Vánoce na Šumavě aneb Lidové zvyky Štědrého dne

Vydání: 2007/51 Vánoční dvojčíslo, 18.12.2007

Hraniční hory, které oddělují českou kotlinu od německých sousedů, i podhůří Šumavy obývali vždy lidé s tuhým kořínkem. Narozdíl od obyvatel krajů položených v nížině se museli vypořádat s méně příznivým podnebím a zajištění živobytí je tak stálo dvojnásobné úsilí. Možná proto uměli lépe a intenzivněji slavit – a to i nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Jejich zvyky a obyčeje mohou být dobrou inspirací pro Štědrý večer také ve vaší rodině...



VÁNOČNÍ PŘEDPOVĚDI POČASÍ
Z dvanácti vánočních dnů lze prý poznat počasí celého příštího roku. Podle třpytu hvězd na Štědrý večer soudili lidé o úrodě a počasí budoucího roku.



Mnohé zvyky se vztahovaly k zajištění hospodářské prosperity, pro lidi tak důležité. Úrodu obilí hospodář předpovídal tak, že po večeři ukrojil krajíc chleba a skývu housky. Do každého zarazil nůž. Když do rána chytil více rezu nůž v chlebu, měla být velká úroda žita, když v housce, měla se urodit pšenice.
Aby se urodilo hojně ovoce, třásli chlapci ráno na Zdíkovsku v sadu stromy a volali: „Obvazujte se, hrušky – švestky – jabloně i třešničky! Nebudete-li se obvazovati, posekáme vás – zejtra bude mráz!“ Věřilo se, že je-li na Štědrý den na stromech jinovatka, budou obsypány v létě ovocem.



MAGICKÁ OMÍTKA
V některých oblastech hraničních hor a podhůří měly některé zvyky rozměr téměř magický.
Na cestě ze Zalezel do Malenic stála boží muka. Tomu, kdo z nich o Štědrém dni o půlnoci naškrabal holými prsty maltu a nasypal ji dobytku do žlabu, měly krávy hodně dojit. (Podobné devastace kulturních památek a magické pokusy lze s ohledem na zákony lidské i Boží jen nedoporučit – pozn. red.)
Na Zdíkovsku zase kvůli dobré dojivosti vytírali žlab živou kočkou.
V Olšovicích na Prachaticku se kravám dával ořech a vdolek, aby měly po celý rok dobré mléko.



PŮLNOČNÍ POVÍDÁNÍ
Obyvatelé hor věřili, že o půlnoci mluví domácí zvířata ve chlévě lidskou řečí o tom, co příští rok hospodáře potká.
Ráno dal hospodář kousek housky psu, aby byl ostražitý, hospodyně drůbeži, aby se netoulala po vsi a zatoulaná aby se vrátila. V Podeřišti na Prachaticku dostával kohout nebo houser od hospodyně kousek česneku, neboť se prý potom drůbež celý rok dařila.

Vdavky – věštění i kolektivní škádlení
Mnoho zvyků se váže k předpovědím vdavek. Dodnes známé je třesení bezu: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milej večeří dnes.“ Na mnoha místech republiky je rozšířené házení střevíce. Padl-li špičkou ke dveřím, měla se dotyčná vdát.
K vzájemnému škádlení vedl i zvyk, že několik dívek vyrovnalo kousky housky vedle sebe. Pak zavolaly psa. Ta, jejíž kousek si vzal pes první, se měla do roka vdát.
Zajímavý je zvyk počítání polínek nebo stébel slámy stržené z došků, které si dívka nandala do košíku. Sudé číslo značilo, že dostane mládence, liché – vdovce. Rozšířená byla také varianta, že sudý počet znamenal vdavky, lichý, že bude ještě čekat.

ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE BYLA SLAVNOST
Pokrmy a zvyky pojící se s vánočním obdobím patřily mezi nejkonzervativněji udržované. Na Štědrý den se připravoval co nejprostší oběd, lidé se postili. Většinou se podávala bramborová, čočková nebo hrachová polévka či kaše. Velmi význačné místo patří posvátnému večeru. Jeho štědrost v lidovém prostředí umocňovala pestrá skladba postních pokrmů.



PRVNÍ HVĚZDA NEBO PASTÝŘI
K večeři se zasedalo, až když se na nebi objevila první hvězda. Někde se s večeří čekalo, až zatroubí pastýři. Před tím, než se začalo jíst, se všichni pomodlili, vzpomněli na své blízké.



DEVATERO POKRMŮ
O tom, jak bohatý bude štědrovečerní stůl, rozhodovala majetnost rodiny. Věřilo se, že čím více chodů, tím více mandelů na poli. Pokrmů mělo být devatero.
Ve štědrovečerní večeři byly především zastoupeny ty plodiny a potraviny, které symbolizovaly zdraví, hojnost, dobrou úrodu: med, česnek, jablka, rostliny bohaté na plody – obilí (ve formě moučných pokrmů, krupice, krupek), luštěniny, mák, houby.

Kaše symbolizuje hojnost
Starým obřadním pokrmem byla kaše (prosná, krupičná, hrachová), která symbolizovala hojnost.
Mohly se podávat i různé druhy knedlíků, vdolky z bílé mouky s povidly, sypané perníkem, muzika – uvařené sušené švestky, hrušky a jablka, vánočka a jiné vánoční pečivo. Někde se dělaly i houby vařené na kyselo se smetanou a maštěná čočka – aby se doma držely peníze. Na stole ležely oříšky, jablka, nesměl tu chybět chléb.
Po večeři se rozdělovaly skromné dárky. Čeledíni dostali vánočku, jablka a ořechy. Děti se radovaly z ovoce, ořechů, pečiva, bohatší dostávaly i dřevěné hračky. Pamatovalo se též na chudé.


Ryby – znamení bohatství
Ryby si mohly dovolit spíše majetnější rodiny. Prameny uvádí, že počátkem 30. let 20. století měla k štědrovečerní večeři zámožná rodina na Šumavě rybí polévku, smaženou rybu s bramborem, vařené švestky, čaj se závinem nebo piškotovým dortem, ořechy, jablka. V selské rodině to byla rybí polévka, hrách s kroupami, vdolky z pšeničné mouky a ryba v černé omáčce.



Během vánočního období se chodilo koledovat. Vánoční obchůzku, nejčastěji štědrovečerní a štěpánskou, doplňovala koleda novoroční. Dobu vánoční pak uzavírala obchůzka tříkrálová.
Po koledě chodili čeledíni a děvečky, kostelníci s ministranty, kostelní zpěváci a učitelé. V průběhu 20. století vánoční obchůzka téměř vymizela. Někde došlo k jejímu obnovení po roce 1989. O Štědrém večeru chodívali po koledě pastýři i ponocní. Od hospodyň byli obdarováni. Někde troubíval pastýř v kostele před půlnoční bohoslužbou. Pastýři chodili sami nebo po skupinách a troubili pod každým oknem.


Vánoční pranostiky Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Visí-li o Vánocích led na vrbách, budeš moci o Velikonocích ratolestí nařezati. Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.
Chodí-li o Martině husa po ledě, chodí o Vánocích po blátě.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Vánoce v jeteli – letnice na sněhu.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Tichá a jasná novoroční noc věští dobrý rok.
(red)

Irena Novotná


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 5. – 11. prosince 2017

Papež jako vyslanec míru a pokoje

„Vaše Svatosti, přinášíte nám sílu a naději ve svém pochopení pro naše potřeby, naše touhy po míru, národním smíření a sociálním souladu,“ řekla nositelka…

celý článek


Diváci ČT nahlédnou do hospice

„Tak jako řeka Jordán byla posledním úsekem cesty, který zbýval Izraelcům po útěku z egyptského otroctví, tak i hospic Jordán chce doprovázet lidi na posledním úseku…

celý článek


V kolotoči úvěrů, úroků a splátek

Půjčí rychle a za pár minut. A ještě nám prý vrátí. Všudypřítomná reklama k tomu navíc přidává, že náš život bez toho či onoho výrobku není úplný nebo šťastný...

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay