Tři různé školy - tři různí zřizovatelé

Vydání: 2009/40 Papež Benedikt XVI. v České republice, 29.9.2009

Založení škol v Ječné ulici iniciovala po roce 1989 jejich první ředitelka Eliška Hranáčová. Její bývalé kolegyně ji hodnotí jako zkušenou sestru a kantorku s křesťanskou orientací, ale i s odvahou nutnou při rozhodování o nových projektech.

V roce 1990 založila Eliška Hranáčová první ze škol – Střední zdravotnickou školu s křesťanským zaměřením. Zřizovatelem školy byl Národní výbor hlavního města Prahy, její patronkou byla Olga Havlová. Škola vychovávala i dětské sestry, do výuky byl zařazen předmět křesťanská etika a jako nepovinný předmět náboženství. Škola fungovala v části objektu v Ječné ulici, v přízemí ale stále zůstávala vojenská katedra a také zde svou terénní práci dělala Charita. To nebylo ideální spojení a objekt začal být postupně využíván jen pro školní účely.

Zdislava jako vzor obětavosti
V roce 1992 se novým zřizovatelem školy stalo arcibiskupství pražské a změnil se název školy na Církevní zdravotnickou školu blahoslavené Zdislavy. Zdislava jako vzor obětavosti a pečovatelského přístupu k bližnímu byla vhodným vzorem i pro sestry z Kongregace Dcer Božské Lásky, které jako majitelky budovy hledaly její smysluplné využití.
S ředitelkou Eliškou Hranáčovou se domluvily právě na tom, že by tu mohly působit školy vychovávající studenty v pomáhajících profesích. Protože se blahoslavená (a později svatá) Zdislava ocitla i v názvu nové střední školy sociální, dostala střední škola zdravotnická přídomek Jana Pavla II. „S radostí jsme přijali rozhodnutí pana arcibiskupa Vlka, v němž nám tento název povolil. Můžeme tak žákům přirozeným způsobem přibližovat myšlenky a osobnost tohoto velkého papeže,“ říká studijní vedoucí a zástupkyně na VOŠ zdravotnické Alena Hofmanová.
V roce 1992 přibyla v Ječné ulici Soukromá střední škola bl. Zdislavy se zaměřením na sociálně zdravotní péči. Během roku se transformovala na Církevní střední rodinnou školu bl. Zdislavy a připravovala studenty na práci v sociálních službách. Současnou podobu škola získala v roce 1998, kdy se transformovala na Střední sociální školu sv. Zdislavy, nedávno přibylo do názvu i slovo odborná. Zaměření nicméně zůstává od začátku podobné: vychovává žáky v oborech sociální péče, jako je sociálně-správní činnost a pečovatelská činnost.
Školy v Ječné byly od počátku nezávislými subjekty, ale jejich zřizovatelé se dohodli, že bude dobře, aby je řídil jeden ředitel, a nedocházelo tak k organizačním problémům. Hospodaření škol nicméně probíhalo vždy odděleně.

Škola ze Školské
V roce 1996 vznikla Vyšší zdravotnická škola Suverénního řádu maltézských rytířů. Školu konkrétně zřizuje České velkopřevorství. Od počátku jsou zde vychováváni specialisté v oboru diplomovaná všeobecná sestra a dětská sestra. Při zakládání školy pomohla ředitelce Elišce Hranáčové hraběnka Daisy Waldsteinová, která ji skontaktovala právě s maltézskými rytíři.
Důležitým letopočtem ve vývoji škol byl také rok 1997, kdy do Ječné přišlo mnoho pedagogů a žáků ze zrušené střední a vyšší zdravotnické školy ve Školské ulici v Praze. Ta podlehla tzv. optimalizaci, přestože se v oboru jednalo o jednu z nejrespektovanějších škol. Bývalá zástupkyně ředitelky ze Školské Martina Margaritovová, která dnes působí v Ječné, s úsměvem podotýká: „Už jsme v Ječné doma. Už nemáme tendence říkat: Jó, ve Školské, tam to bylo dobré…“ Kolektiv učitelů ze Školské se v novém působišti postupně přizpůsoboval jiným požadavkům, a přitom cítil, že byl novými kolegy přijat velmi vlídně.
Novou krev si pochvaluje i ředitelka škol Marie Hotmarová, která je ve funkci od roku 2001: „Moc jsem se toho od kolegyň ze Školské naučila, vnesly k nám například některé organizační novinky. Jsou to všechno báječní lidé a jsem ráda, že s nimi mohu spolupracovat. Jejich práce je u nás všude vidět.“ Všechny školy v Ječné ulici jsou Fakultními školami pedagogické fakulty UK.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay