Ukrajinci v ČR: starousedlíci i nelegálové

Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009, Autor: Aleš Palán

U pokladny supermarketu vám namarkují nákup. Přijdou vám opravit kapající kohoutek nebo uklidit po malířích. V jejich domovské zemi byste je ale možná potkali spíš na univerzitách nebo v nemocnicích. Ukrajinci. V České republice jich dnes pobývá více než 150 tisíc.

Místem, kde se dá smysluplně pracovat nebo plnohodnotně žít, se Česká republika stala pro obyvatele Ukrajiny už před mnoha lety. Největší migrační vlna přichází do Prahy na počátku 20. století, kdy se ukrajinským vlastencům nepodařilo vytvořit samostatný stát. „V meziválečném období se Československo stalo největším politickým, vědeckým, kulturním a duchovním centrem zahraniční ukrajinské komunity v Evropě. V Česku vycházely ukrajinské noviny, časopisy, působila nakladatelství, střední a vysoké školy, muzea, spolky apod,“ uvádí internetové stránky ukrajinského velvyslanectví. Poté, co se západně od Chebu spustila „železná opona“, mnoho ukrajinských intelektuálů, studentů a umělců odešlo dále na Západ. Přesto řada ukrajinských starousedlíků v českých zemích zůstala. Dnes se k ukrajinské národnosti hlásí 22 tisíc občanů ČR – tedy tolik, kolik jich žije v jednom průměrně velkém okresním městě. Mnohem víc Ukrajinců k nám však přišlo v devadesátých letech za prací. Podle několik měsíců starých údajů Cizinecké policie pracuje v ČR legálně 125 tisíc Ukrajinců. Dvě tři desítky tisíc dalších lidí je zde na černo. Znalci tvrdí, že těchto „nelegálů“ je u nás dnes podstatně méně než před pár lety. Důvodem tohoto poklesu není primárně kvalitnější policejní dohled, ale možnost jít pracovat ještě dál na Západ. Na Ukrajině žije 45 milionů obyvatel; zhruba 80 % z nich jsou Ukrajinci, největší menšinou jsou Rusové. Téměř dvě třetiny Ukrajinců o sobě říkají, že jsou věřící. Religiozita je zde silnější na západě země, zatímco východ – inklinující k Rusku – je více bezvěrecký. Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví: část věřících se hlásí k moskevskému, část ke kyjevskému patriarchátu. V západní části Ukrajiny je jedničkou řeckokatolické vyznání. Velikonoce a Vánoce jsou na Ukrajině slaveny podle juliánského kalendáře, tedy o něco později než u nás. Římských katolíků jsou na Ukrajině zhruba 2 %. Menšinami jsou také vyznavači islámu na Krymu a judaismu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay