Tvůj balíček na druhou stranu

Vydání: 2010/48 Začíná advent, 25.11.2010, Autor: Markéta Zemenová

Občanské sdružení Sozialwerk der Ackermann-Gemeinde podporovalo za komunismu pronásledovanou církev v Čechách a dodnes zde financuje mnoho bohulibých projektů a aktivit. Původně ovšem vzniklo jako podpora pro vyhnané sudetské Němce, kteří ve válkou zničeném Německu prožívali těžké časy.

„Ackermann-Gemeinde a Sozialwerk vnímáme jako dvě strany téže mince,“ vysvětluje pětasedmdesátiletý Franz Olbert, který se v této katolické organizaci již od dětství angažuje pro smíření a dobré česko-německé sousedství. V roce 1946 založili katoličtí Němci, kteří byli odsunuti ze své české vlasti, v Mnichově společnost Ackermann-Gemeinde. Její název odvodili z první novohornoněmecké skladby „Oráč a smrt“ („Der Ackermann und der Tod“) od Jana z Žatce. Oráč se zde hádá se smrtí kvůli těžkému osudu, který ho stihl, když mu při porodu zemřela jeho milovaná žena. Nakonec se však oráč podvolí závěrečnému Božímu rozsudku a svůj osud přijme. Zakladatelé Ackermann-Gemeinde chtěli podobně jako jejich literární vzor přijmout svůj osud násilné ztráty domova. O několik let později, v roce 1950, vznikl i Sozialwerk jakožto druhý pilíř spolku. „Vzájemně se doplňují a úzce spolupracují,“ říká Olbert, který z pozice jednatele více než dvacet let řídil osudy Ackermann-Gemeinde i Sozialwerku. Toto sdružení se již šedesát let angažuje jako „pomocná ruka“ Ackermann-Gemeinde.

MOTIVACÍ BYLA NOUZE

Byla to nouze, co vedlo k založení občanského sdružení Sozialwerk – nouze, kterou odsunutí Němci prožívali po skončení války v rozbombardovaném Německu. Bylo nutné se vyrovnat s takřka nevyřešitelnými úkoly. Poskytnout pomoc, radu, ale také útěchu. Pomoc byla potřebná při hledání obydlí a práce a při znovushledávání rodin. Útěchu hledali nejen dospělí, ale také děti a mladiství, kteří sotva dovedli pochopit, co je to vlastně potkalo. Po převzetí moci komunisty se ve střední a východní Evropě začalo bezohledně šlapat po lidských právech. Tehdy se centrálním zájmem sdružení Sozialwerk staly otázky svobody víry, náboženského vyznání a osobního svědomí. V souvislosti s tím vznikly podle Olberta dokonce úzké kontakty s Vatikánem: „Rozhodli jsme se zřídit v Římě trvalou kancelář Ackermann-Gemeinde. Brzy jsme navázali dobré vztahy s příslušným referentem vatikánského státního sekretariátu. S ním jsme pak mohli probírat všechny své starosti i další kroky naší činnosti.“ „Tvůj balíček na druhou stranu“ – to bylo motto, pod kterým pracovaly tzv. oddíly pomoci Východu spadající pod Sozialwerk. Zhruba 500 dobrovolníků přebíralo od 60. let pravidelně balíkové zásilky do NDR a Československa. Ackermann-Gemeinde jako organizace se v těchto pomocných iniciativách směřovaných za železnou oponu nemohla viditelně angažovat. „Komunisté v nás tehdy viděli špionážní centrálu, jako ostatně ve všem západním,“ vysvětluje Olbert. „Byla však možná pomoc na osobní, individuální úrovni.“ Činnost se tedy „individualizovala“ a balíčky s literaturou, potravinami, léky nebo tuzexovými korunami byly deklarovány jako osobní dárkové zásilky. Helena Faberová, dlouholetá předsedkyně „Sdružení Ackermann-Gemeinde“, partnerského spolku založeného roku 1999 v České republice, vzpomíná na první balíček, který ze Západu obdržela. Krátce po propuštění z vazby a po skončení výslechů v pověstném vězení Praha-Ruzyně – byla totiž nařčena z protistátních aktivit – dostala v roce 1961 potravinový balíček od jednoho pracovníka Sozialwerku. S dojetím vypráví: „Dodnes nevím, kdo mi ho poslal. Byl v něm jen malý lístek se zprávou, abych se nebála, že budu trpět hlady. Věděla jsem tedy, že v tom nejsem sama, že mám spojence. A tohle znamení pro mne bylo nesmírně důležité.“

VÍCE NEŽ TISÍC KONTAKTŮ

V době Pražského jara rychle přibývalo i osobních setkání a až do převratu v letech 1989/90 byl navázán kontakt s více než tisícem kněží, řádových sester i odpovědných laiků. Pomoc a podpora byla pak těmto lidem poskytována v různých formách – od dodávek materiálu na opravu kostelů přes zásilky léků až po balíčky s knihami. Sozialwerk také řadu let pečoval o bývalého pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, který sdružení označuje jako „obrovskou síť“: „Samozřejmě nám nejvíce chyběla literatura, která vycházela po koncilu. Z toho všeho jistě vidíte, jak důležitá pro nás pomoc ze strany Ackermann- -Gemeinde byla, abychom vůbec udrželi kontakt s aktuálními teologickými debatami.“ Mnichovský archiv Ackermann-Gemeinde má Vlk uložen ve vzpomínkách z jedné své návštěvy jako „fantastický zdroj dokumentující pomocnou činnost Ackermann-Gemeinde“. Vedle podpory pronásledované české cír- kve se Sozialwerk věnoval také Němcům, kteří v ČSSR zůstali. V době Sametové revoluce zde podporoval zhruba 3 000 osob německé národnosti. Dnes je v České republice ještě cca 800 občanů německého původu, jimž Sozialwerk může díky podpoře německé spolkové vlády zprostředkovat skromnou „sociální pomoc“. Jednatel sdružení Sozialwerk Franz Olbert tvrdí s jistotou: „Mnohé stěžejní oblasti naší práce ještě dlouho zůstanou zvláštní výzvou.“ V této souvislosti zdůrazňuje význam zakládání a rozšiřování církevních školských zařízení v České a Slovenské republice, jazykové kurzy pro kněze a studenty teologie v těchto zemích, podporu obnovování kostelů a církevních zařízení a také organizování akcí vedoucích k dialogu. Pozoruhodné je, že veškeré tyto dobročinné aktivity sdružení Sozialwerk byly a dodnes stále jsou financovány pouze ze soukromých darů, které často poskytují lidé se sudetoněmeckými kořeny. Před několika dny, 13. listopadu, byl Franz Olbert, dlouholetý generální tajemník Ackermann-Gemeinde a současný jednatel sdružení Sozialwerk, v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze vyznamenán za svou mnohaletou a ve vší tichosti vykonávanou práci udělením Zlaté svatovojtěšské medaile arcibiskupem Dominikem Dukou.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay