V Kadani odkrývají cenné malby

Vydání: 2015/31 Skauti z celého světa v Japonsku, 28.7.2015, Autor: Jana Michálková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze

Studenti školy Karla Strettiho z pražské Akademie výtvarných umění vracejí interiéru klášterního kostela v Kadani původní výtvarnou koncepci.

Nástěnné malby v jižní boční lodi kostela, kde bude restaurátorský tým profesora Karla Strettiho pracovat letos.Snímek autorka

Cenné nástěnné malby klášterního kostela v Kadani znovu ožívají. Pod vrstvami vápenných omítek je tu odkrývají budoucí restaurátoři – studenti pražské Akademie výtvarných umění pod vedením svých pedagogů. Mezi nimi ty, které jsou pozůstatkem původní poutní kaple Čtrnácti svatých pomocníků z 15. století.

„V horní části je vidět malba čtrnácti svatých pomocníků z roku 1614, pod ní jsme v ještě starší vrstvě odhalili drobnější postavy modlících se klečících šlechticů. Jsou tu dva nápisy, z nichž jeden nese jména rodiny Fictumů, kteří kapli založili,“ popisuje jednu z maleb na stěně kostela profesor Akademie výtvarných umění v Praze Karel Stretti.

Právě jeho škola už deset let pracuje na systematickém odkrývání a restaurování maleb v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. Vždy od léta do pozdního podzimu. Zatím kompletně zrestaurovali nástěnné a nástropní malby v kněžišti a v současnosti pracují v jižní boční lodi kostela.

Na základě restaurátorského průzkumu z roku 2013 bylo zjištěno, že v roce 1614 nechali celý kostel vymalovat páni Popelové z Lobkovic. Ovšem umělecko-historicky nejcennějším motivem, který zde byl zatím odkryt, je malba z roku kolem 1530, na níž se podíleli malíři vzešlí ze školy Lucase Cranacha staršího. „Je to scéna s pašijovými motivy, pod ní je donátorská scéna, kde jsou zobrazeni členové rodu Lobkowiczů v rozhovoru se svatými patrony klášterního kostela,“ říká Lukáš Gavenda, historik Městského muzea v Kadani.

Areál františkánského kláštera v Kadani je majetkem Biskupství litoměřického. Město Kadaň v klášteře provozuje městské muzeum a restaurátoři zde pracují za jeho běžného návštěvního provozu. Prohlídky kláštera a jeho kostela tu probíhají od dubna do října.

Klášterní areál byl prohlášen národní kulturní památkou a ministerstvo kultury zařadilo projekt stavební obnovy do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Finanční tíži oprav a restaurování na sebe vedle státu a částečně také Ústeckého kraje převzalo a nese zejména město.

„Čeká nás tu ještě několik let dobrodružné práce. Sledujeme návrat interiéru do původní výtvarné koncepce. Můžeme se jen domnívat, co ještě objevíme. Restaurování je jako detektivka – neustále jste v napětí, co tam bude,“ svěřuje se Karel Stretti.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Diecéze, Články



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay