Příloha: Doma

O nastávajícím prvním postním víkendu proběhne na Svatém Hostýně jubilejní X. národní setkání Modliteb otců v České republice.


Požehnání nepřinášejí jen modlitby, ale i dobrý příklad otců, který dávají svým dětem. Snímek Miroslav Čačík

Poutníkům, kteří na Svatý Hostýn přicházejí i nyní v předjaří, se naskytne nebývalý pohled na desítky mužů na kolenou. Pouť otců je vrcholem jejich celoroční modlitební iniciativy. Ve svých farnostech a společenstvích se totiž společně modlí každý týden.

Podporujeme se vzájemně

„Sedíme kolem stolu, na který položíme kříž, Bibli a zapálenou svíčku. Připravíme si také malý košík nebo keramickou misku, do níž na závěr vkládáme lístečky se jmény naši blízkých i všech, které chceme do svých modliteb zahrnout,“ popisuje Jaromír Liška, jeden ze dvou koordinátorů Modliteb otců v České republice. A vysvětluje, že se modlí z připravené brožury, ale i vlastními slovy, žalmy nebo písněmi, aby to zúčastněným co nejlépe vyhovovalo. Po četbě úryvku z Písma má pak každý příležitost k vlastní úvaze. „Můžeme se navzájem svěřit se svou radostí i trápením. Snažíme se ale potlačit přirozenou touhu rozdávat rady a raději vše společně odevzdáváme Pánu. A pamatujeme, že slova, jimiž tátové otevřou své nitro druhým a kterými oslovují nebeského Otce, jsou a musí zůstat důvěrná.“

Na závěr asi půlhodinové modlitby nastává její vrchol: „Jde o symbolické odevzdání našich blízkých Bohu položením lístků s jejich jmény do košíku k patě kříže. Jednotliví otcové se v té chvíli modlí za své drahé, zatímco všichni ostatní je tichými prosbami podporují,“ doplňuje druhý koordinátor Jan Brázdil. Každé setkání by podle něj mělo být naplněno přátelskou atmosférou a otevřeností i vůči novým příchozím. „Ti nemusí být ze stejné farnosti a dokonce ani ze stejné církve, protože Modlitby otců jsou ekumenickým společenstvím. Účast na modlitbách necítíme jako povinnost. Vždyť plní naše duše srdečností, nadějí a vděkem Pánu. Kdo se jednou odhodlá a začne, rád setrvá,“ ujišťuje Jan Brázdil.

Stručně z historie

Hlavním prvkem spirituality Modliteb otců je tiché hledání Boží vůle, důvěra v jeho lásku a snaha o úplné odevzdání sebe i celých rodin do Božích rukou. Tuto myšlenku prosazoval zakladatel hnutí, ženatý jáhen Maurice Williams, který zemřel v květnu 2013. O smyslu celé duchovní iniciativy říkával: „My se na prvním místě zavazujeme k pravidelné modlitbě, protože Bůh může změnit věci, které my změnit nemůžeme. Vždyť řekl: ,Proste a dostanete.´ Neřekl ,možná dostanete´, ale ,dostanete´. Víme, že Bůh nikdy nezklame a spoléháme na jeho slovo.“

Modlitby matek, které vznikly jen o několik let dříve, byly a stále jsou otcům velkým vzorem. Jedná se o dvě větve stejného společenství s názvem Solace (Útěcha), k němuž patří i třetí část – Děti víry. Vše vzniklo v Anglii poměrně nedávno: v polovině devadesátých let.

Táta čtyř dětí

Na duchovních setkáních, jako je to svatohostýnské, vyslechnou přítomní otcové také řadu zajímavých svědectví. „Už je to několik let, co jsem dostal e-mail od neznámé ženy. Popisovala, jak se dostala do těžké životní situace, a když náhodou na internetu objevila existenci Modliteb otců, prosila nás, abychom do svých modliteb zahrnuli také její rodinu,“ znělo svědectví jednoho účastníka o ženě, jejíž manžel musel nastoupit několikaletý výkon trestu za poklesky z doby před jeho obrácením a jejich seznámením.

„Měli spolu čtyři malé děti, z toho jednu holčičku s Downovým syndromem. Paní už napsala žádost o milost panu prezidentovi, ale zatím bez odezvy. Měla starost o manžela, jaký na něj bude mít vězení vliv, připomínala, jak je pro děti těžké být bez tatínka, zejména pro postiženou holčičku, která je na něm citově hodně závislá.“ Ale ani pro matku živitelku nebylo jednoduché být sama se čtyřmi dětmi. „Slíbil jsem jí, že prosbu o modlitbu rozešlu do skupinek, a pro jejího manžela jsem přiložil naši brožurku s modlitbami, aby se mohl na dálku připojit. Každý týden jsem pak při společných modlitbách vkládal lísteček se jménem této ženy a její rodiny do košíčku u paty kříže,“ líčil účastník. A výsledek? Asi za tři měsíce mu přišel e-mail s textem: „Moc děkuji za modlitební podporu! Manželovi byla dnes udělena milost prezidenta a je na cestě domů. Jsem vděčná Pánu Bohu i vám, kdo jste se modlili.“

VÁCLAV ŠTAUD
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 21 23. – 29. května 2017

Kněží bojují proti bezpráví

Dvojice kněží z provincie Nghe An ve středním Vietnamu navštívila minulý týden Prahu. P. Trân Đinh Lai a P. John Baptist Bui Khiem Chong hovořili s KT o šikaně křesťanů…

celý článek


Když novokněží stojí na začátku služby

„Biskup jim narovnal štolu,“ říká se o právě vysvěcených novokněžích. Po jáhenském svěcení ji totiž nosí šikmo z ramene na bok, nyní po kněžském jim tento…

celý článek


Jak prožít Noc kostelů?

Nejen ve starobylých chrámech, ale i na hladině Vltavy nebo v trolejbuse mohou zájemci prožít letošní Noc kostelů. Přibližně 1 500 kostelů a modliteben otevře své dveře…

celý článek


Marxismus je stále v nás

PAVEL FISCHER, někdejší velvyslanec ve Francii, je veřejnosti znám jako expert v otázkách bezpečnosti, diplomacie, politiky. Své ale dokáže říct i o náboženství.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay