Verne, Štorch i Karel May hlásí ústup?

Vydání: 2011/10 Vtipálci v církvi, 2.3.2011, Autor: Jan Paulas

Příloha: Doma

Kdo by měl mít k dětem ohledně četby vedle rodičů blíže než zkušené pracovnice knihoven? Zeptali jsme se proto ve dvou odděleních pro děti a mládež – v Městské knihovně v Praze nám byla ochotnou průvodkyní Jitka Řeháková, v Městské knihovně v Jihlavě zase Ludmila Hronová, která má k dětem blízko i jako dlouholetá skautská vedoucí.

Obě pracují v knihovně už delší dobu, a tak se nabízí otázka, zda jsou vidět nějaké proměny vkusu dětského a mladého čtenáře. Co třeba během posledních dvaceti let, od pádu komunismu? „Děti vyhledávají akčnější příběhy, které mají větší spád,“ říká Jitka Řeháková. „Některá díla klasické dětské literatury jsou tak pro děti už velmi popisná a poněkud těžší na ,učtení‘.“ A jací autoři jsou dnes k neučtení? Třeba Jules Verne, Arthur Ransome či Eduard Štorch – a s nimi i Tajuplný ostrov, Trosečníci z vlaštovky či Lovci mamutů. „Obecně děti ztrácejí zájem i o klasickou dobrodružnou četbu, jako jsou i knihy Karla Maye, a dávají v této oblasti přednost jednodušším dílům, třeba od Thomase Breziny. Velké oblibě se naopak těší sci-fi a hlavně fantasy literatura: tajemné příběhy plné magických bytostí, předmětů a kouzel,“ prozrazuje Jitka Řeháková. V centru zájmu jsou dnes i hororové příběhy a mezi velmi žádané tituly prý patří knihy o upírech. „Na druhé straně se u dětí nadále těší oblibě příběhy, v nichž hledají odpovědi na otázky, které je trápí, a v příbězích svých vrstevníků hledají příběh vlastní. Poněkud méně se už půjčují klasické pohádky, ty vybírají hlavně rodiče předškolním dětem,“ říká pražská knihovnice. U předškolních dětí se dostávají do popředí i knihy s hrdiny, jež znají z kreslených příběhů: Mašinka Tomáš, Bořek stavitel, Pošťák Pat. Stálicí mezi naučnou literaturou pro děti jsou pak knihy o dinosaurech. Tento pražský trend potvrzuje i zkušenost z jihlavské knihovny: „Snižují se nároky na kvalitu literatury, u dětí vyhrají komiksy, líbivá obrázková literatura, moc písmenek odrazuje. Nezájem je o rozvláčné popisy, požaduje se naopak akční, jednoduchý děj,“ říká Ludmila Hronová, která má s čím srovnávat, neboť v knihovně pracuje už přes třicet let.

Stále ještě čtou…

A jak knihovny pociťují další trend, že děti raději vysedávají u televize než nad knihou. Ubývá malých a mladých čtenářů? „Rozhodně čtou méně, ale stále ještě čtou. Nemůžeme říci, že by registrovaní čtenáři do 15 let v naší knihovně ubývali, loni jsme dokonce zaznamenali přírůstek, což se už několik let nestalo!“ mírní chmurné prognózy jihlavská knihovnice. Ale přiznává, že přibývají hlavně čtenáři do 7 let. „Protože si chodí půjčovat hodně maminek s malými dětmi. Počty registrovaných čtenářů pak ubývají po dvanáctém roce, a to vlivem počítače. Pokud se v tomto věku děti registrují, tak mnozí jen proto, aby k nám mohli chodit na internet,“ dodává Ludmila Hronová. „To je otázka na delší povídání a srovnávání – například s ohledem na demografický vývoj společnosti,“ hodnotí zdrženlivě situaci Jitka Řeháková a dodává: „My se v knihovně snažíme dělat všechno, aby dětských čtenářů neubývalo, pomáháme jim najít cestu do knihovny a ke čtení.“ Jak takové lákání do knihovny konkrétně vypadá? Kromě besed s autory a ilustrátory či besed o literatuře se v pražské knihovně snaží připravovat i méně tradiční akce – Noc s Andersenem a jiné. „Nabízíme samozřejmě i pestrou škálu titulů, sledujeme současné trendy a zájmy dětí, zároveň se snažíme doporučovat kvalitní díla současných autorů i ilustrátorů. Pořádáme též nejrůznější akce (třeba pro školy), při nichž propagujeme knihovnu a zároveň se ji snažíme představit jako místo setkávání, kde je prostor také pro hry a zábavu,“ vypočítává Jitka Řeháková. V tomto směru nezahálejí ani v Jihlavě. I zde pořádají nejrůznější besedy se spisovateli, zajímavými osobnostmi a jiné. „Máme zde slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře nebo Kouzelnou noc s pohádkami, resp. Noc s Andersenem, kdy děti stráví noc v knihovně se soutěžemi, divadlem, čtením a hraním. Pořádáme i etapové soutěže na různá témata (letos Putování za českými strašidly), které jsou zakončeny výletem či hrou po městě,“ sděluje Lumila Hronová. Třeba v říjnu v Týdnu veřejných knihoven dětem předčítají herci zdejšího Horáckého divadla. „Co všechno se děje pro získávání čtenářů, to by vydalo na dlouhé povídání,“ zastavuje tok svých slov jihlavská knihovnice. Zdá se, že s knihovnami to u nás nevypadá vůbec špatně – říkám si.

Najít dítěti, co ho zajímá

Nabízí se proto otázka, co mohou zkušené knihovnice poradit rodičům, kteří mají dojem, že jejich dítě nejeví o četbu zájem. Jak ho mohou vhodně motivovat, aby ho spíš neodradili? „Nejprve bych se pokusila zjistit, co dítě doopravdy zajímá. Jistě se najde nějaký druh literatury, který ho osloví. Knihovny nabízejí i spoustu komiksů, o něž je mezi dětskými čtenáři velký zájem. I přes kreslené příběhy se dá přijít ke kvalitní literatuře,“ míní Jitka Řeháková. Ta by dítě k četbě rozhodně nenutila, ale spíše mu nabízela příběhy, které zná z filmů, nebo fantasy literaturu či možnost zúčastnit se besedy se zajímavou osobností. „V knihovně se opravdu hodně půjčují tituly, které děti znají z filmu či televize. Myslím, že to může být pěkné lákadlo pro ty, kteří jinak moc nečtou,“ radí Jitka Řeháková. Tento trend potvrzuje i jihlavská knihovnice: „Stačí, když v televize začnou opakovat Pokémony, a knížky, které už dlouhou dobu ležely nepůjčované ve skladě, jdou na dračku!“ Jinak ale rodičům radí, aby s malými dětmi hodně četli, chodili s nimi do knihovny, o přečteném si vyprávěli a snažili se omezit jejich kontakt s televizí a počítačem na minimum. „Pak mají šanci, že dítě přivedou ke čtení. Pokud ho ale od malička nechají vysedávat u obrazovky, těžko se z něj stane čtenář. Dobré je také vy- užít jeho zálib – když třeba miluje koně, dát mu příběhy o dětech se stejnou zálibou.“ Obě oslovené knihovnice vyrostly na trošku jiných titulech než dnešní děti. Najdou se mezi staršími či klasickými autory ti, kteří by oslovili i dnešní děti? „Zatím naštěstí pořád Foglar, May, stále se čte Václav Čtvrtek, na popularitě neztrácí i dnešními dětmi milovaný Krteček. Klasičtí autoři oslovují děti mnohem více asi na doporučení rodičů,“ odhaduje Ludmila Hronová. S tím souhlasí i Jitka Řeháková: „Hlavně rodiče se snaží dětem vybírat knížky, které se jim samotným líbily.“ Za stále oblíbenou klasiku v dětské literatuře pak považuje vedle foglarovek i knížky Astrid Lindgrenové či básně Františka Hrubína. „K tomu, že je děti hodně čtou, přispívá také složení doporučené literatury ve škole,“ dodává pražská knihovnice.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay