V Libici si připomněli odkaz svatého Vojtěcha

Vydání: 2010/18 Legionáři, 27.4.2010, Autor: Jiří Prinz

Stánky, kolotoče i bohoslužba pod širým nebem. To vše doprovázelo letošní již 14. ročník svatovojtěšské pouti v Libici nad Cidlinou. Pouti, která byla obětována za nová duchovní povolání, se zúčastnil i pražský arcibiskup Dominik Duka.

Jindy poklidná obec Libice nad Cidlinou je v den svatovojtěšské pouti od časných ranních hodin na nohou. Do obce je uzavřen vjezd pro automobily, hlavní silnice vedoucí k malému náměstíčku je obklopena stánky. Přestože cílem většiny poutníků je dnešní duchovní slavnost, i náměstí je zaplněno všemožnými atrakcemi. Před kostelem se už lidé formují k průvodu, který má projít obcí na nedaleké slavníkovské hradiště.

Osobnost, která spojuje

Ačkoli je hradiště od kostela vzdáleno nanejvýš několik stovek metrů, není možné se k němu středem obce přes všechny kolotoče a davy lidí na náměstí dostat. „Obejdeme to po jižní spojce,“ říká v žertu kdosi z místních a ukazuje se, že má pravdu. Průvod čítající několik stovek lidí obchází střed města a po vedlejší silnici směřuje pomalu k hradišti. „Jsem tady letos poprvé. Měl jsem být původně v Hnězdně, ale nevyšlo to, tak jsem vzal kolo a přijel alespoň sem,“ vysvětluje motivy své cesty teprve třináctiletý Antonín Procházka z nedalekých Poděbrad. Při bohoslužbě není hluk z náměstí už skoro slyšet. Hlavní celebrant bohoslužby, nový pražský arcibiskup Dominik Duka, ve své promluvě připomíná vzdělanost svatého Vojtěcha i jeho nadnárodní význam. „Svatý Vojtěch je výzvou našemu zápecnictví,“ prohlašuje arcibiskup a připomíná světcovu neúnavnou misijní činnost, jež hrála tak důležitou roli v christianizaci střední Evropy. „Když jsme byli na nedávném pohřbu v Polsku, šli jsme vlastně cestou svatého Vojtěcha,“ dodává arcibiskup, který se osobně zasloužil o obnovu Libice coby poutního místa.

Sochy, oltář, novéna

„V roce 2000 zde odhalil sochu svatých Vojtěcha a Radima z dílny akademických sochařů Vojtěcha a Marie Adamcových, v roce 2005 zde pak světil oltář a před několika lety také inicioval novénu za obnovu duchovních povolání, která zde probíhá devětkrát do roka – vždy poslední sobotu v měsíci,“ vysvětluje sestra Dominika, spolupracovnice Dominika Duky. Po bohoslužbě se lidé rozcházejí do svých domovů. Na tvářích poutníků je vidět spokojenost. „I když jsem evangelík, chodím sem každý rok. Svatý Vojtěch je totiž osobnost, která spojuje. A to nejen katolíky a evangelíky, ale i národy střední Evropy,“ uzavírá jeden z účastníků pouti Milan Čejka.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay