U nás první odpouští ten, kdo dřív vychladl

Vydání: 2015/1 Jsou tady: tisíce příznivců Taizé, 30.12.2014, Autor: Jan Mazanec

Příloha: Doma

Hana a Petr Školoudovi vedou Centrum pro rodinu Ráj v Pavlovicích u Přerova, jsou manželé 25 let, mají šest dětí a dvě vnoučata. Přiznávají, že odpouštění se museli dlouho učit.
 
 
U odpuštění nezáleží na tom, kdo se více „provinil“, protože vinu mívá i ten, kdo se cítí být více ublížený. Snímek archiv manželů Školoudových
 
„V začátcích manželství jsme o konfliktech a ublíženích mluvit vůbec neuměli, neodpouštěli jsme si a nechávali ublížení v sobě zahnívat. Časem jsme se začali učit vyjadřovat si navzájem emoce, ale nebylo to kultivovaně a se vzájemnou úctou,“ shodují se dnes.
 
Rady a zkušenosti podle svých slov čerpali na přednáškách a kurzech, na Manželských setkáních a také z vlastních chyb nebo od svých dospívajících dětí.
 
Daří se vám při svých aktivitách a početné rodině odpouštět si takovým způsobem a za takovou dobu, že jste s tím spokojeni?
 
Hana: Snažíme se odpouštět si vzájemně co nejdřív. Člověk obvykle hned „při činu“ vnímá, že to přehnal, ale někomu trochu trvá, než opadne prvotní hněv nebo sebelítost, aby byl schopný poprosit o odpuštění či odpuštění přijmout. Ve skutečnosti nezáleží na tom, kdo se v tu chvíli více „provinil“, většinou má na konfliktech a nedorozuměních vinu i ten, kdo se cítí ublíženější. Proto máme zásadu, že s odpouštěním začne ten, u koho dříve vychladly rozbouřené emoce, kdo má větší sílu udělat první krok. Nečekáme, až to přebolí samo, ale jdeme do toho začerstva.
 
Petr: Myslím si, že odpouštět se nám daří, jinak bychom spolu nemohli žít a mít radost ze vzájemného vztahu. Odpuštění je důležité pro každého, je to nezbytná součást života.
 
Máte zkušenost, že žena dříve dá najevo, že jí bylo ublíženo, a potřebuje odpustit, kdežto muž to v sobě drží a neumí si o odpuštění říct?
 
Hana: Může to tak být. Muži se obtížněji orientují ve vlastních emocích a ještě hůře v komplikovaném světě ženských citů. Proto někdy své problémy překryjí sledováním krizí ve světě – utíkají se ke zprávám v médiích. Pro ženu je bytostně velmi potřebné žít v pěkných vztazích a vylepšovat je, proto často může první signál k usmíření vzejít od ní. Ale jsou i výjimky. I u nás Petr mnohdy přijde první.
 
Petr: Já jsem v manželství ten, kdo má rychlé a silné emoce a chtěl by hned vše vyřešit, ale dříve jsem viděl chyby jen na ostatních – manželce, dětech. Naopak Hana je spíše introvertka a dříve byla úplně uzavřená. Její slabé signály, že jí bylo ublíženo a je z toho smutná a nešťastná, jsem vůbec nezachytil. Ale postupně jsme se oba snažili, dával jsem Haně více prostoru a ona se nebála otevřeně mluvit, jak se cítí a co prožívá. Museli jsme si nacházet více času a prostoru na povídání o sobě. A to si musíme hlídat pořád.
 
Kterými slovy druhému odpouštíte? Má smysl dodávat: „…ale také chci, abys věděl, že jsi mě zranil(a)“?
 
Hana: Vnímáme, že je třeba být k sobě upřímní. Když se chystáme odpustit, obvykle v sobě máme ještě plno emocí, které vřou, dokud je nevyslovíme. Vyslovit je bez upozornění by ale mohlo být další rozbuškou v konfliktu. Je dobré požádat partnera, aby mi naslouchal a nepřerušoval mě, dokud neřeknu všechno. Výrazem lásky a úcty je, když partner v té chvíli neuteče a jen poslouchá, co chci říct. Začínám vysvětlením svého pohledu na situaci a vyjádřením pocitů. Pokračuji tím, co bych si přála a co pro to sama udělám. Potom může partner říci totéž za sebe. Přitom se neobviňujeme a nekritizujeme, jen si povídáme, co v nás jednání druhého způsobilo. Máme tak příležitost podívat se na věc z obou stran a lépe pochopit svět toho druhého.
 
Petr: Já začínám třeba takto: „Haničko, potřebuju ti říct, co mi dnes hodně ublížilo.“ Nebo „Haničko, jsem naštvaný a smutný zároveň a potřebuju o tom s tebou mluvit.“ Nebo Hanu pozvu na procházku.
 
Je něco, co byste protějšku nikdy neodpustili nebo by odpouštění trvalo hodně dlouho?
 
Hana: Ne. Bůh nám přece odpouští i hodně drsné prohřešky.
 
Petr: Představit si to dokážu: těžké životní situace, které by hodně zkomplikovaly náš život. Ale stejně vím, že jiná cesta než odpuštění neexistuje, pokud bych chtěl svobodně a radostně žít dál.
 
Stalo se vám, že se při odpouštění situace ještě zhoršila? Nebo že jeden má pocit, že už je vše urovnáno, ale druhý zdaleka ne?
 
Hana: V životě se nám to stalo mnohokrát, ale v poslední době snad už málokdy.
 
Petr: Stává se to, když zůstaneme na povrchu věci a vidíme jen partnerův rozdílný názor, avšak nedaří se nám vnímat jeho pocity.
 
Hana: Někdy musíme přijmout, že partner je odlišný a má na něco trvale jiný názor než já. To může pak být zdrojem konfliktů a neustálé rozebírání situace ze všech stran může věc ještě zhoršovat a odpuštění spíše komplikovat. Je lepší uvědomit si kromě záporů naší rozdílnosti klady – tedy že je v mnohém fajn, když jsme rozdílní, svou různost přijmout a velkoryse odpustit, co nám na druhém „leze na nervy“. Ta snaha může pár let trvat…
 
Petr: …ale stojí to za to!
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay