Úcta k Marii nemá rozdělovat

Vydání: 2004/49 Dělat něco zadarmo?, 30.11.2004, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Letos uplyne 150 let od prohlášení dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie. Jak k tomu církev vůbec dospěla, když v Písmu o tom není zhola nic? Slyšel jsem, že to byl především hlas věřících, tedy lidová zbožnost, kterou tehdy církev vyslyšela. Co je na tom pravdy?

Úcta k Ježíšově matce je patrná již v novozákonních spisech, především u Lukáše a u Jana. Správné jádro intuice Božího lidu spočívá v tom, že redukce Božího obrazu pouze na jeho „mužské vydání“ neodpovídá tomu, jak Bůh jednal v díle stvoření. Právě proto Boží lid bytostně tíhne k Marii. Má-li nám Bůh o sobě něco říkat také prostřednictvím Matky Boží, pak to vyžaduje její bezhříšnost. Člověk je jako zrcadlo, v němž se odrážejí Boží rysy, jenomže hřích toto zrcadlo pokřivuje a z obrazu Božího dělá karikaturu. Z uvedeného důvodu už církevní otcové hovořili o Marii jako o člověku, na němž není nic z poskvrny hříchu. Písmo o ní hovoří jako o milostiplné (srov. Lk 1,28), takže určité ospravedlnění nauky o neposkvrněném početí v Písmu přece jen nalezneme.

Vyhraněná nauka o dědičné vině se objevuje až na počátku 5. století (Augustin). Byla Maria pod zákonem Adamovy viny? Teologové se obávali toho, aby nebyla ohrožena pravda o univerzalitě Kristova vykupitelství. Kdyby totiž existoval byť jediný člověk nevykoupený Kristem z hříchu, pak by Ježíš nebyl univerzální vykupitel. Řešení se nalezlo až ve středověku. Františkán Jan Duns Scotus učil, že Maria byla vykoupena vznešenějším způsobem než my, když byla nikoli očištěna od poskvrny, ale uchráněna dědičné viny kvůli budoucímu dílu Ježíše Krista. Má-li být Kristus univerzálním vykupitelem, pak působnost jeho díla musí mít účinnost i vzhledem k těm, kdo žili před ním.

Až do 16. století byli všichni učení teologové proti vyznávání neposkvrněného početí. Pouze dva se zastali víry chudých a prostých lidí. Ve 12. století to byl anglický benediktin Eadmer a na přelomu 13. a 14. století již zmíněný Jan Duns Scotus. Můžeme tedy říci, že přijetí této pravdy víry si přímo vynutili prostí křesťané navzdory mínění vzdělaných a mocných. Na druhé straně ale také platí, že hluboká intuice lidu bývala vyjadřována nesprávně, a proto ji bylo nutno očistit a hlouběji promyslet. Celý proces se završil právě 8. prosince 1854, kdy Pius IX. prohlásil tuto nauku za zjevenou pravdu, tedy za dogma. Před prohlášením dogmatu se na radu Antonia Rosminiho obrátil s dotazem na všechny katolické biskupy. Devadesát procent z nich souhlasilo, zbytek měl výhrady nebo se stavěl proti tomuto kroku. Kdyby se něco podobného dělo dnes, zřejmě bychom se ptali také ostatních křesťanů, především pravoslavných. Nemůžeme zastírat, že dogmatizace, jejíž 150. výročí si letos připomínáme, představuje určitý problém v ekumenickém dialogu. Je však třeba podotknout, že mezi pravdami víry existuje určitá škála odstupňování podle jejich důležitosti. Pravdy víry jsou jako údy těla. Poranění mozku nebo srdce pochopitelně nemůžeme srovnat s tím, když si poraníme prst. Dogma o neposkvrněném početí se proto nemůže svou důležitostí srovnávat s velkými věroučnými prohlášeními doby církevních otců. Tato pravda patří ke katolické víře. Musíme ji tudíž interpretovat tak, aby nepřišla nazmar jiná  pravda vyšší, totiž příkaz, abychom byli jedno (srov. Jan 17,21). To platí nejen pro katolíky, nýbrž i pro ostatní křesťany, neboť za uskutečňování stále hlubší vzájemné jednoty máme odpovědnost všichni. Bylo by skutečnou tragédií a hlubokým neporozuměním tajemství víry, kdyby se naše úcta k Panně Marii stávala mezikonfesním příkopem, který nás vzájemně odděluje. Zřejmě i proto nás církev dnes učí uctívat Matku Páně jako matku jednoty mezi všemi pokřtěnými.

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay