Ve službě spásy jsou také symboly a znamení

Vydání: 2007/13 Proč mladí lidé (ne)vstupují do řádů?, 27.3.2007

Při loňském sledování přenosu obřadů velikonoční vigilie z Vatikánu jsem postřehl několik změn proti praxi, na kterou jsem zvyklý. Svatému otci např. na zvolání „Světlo Kristovo“ odpovídali „Bohu díky“ a při chvalozpěvu byla rozsvícena všechna světla. Papež také neponořil paškál do křestní vody, jen tam symbolicky smočil ruku. Jak závazné jsou jednotlivé liturgické úkony o velikonočních svátcích?

Když bylo v průběhu II. vatikánského koncilu rozhodnuto, že bude možno liturgii církve slavit v národních jazycích, neznamenalo to, že se liturgické knihy vydané nejprve v latině budou překládat doslova. Není to ani možné, protože latina je mrtvý jazyk, kdežto národní jazyky se stále vyvíjejí. Latinské formulace je tedy třeba převádět do živých jazyků tak, aby byl vystižen jejich smysl v duchu dnešního jazyka. Proto není v obřadu velikonoční vigilie latinská odpověď „Deo gratias“ převedena do češtiny jako „Bohu díky“, nýbrž jako „Sláva tobě, Pane“.
Pokud jde o podmínky přednesu velikonočního chvalozpěvu „Exsultet“, pokyn v misálu říká, že se rozsvítí všechna světla v kostele kromě svící na oltáři. Je to proto, aby se zobrazilo, že Kristus je „Světlo světa“. Ale domnívám se, že tento prožitek je ještě silnější, když se Exsultet zpívá jen za svitu svící. Vždyť kdy můžeme jinak něco takového prožít? Na elektrické osvětlení jsme zvyklí po celý rok, kdežto prostor osvětlený jen svícemi je něco mimořádného, co může tomuto jedinečnému liturgickému prvku jen prospět.
Pokud jde o obřad žehnání paškálu, pokyn v misálu říká, že kněz může, pokud to uzná za vhodné, ponořit svíci jednou nebo třikrát do vody. Tento úkon tedy není chápán jako závazný. Papež zde použil jiné gesto na vyjádření, že voda je žehnáním vyhrazena pro křest. Ostatně po II. vatikánském koncilu bylo v liturgii upuštěno od rubricistiky, tedy od strnulého zachovávání liturgických pokynů. Dnes má vedoucí bohoslužby v některých částech každé liturgie možnost volby mezi několika variantami anebo i možnost volné interpretace, jak tomu bylo v prvních křesťanských staletích. Slavení liturgie je tak možné přizpůsobit konkrétním okolnostem a charakteru liturgického shromáždění.

Estetika doplňuje účinek slov
Věci, o kterých jsme dosud mluvili, nejsou podstatné. Horší je, když se nedbá zásadních liturgických pokynů. V případě velikonoční vigilie je to požadavek, aby se s jejím slavením nezačínalo před setměním. Tato liturgie, která je postavena na protikladné symbolice světla a tmy, je ve svém účinku za plného světla velice oslabena. Ať již se tak děje z jakýchkoliv důvodů.
Konečně bychom se měli odpoutat od právnického smýšlení a nemyslet jen na to, aby liturgie byla platná, ale aby byla též symbolická a estetická, aby se při ní dobře využívalo účinků viditelných znamení, která podle definice patří k podstatě bohoslužby. Když se dnes i ve společenském životě, ve sportu a ve sdělovacích prostředcích klade velký důraz na rituály, tím spíše bychom měli pečovat o symbolovou kulturu naší liturgie. Vždyť ta je ve službě spásy člověka!
V této souvislosti zde uvedu dva příklady z literatury. Tam, kde se velikonoční vigilie účastní nevelký počet věřících, by bylo vhodnější nahradit kropení věřících požehnanou vodou na připomínku křtu tím, že by se každý z účastníků sám přežehnal vodou z křestní nádoby. Symbolem velikonoční doby je paškál. Jeho žehnáním se tato doba otevírá, během ní se vždy zapaluje, bylo by tedy vhodné s ním i tuto dobu uzavřít. Třeba jeho slavnostním přenesením do křestní kaple na závěr poslední liturgie konané o slavnosti Seslání Ducha Svatého.
Liturgie dosahuje svých účinků nejen slovy, ale též užíváním symbolů. Co Bůh spojil, by člověk neměl rozlučovat.
P. Zdeněk Demel,
vyučující liturgiky na TF JU


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay