To hrozné slovo Lidice

Vydání: 2008/16 Misie, 15.4.2008, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

V této rubrice se většinou vydáváme na výlety do míst krásných a prodchnutých duchovní atmosférou. Dnes tomu bude jinak: cíl našeho putování je spíš temný a povznést ducha rozhodně nedokáže. Dokáže však varovat. Lidice.
To místo leží kousek od hlavní silnice z Kladna do Prahy. Dole v údolí stával barokní kostel, škola, domky horníků a hutníků. Dnes tu roste jen tráva... V létě, když rozkvete růžový sad a prochází tu stovky návštěvníků, bývá místo tragédie svým způsobem mlčenlivější než nyní na jaře. Jako by tu v tichu stále ještě zněla ozvěna toho hrozného dne 10. června 1942…
Jako odveta za atentát na říšského protektora R. Heydricha bylo zastřeleno 173 lidických mužů, ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora Ravensbrűck. Celkem zahynulo 340 lidických občanů, vesnice byla srovnána se zemí.
Obnovit Lidice bylo přirozenou touhou poválečné společnosti. Základní kámen obce, která má dnes necelých 500 obyvatel a dosud nedosáhla předválečného počtu, byl položen v roce 1947. Současné Lidice leží na dohled od památníku, který připomíná nacistické běsnění. Zdejší muzeum je otevřeno celoročně každý den v týdnu.

Lidické děti
Za nejsmutnější bývá právem označován osud lidických dětí. Po třech dnech, které strávily se svými matkami v tělocvičně kladenského gymnázia, byly z jejich náručí doslova vyrvány. Nejmenšímu dítěti byl jeden rok, nejstarší dívce 16 let. Kromě několika dětí „vhodných“ k poněmčení byly všechny odvezeny do vyhlazovacího tábora v polském Chelmu.
Zde se měly umýt před další cestou. Dostaly mýdlo a ručník a byly odvedeny do speciálně upraveného nákladního auta. To je ale už nikam nedovezlo. Výfukové plyny vozu byly odvedeny do uzavřené korby. V ní se během několika minut všechny děti otrávily.

Pomozte nám najít naše děti
Na výzvu přeživší lidické ženy Anny Hroníkové se těsně po válce rozběhla velká pátrací akce. Její patronkou se stala první dáma Hana Benešová. Několik lidických dětí bylo skutečně nalezeno – v německých rodinách či dětských domovech. Některé z nich už ani neuměly česky. Ze 105 lidických dětí jich zůstalo naživu jen 17.
Akademická sochařka Marie Uchytilová se v roce 1969 rozhodla vybudovat bronzové sousoší, které by tuto tragédii připomínalo. Během let vytvořila ve vlastní režii několik desítek sádrových odlitků. Realizace svého díla se už nedočkala – zemřela v předvečer demokratických změn 16. listopadu 1989. Práci za ni dokončil její manžel. Instalace soch probíhala v druhé polovině devadesátých let. Dnes se do údolí, kde stávaly staré Lidice, dívá 82 smutných dětí. Přiveďte k nim své děti. Postát před tímto sousoším vydá za mnoho slov. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 16. – 22. dubna 2019

Radost Velké noci zrozená z bolesti

Prožíváme Svatý týden, živou připomínku Kristova umučení a vzkříšení.

celý článek


Mladí lidé se setkali s biskupy

Na pět tisíc mladých lidí se den před Květnou nedělí setkalo v diecézích se svými biskupy v rámci Světového dne mládeže.

celý článek


Obdělávat půdu je umění

Vesnice se vylidňují. Většina půdy je dnes v rukou velkovýroby, jen asi třetinu jí obhospodařují rodinné farmy. Proto nejen do kostelů, ale i k nakládání s půdou jsou…

celý článek


Anketa: Za co vděčím kněžím?

Média už delší dobu plní odhalení sexuálního zneužívání v církvi. Někdy kvůli tomu podléháme pokušení zapomínat, že většina kněží slouží poctivě, oddaně…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay