Tři omyly Davida Macka

Vydání: 2008/30 Setkání mládeže ActIv8 na Velehradě, 29.8.2008

Příloha: Perspektivy

Diskuse o smyslu politiky vyrůstající z křesťanských kořenů, která se rozvinula v Perspektivách (10, 12 a 14/2008), je velmi cenná a neměla by skončit příliš brzy. Naposledy do ní přispěl místopředseda KDU-ČSL David Macek. Volá po politice inspirované sociálním učením církve. V tom mu nelze než zatleskat. Je však třeba zdůraznit, že sociální učení církve není politický program. Poukazuje na závažné sociální otázky, nenabízí však konkrétní politické prostředky. Příklad: Víme, že je třeba bojovat proti nezaměstnanosti. Ale jak? Někteří katolíci se mohou domnívat, že nejlepší cestou je budování sociálního státu a vysoká podpora v nezaměstnanosti, jiní preferují cestu snižování daňové zátěže podnikatelského sektoru. Ani práce „Mlčochova týmu“ nejsou politickým programem – a nemohou jím být, nemají-li se ocitnout mimo církevní půdu. Pozvání na cestu přichází s tezí, že „princip subsidiarity se stává podmínkou výstavby svobodné společnosti“. Jak ale tuto tezi zhmotnit v politické realitě, například ve vztahu k evropské integraci? Legitimních odpovědí může být řada. Být skeptický vůči Lisabonské smlouvě je dle Macka v rozporu s postoji církve. Škoda, že nenapsal, jakou církev má na mysli. Ta katolická k Lisabonské smlouvě žádný postoj nemá. Nemají-li křesťanští politici dostatek argumentů, jsou v pokušení zaštiťovat své osobní politické přesvědčení učením církve. Takové zneužívání víry činí konzervativní a křesťansko-demokratickou politiku nevěrohodnou. Vadí-li Mackovi, že ti, kteří mají k Lisabonské smlouvě výhrady, si notují s Janem Zahradilem, nechť se i on pečlivě rozhlédne a zjistí, s kým vším sdílí svůj bezvýhradně pozitivní postoj.
A do třetice: Mackovi se nelíbí ztotožňování pojmů konzervativní a křesťansko-demokratická politika. Strávil jsem nedávno víkend na školení vedeném představiteli německé CDU. Ani jednou svou politiku nenazvali křesťansko- -demokratickou, vždy konzervativní. Vytváření těchto umělých dělítek je českou politickou specialitou.

Kde je budoucnost křesťansko-demokratické (konzervativní) politiky?
Má-li mít konzervativní či křesťansko-demokratická politika budoucnost a smysl, musí do středu svého politického programu postavit rodinu. Přirozenou heterosexuální rodinu založenou na manželství. A to zcela novým způsobem. Ne jako jednu z mnoha priorit, ale jako měřítko celého politického programu. Hodnotoví konzervativci dosud neustále jen brání pozice proti „progresivním“ a „moderním“ přístupům těch, kdo jsou věčně proti něčemu. To je třeba změnit a připravit sebevědomý pozitivní program.
Tváří v tvář současné sociodemografické situaci je třeba si začít klást i nepříjemné otázky: Jak přispěl sociální stát k rozpadu rodiny? Jaká byla v tomto procesu úloha sociálních dávek, důchodového systému, zdravotního pojištění či podpory osamělých matek? A státního školství? Vychází vzdělávací systém z primární odpovědnosti rodičů za výchovu dětí, anebo se „moudrý“ stát pokouší tuto výchovu zmonopolizovat? A jak přispívají k upevnění rodiny genderové a antidiskriminační ideologie? A co daňový systém – není nastaven spíše tak, že početné rodiny jsou solidární s bezdětnými „singles“? Položit si takové otázky vyžaduje notnou dávku odvahy. Jejich poctivé zodpovězení totiž může zbourat mnohé mýty o možnostech politiky přerozdělování. Máme-li vytvořit komplexní politický program, do jehož středu je postavena rodina, je to nezbytné. I v tomto kontextu je pošilhávání některých lidovců po ČSSD obtížně pochopitelné. Sociální program, který levice nabízí, je radikálně protirodinný.

Kritičnost vůči KDU-ČSL
David Macek se pozastavuje nad přílišnou kritičností ke KDU-ČSL. Cosi ve stylu: Jsme jediní křesťanští bojovníci, za co nás to kritizujete!? Není však jistá míra kritičnosti k (jakékoliv) politické straně na místě? I když se to tak stranickým kádrům jevit nemusí, hlavním účelem existence politické strany má být prosazování programových priorit, nikoliv zajištění dostatečného počtu pracovních míst pro věrné členy. Pokusme se o krátký test.
Když se před dvěma lety schvaloval zákon o registrovaném partnerství, KDU-ČSL hlasovala proti. Aktivitu srovnatelnou s tlakem na odchod premiéra Grosse sice nevyvinula, ale alespoň (až na jednoho senátora) správně hlasovala. V současné době probíhá proces přijímání antidiskriminační legislativy. Zde KDU-ČSL bohužel zatím selhává a návrh zákona podporuje. Jako klíčový bod testu se však projeví postoj ke zdravotnické reformě. Navrhovaný zákon o specifických zdravotnických službách představuje historicky obtížně opakovatelnou příležitost pro změnu potratové legislativy. Že KDU-ČSL nepodpoří liberalizaci potratů je nasnadě, vyplývá to i z usnesení pardubického sjezdu. Klíčové není „zda“ – ale „jak“. Otázka lékařských poplatků ukazuje, že chce-li se, lze dosáhnout mnohého. Doufejme, že do obrany nenarozeného života vloží strana se slovem „křesťanská“ v názvu více úsilí, než do boje proti třiceti korunám u lékaře.

Závěr
KDU-ČSL je v českém politickém systému cennou stranou. Dokáže hájit nepopulární etická stanoviska. Je však vystavena dvojímu pokušení: spokojenosti se sebou samou („děláme dost, co víc po nás v této společnosti chcete?“) a nárokováním si výlučnosti („křesťane, vol nás, jinak hřešíš“). Občasná kritika politiky strany z křesťansko-demokratických či konzervativních pozic není podrážením nohou, ale snahou o to, aby těmto pokušením nepodlehla.
Jakub Kříž Autor, právník, je předsedou Mladých křesťanských demokratů


Reakce na článek Davida Macka Cestou „zlatého středu“  (dokument MS Word)Reakce na článek Davida Macka Cestou „zlatého středu“

Křesťané v politice: silné rodiny i silnou Evropu (dokument MS Word)Křesťané v politice: silné rodiny i silnou Evropu

Základní omyl Jakuba Kříže (dokument MS Word)Základní omyl Jakuba Kříže Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay