V tomhle chceš jít do kostela?

Vydání: 2016/9 Papež se vrátil z jámy lvové, 23.2.2016, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Jak vedeme svoje děti, aby se uměly vhodně oblékat? Bez trochy tolerance to nepůjde.


Někdy lze dítěti vyjít vstříc, do kostela či společnosti se však vyplatí trvat na svém. Pokud sami máme vkus.Ilustrační snímek Shutterstock

Aby nebyla zima. Aby nebylo horko. Abychom nedráždili, ale aby nám to slušelo. Když jsme malí, oblékají nás rodiče. A tak jako zapínat knoflíky nás učí vybírat, kombinovat i vycítit, proč do kostela nepůjdeme v šortkách a na hřiště v krajkových šatech. „Svým dětem jsem připravovala oblečení na druhý den tak do dvanácti let. Měla jsem svoji představu, co se mi na nich líbí, a dokud se nezačaly bránit, tak se podle mě oblékaly,“ ohlíží se Lenka, maminka pěti dnes už dospělých dětí. „Snažila jsem se je ovlivnit v tom, co se kam hodí: do divadla, do lesa. Co ohrožuje jejich zdraví – třeba holá břicha. A co je úplně nevhodné – jako vyzývavé oblečení. Že si čepice a šály za rohem strhnou a nacpou do batohu, mi bylo samozřejmě jasné.“

Vkus, zdravotní ohledy a vhodnost by měly být základním pravidlem. Které dítě se ovšem kdy nebouřilo proti „kousavému svetru“ nebo „úplně nemožné čepici“? „Milovala jsem, když moje malinká dcera běhala po zahradě v šatečkách. Jenže když jí byly asi čtyři, sama pochopila, že v šatech se špatně leze na stromy, a od té doby zarytě nosila jen kalhoty,“ zavzpomínala pro KT zpěvačka a moderátorka Karolína Kamberská. Její zklamání se však za několik let obrátilo: „Když jsem o deset let později začala potkávat její spolužačky v síťovaných punčochách a růžových minisukních, byla jsem za dceřin styl velmi vděčná,“ usmívá se Karolína.

Do kostela v džínách, ale hezkých

Zvláště dcery začnou mít podle maminek nejpozději v dospívání vlastní vyhraněné představy. „Dětem do oblečení nemluvím, protože je to marné,“ komentuje Henrieta, která vychovává hned šest potomků. „Holky mají svoji hlavu, je nebezpečné jim cokoliv koupit bez nich. Klukům je oblečení spíš fuk, ale nepohrdnou fešnou košilí: cítí se pak dospělejší.“ V Dominičině velké rodině zase platí, že „schválené“ oblečení je to, co je ve skříni – prostor ovlivnit výběr je pak při společných nákupech s dětmi. „Ne všechno, co se líbí dětem, se líbí také mně. Snažím se ale akceptovat jejich vkus a víc než já na to jejich remcají ony na můj šatník,“ poznamenává Dominika. Děti vede spíše k rozlišování, co je slušné a co vhodné – do školy, do společnosti, do kostela. „I tak jim musím občas v neděli při snídani připomenout, co je za den, kam jdeme a aby se převlékly z mikiny a odrbaných ‚imidžových‘ džínů,“ přiznává Dominika s úsměvem. Jak se však zpívá v oblíbené písni, Kristus Pán občas chodí do kostela i v džínách a s vlasy do copánku. Oblečení řekne mnoho, na vzhledu záleží. Přesto však to nejdůležitější leží uvnitř, a tak i nad tím, že ten druhý má zrovna „ránu“, jde sem tam přivřít oko.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 7 14. – 20. února 2017

Papežův diplomat v Česku

Mons. Paul Richard Gallagher je tajemníkem Svatého stolce pro styky se státy, čili ministrem zahraničí. V závěru minulého týdne přijel do Prahy a jednal se zástupci vlády i ČBK.

celý článek


Trojí čas kardinála Martiniho

15. února by se dožil devadesátin někdejší milánský arcibiskup a kardinál Carlo Maria Martini (1927–2012). Patřil mezi přední reformní osobnosti katolické církve za…

celý článek


Církev ke zdravotníkům: Služte životu

Světový den nemocných 11. února, který věřící letos prožili již po pětadvacáté, přitáhl pozornost církve k otázkám a dilematům zdravotní péče. Po dvaceti letech…

celý článek


Naší službou je přinášet mír

Vatikánský „ministr zahraničí“ Mons. PAUL RICHARD GALLAGHER zavítal minulý týden do České republiky na oficiální návštěvu. Zeptali jsme se ho na účel jeho návštěvy…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay