Vydání: 2008/6 Svátost smíření, 5.2.2008, Autor: Jiří Macháně

„Na prvním místě musíme poděkovat biskupu Pavlu Posádovi za jeho liturgickou a katechetickou službu, kterou vykonával po celou dobu od své nemoci až do jmenování pomocným biskupem v Českých Budějovicích,“ předeslal hned v úvodu našeho rozhovoru královéhradecký biskup a apoštolský admnistrátor litoměřické diecéze Dominik Duka. Hovořili jsme s ním o souvislostech odvolání biskupa Pavla Posáda z litoměřické diecéze.

V listopadu 2004 jste byl jmenován administrátorem litoměřické diecéze s odůvodněním, že biskup Pavel Posád je nemocen a nemůže diecézi řídit. V té době jste říkal, že své působení v této roli odhadujete na krátkou dobu, maximálně na půl roku. Jsou to čtyři roky. Je nyní situace dořešena?
Stále to vyřešené není, protože momentálně je biskupský stolec v Litoměřicích prázdný a já musím nadále vykonávat službu administrátora této diecéze.

Takže je to vyřešeno jen částečně: biskup Pavel Posád musel na přání Svatého otce odejít do Českých Budějovic. Proč i tohle trvalo tak dlouho?
Ta dlouhá doba byla jistě pro biskupa Pavla zraňující a byla tak trochu zátěží i pro všechny ostatní. Neustále visela a vlastně stále visí ve vzduchu otázka, kdy se konečně vyřeší dění v litoměřické diecézi. Příčin průtahů bylo více. Kodex církevního práva i praxe církve v takovém rozhodování delšími lhůtami chrání konkrétního člověka. Během této doby se také změnila osoba Svatého otce a jednotlivé úřady prošly zčásti personálními změnami. Změnilo se i postavení naší místní církve vůči Svatému stolci. Benedikt XVI. zařadil naši svobodnou a fungující církev pod kongregaci pro biskupy – do té doby jsme kvůli předchozímu období totality spadali pod státní sekretariát, mj. právě v personálních otázkách.

Biskup Posád uvedl, že již před dvěma lety biskupům oznámil, že je zdráv a že se může ujmout vedení diecéze. Proč mu to nebylo umožněno?
Pro mě bylo celé to období velmi náročné. Uvědomil jsem si, že diecéze se nerozvíjí, že je to přešlapování na místě, že nepomáháme jejímu životu. Zdravotní stav pana biskupa a celá situace byla posuzována lékaři a dalšími konzultory. Musíme přijmout všechna objektivní hlediska, která prostě nemusí být každému z věřících hned zřejmá a jasná. Naše přesvědčení je a bylo, že pro rozvoj pana biskupa Posáda bude lepší, aby vykonával funkci světícího biskupa a to především v oblasti pastýřské a kazatelské, které se plně věnoval – což je třeba vyzdvihnout. Bohužel se mu však nedařilo plně rozvinout další činnosti spojené se službou biskupa.

Během svého rozloučení v litoměřické katedrále minulou neděli hovořil biskup Posád o jistém neporozumění ze strany ostatních biskupů, o tom, že jeho odvolání je jimi inspirované...
Rozhodnutí to bylo velmi těžké a byl to krok zraňující, ke kterému bylo potřeba hledat odvahu ze všech stran. Chtěl bych ujistit, že nikdo z nás nemá vůči biskupu Pavlovi nějaký pocit nepřátelství nebo zahořklosti. V duchu objektivního posouzení jeho situace jsme mu chtěli a chceme být ku pomoci. Vím, že měl tuto službu i diecézi rád. Vím, že pro biskupa Pavla je nastalá situace opravdu nesnadná. Jsme mu vděčni, že přijal možnost působit v českobudějovické diecézi.

Křivdili jste biskupu Posádovi?
Na svou čest a za svou osobu prohlašuji, že to nebyla křivda. Je to bolestné řešení, ale má pomoci, jak biskupu Pavlovi, tak i litoměřické diecézi. Rozhodl to sám Svatý otec a dělal to se zájmem právě vůči této diecézi, která je náročnou půdou – a kdokoliv bude v této diecézi biskupem, bude muset tuto tíhu přijmout.

K dnešnímu dni je tedy litoměřická diecéze biskupem neobsazená a vy ji nadále spravujete. Co se bude dít, co můžeme očekávat?
Vykonávám funkce administrativní. Velká část starosti o chod diecéze byla a je na bedrech generálního vikáře Karla Havelky. Nejbližším cílem pro litoměřickoku diecézi je obsadit tamní biskupský stolec.

Dokážete odhadnout v jakém horizontu by se to mohlo podařit?
Považuji za správné co nejrychlejší řešení. Odhaduji to na několik měsíců.

Uvnitř církve se už spekuluje o jménech. Říká se, že by se do Litoměřic vrátil biskup salesián – padá jméno Karla Herbsta, zní také jméno pražského generálního vikáře Michaela Slavíka. Můžete potvrdit nebo vyvrátit tyto úvahy?
Jsou to spekulace. A já o nich nemohu hovořit. Navrhovatelé nového biskupa – biskupové, kněží i laici – jsou vázáni mlčenlivostí. Výběr bude muset odpovídat specifikům litoměřické diecéze, která dosud nedořešila svou situaci po všech peripetiích náboženského a politického života po roce 1945.
Biskup Dominik Duka zveřejnil minulou sobotu na stránkách tiskového střediska ČBK list věřícím litoměřické diecéze. Lze jej nalézt na http://tisk.cirkev.cz.

---

Jak se vybírá nový biskup?
Kdykoliv má být jmenován diecézní biskup, předkládají se Apoštolskému stolci jména tří kandidátů, zvláště vhodných pro tuto službu. Papežský vyslanec (nuncius) pak zjišťuje a spolu se svým názorem sděluje Apoštolskému stolci, co radí biskupové a další konzultoři.
Biskupy nuncius žádá, aby mu předali seznam jmen konzultorů, kteří mu na požádání sdělí svůj názor podle dotazníku, v němž se hodnotí lidská, duchovní, morální a pastorační kvalifikace navrhovaných kandidátů na nové biskupy. Počet konzultorů, mezi nimiž jsou duchovní i laici, se pohybuje kolem padesáti. Konzultoři jsou dotazováni „pod slibem uchování tajemství“ a „podle svého svědomí“. Slib uchování tajemství je udržován proto, aby byla chráněna dobrá pověst těch kandidátů, kteří nebyli vybráni.
Jména tří kandidátů nunciatura zasílá do Vatikánu Státnímu sekretariátu a Kongregaci pro biskupy. Návrhy jsou podány Svatému otci. Ten nemusí vždy dodržet navržené pořadí, ale smí vybrat kandidáta, jenž není zařazen jako první. Státní sekretariát pošle rozhodnutí papeže příslušné Apoštolské nunciatuře a ta diskrétně kontaktuje vybraného kandidáta s dotazem, zda jmenování přijímá. Kandidát má možnost ze závažných důvodů jmenování odmítnout, v tom případě je kontaktován v pořadí druhý kandidát.
V případě souhlasu kandidáta se stanoví termín zveřejnění jména nového biskupa. Dříve než se kanonicky ujme svého úřadu, složí jmenovaný kandidát vyznání víry a přísahu věrnosti Apoštolskému stolci. Výkon funkcí souvisejících se službou biskupa je možný až po biskupském svěcení.
(čbk, red)