V Jeruzalémě se potkává celý svět

Vydání: 2014/45 Česko pomáhá pronásledovaným, 4.11.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Díky spolupráci Katolického týdeníku a CK Křížek putoval redaktor TOMÁŠ KUTIL týden po Izraeli.

P. Jan Regner vede poutnickou skupinu Judskou pouští. Snímek Tomáš Kutil
 
Chodil jsi po půdě Svaté země. Jak na tebe zapůsobila?
 
Nejen místa spojená s biblickými událostmi, ale i krajina sama na mě zapůsobila velmi silně. Měl jsem štěstí, že jsem mohl putovat s batohem na zádech a Biblí v ruce, takže jsem ji vnímal opravdu intenzivně. Vyráželi jsme často před rozbřeskem, a tak jsem pozoroval, jak se příroda i lidé postupně probouzejí. Bylo působivé procházet rostoucími i opuštěnými vesnicemi a vidět, jak Židé dříve nehostinnou zemi pomalu proměňují v zelenou zahradu. A také mě velmi zaujaly stopy, které v zemi zanechala Byzanc, křižáci či Osmanská říše. Pozůstatky jejich vlivu člověk potkává na každém kroku, a bohatou a velmi krvavou historii Svaté země si tak může ohmatat vlastníma rukama.
 
Která místa jsi se svou skupinou navštívil a která tě nejvíc oslovila?
 
Tři dny jsme putovali z Emauz do blízkosti Jeruzaléma. Pak nás autobus odvezl do Judské pouště a tou jsme procházeli další dva dny. Zbytek pouti jsme prožili v Jeruzalémě. Nejsilnější zážitek si odnáším právě z pouště. Pociťoval jsem její nehostinnost, strohost a klid, člověk je v ní daleko od ruchu běžného života. Tam jsem také pochopil, proč se do ní Ježíš tak často vydával. Poušť je také úžasně proměnlivá – za každým kopečkem se mění výhled, každé údolí vypadá jinak než to předchozí. Poušť je i plná života, jen je tam skrytější a odolnější než jinde.
 
V kontrastu s pouští mě pak zaujal rušný Jeruzalém. Nejen místa jako Getsemanská zahrada, Zeď nářků, Chrámová hora nebo Večeřadlo, ale především nevídaná směsice kultur, náboženství a životních stylů. Bez nadsázky lze říct, že se tam potkává celý svět.
 
Jak patrná je dnes přítomnost křesťanství v Izraeli?
 
Míří tam spousty poutníků z mnoha zemí a místní křesťané jsou především řeholníci, kteří se starají o biblická místa. Někteří z nich se modlí za smíření mezi náboženstvími a zdálo se mi, že jednotlivé církve spolu dobře vycházejí a pomáhají si. To však neplatí v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Je postaven kolem Golgoty i místa, kde byl Ježíš po ukřižování pohřben. Pečuje o něj několik církví, které žárlivě střeží prostor, jenž jim byl vymezen. Ráno o půl šesté jsme se tam účastnili katolické mše v latině, ale ve stejnou dobu se tamtéž konaly bohoslužby dalších církví, které se vzájemně rušily – jedna se snažila překřičet druhou. Nebyl jsem mezi poutníky jediný, komu to přišlo smutné.
 
Je v zemi cítit napětí mezi Židy a muslimy?
 
Při cestě do pouště jsme projížděli Jeruzalémem zrovna ve chvíli, kdy tam postřelili ortodoxního Žida demonstrujícího za právo modlit se na Chrámové hoře (tam stál dříve židovský chrám, dnes ho nahradily dvě mešity – pozn. red.). Díky tomu bylo napětí větší než obvykle, Chrámová hora byla dokonce na den uzavřena i muslimům. Když jsme pak v pátek dorazili do Jeruzaléma, byla už situace klidnější. Přesto bezpečnostní kontrola při vstupu na Chrámovou horu trvala v neděli mnohem déle než obvykle. Ve většině Izraele spolu Židé a muslimové docela vycházejí, ovšem v centru Jeruzaléma je pořád cítit napětí. Všichni s tím nicméně počítají, a pokud drobný konflikt nastane, policisté situaci rychle uklidní.
 
Bylo i pro vás poutníky zjevné, že mezi Izraelem a pásmem Gazy vypukají boje?
 
Ostřelování jsme neviděli, byli jsme přeci jen daleko od rizikových míst. Chvíli jsme ale šli po tzv. Zelené linii, kam v roce 1948 postoupila jordánská armáda a Izraelci ji odtamtud vytlačili až o osmnáct let později. Jsou tam stále vidět zbytky arabských osad, jež pro Izrael představovaly hrozbu, a proto byly přestěhovány. Viděli jsme však též arabské vesnice, které jsou loajální k Izraeli a vzkvétají. Emotivní pro mě byl pohled na cestu, kudy za války o nezávislost Izraelci zásobovali odříznutý Jeruzalém a kde jich kvůli arabskému ostřelování mnoho zemřelo.
 
Vyplatí se navštívit Izrael jako poutník?
 
Určitě. Člověk tam začne biblické příběhy vidět daleko konkrétněji, pochopí i mnohá podobenství, kterým dříve nerozuměl. Boží působení i strastiplnou cestu vyvoleného národa je tam možné cítit doslova na každém kroku.
 
Další zážitky z cesty si můžete prohlédnout na www.facebook.com/KaTyd.cz a na www.
katyd.cz v sekci blogy. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zpravodajství, Rozhovory

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2016

Roráty lákají nejen věřící

Na ochoz šikmé věže stoupají po 194 schodech každou adventní neděli muzikanti. Nikoliv v italské Pise, ale v chodských Domažlicích, kde se jim věž už při stavbě také naklonila.

celý článek


Teď se zklidnit? Děláte si legraci?

Dobře znáte ten pocit. Je tu advent… a všechno se zrychluje. Času ubývá a restů, které máme vyřídit do konce roku, naopak přibývá. A do toho přichází KT s provokativním…

celý článek


České turné o Matce Tereze

Hotové přednáškové turné absolvoval minulý týden v České republice P. Leo Maasburg, který byl řadu let blízkým spolupracovníkem Matky Terezy. Jeho vyprávění s napětím…

celý článek


Betlémská výstava putuje za starými symboly

Až do podhoubí vánočních zvyků a tradic se vydává letošní ročník výstavy v Betlémské kapli v Praze. Název Slunce a betlémy napovídá, že k oslavám evangelijního…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay