Zemřel jako škarohlíd. Dnes je opět legendou

Vydání: 2009/10 Karel Kryl, 3.3.2009, Autor: Aleš Palán

Životní pouť českého písničkáře Karla Kryla je sevřena dvěma daty: 12. 4. 1944, kdy se v Kroměříži narodil, a 3. 3. 1994, kdy v Německu zemřel. V těchto dnech si tedy připomínáme pětašedesát roků od jeho narození a patnáct let od jeho úmrtí.

„Už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá,“ stojí v narážce na jeden Krylův text na pamětní desce v Janáčkových sadech v Novém Jičíně. Právě z tohoto města Krylova rodina pocházela, jeho dědeček byl spoluvlastníkem tiskárny Kryl a Scotti (mimo jiné zde tiskl i edice Josefa Floriana), Karlovu otci pak tiskárnu komunisté znárodnili. Budoucí písničkář studoval střední keramickou školu v Bechyni, poté narukoval na vojnu a po propuštění do civilu vystřídal několik příležitostných zaměstnání. Před publikem začal vystupovat se směsí odlehčených skladeb humorného rázu a ostře kritických šlehů. Zlomem v jeho kariéře byla okupace Československa Sovětským svazem a jeho satelity v srpnu 1968. Za půl roku vychází Krylova první dlouhohrající deska s titulní písní Bratříčku, zavírej vrátka. Skladba se stala doslova hymnou odporu proti vpádu armád. Kryl je úspěšný i v tehdejší hitparádě s názvem Dvanáct na houpačce – tvůrce pořadu kritik Jiří Černý ho cílevědomě propaguje, až z něj udělá opravdovou hvězdu. Na někoho takového mají políčeno normalizátoři, kteří se k politické moci dostávají v průběhu roku 1969. Karel Kryl je nucen opustit svou zemi – stane se tak 9. 9. 1969. Kryl v exilu začíná spolupracovat se Svobodnou Evropou, píše a vydává další písně. Do Československa se vrátil 30. listopadu 1989. Primárně přijel na pohřeb své matky, která zemřela před čtyřmi dny. Protestní zpěvák, jenž se mezitím ve své domovině stal legendou, se ovšem logicky musí projevit i veřejně. Až frenetický aplaus publika vyvolají jeho slova odkazující na jednu starší skladbu: „V jednom průjezdu prý bylo napsáno: Karle Kryle, už neryjeme držkou v zemi!“ Krylův kritický duch se však záhy dostane do rozporů s všeobecně nadšenou atmosférou znovu nabyté svobody. Kryl se postupně dostává do izolace, většinově je vnímán jako škarohlíd. Když v roce 1994 umírá, je chápán jako rozporuplná osobnost. Teprve po letech je Krylův polistopadový postoj společensky akceptovatelnější a lidsky pochopitelnější. Kryl obdržel několik hudebních i společenských ocenění, je po něm dokonce pojmenováno několik ulic. V jeho tvorbě nalezneme i několik skladeb evidentně inspirovaných biblickými texty: Žalm 71, Žalm 120, Zapření Petrovo, Jidáš, Děkuji. S Krylovým repertoárem v posledních letech vystupuje jeho mladší bratr Jan, více ho mladé generaci zpopularizovali Jaromír Nohavica a Daniel Landa. Je možné předpokládat, že k oběma mužům – jeden podepsal spolupráci s StB, druhý má neonacistickou minulost – by měl Kryl zásadní výhrady. Jeho tvorba je populární na Slovensku, v Polsku, ale třeba i v Norsku. Skladby, jako Morituri te salutant, Veličenstvo Kat, Píseň Neznámého vojína, Habet, Lásko, a další patří beze sporu k tomu nejlepšímu, co české písničkářství v druhé polovině 20. století vyprodukovalo.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay