Zajet na hlubinu, jít až na dřeň

Vydání: 2016/1 Koledníci vyrážejí do ulic, 29.12.2015, Autor: Alena Scheinostová

„Když se ztratíte v lese, je lépe být ve dvou než samotný. Duchovní doprovázející jako by byl právě tím, kdo mi do tmavého hvozdu přináší svítící lampu a pomáhá mi kráčet za Kristem.“


Ilustrační snímek Vojtěch Vlk

Tak shrnuje dvaadvacetiletá Petra svou zkušenost s duchovním doprovázením. Tuto „pomoc, kterou poskytuje jeden křesťan druhému, aby mu umožnil slyšet a rozumět osobnímu Božímu sdělení, které je určené právě jemu“ – jak duchovní doprovázení charakterizují teologové – možná nevyužije v životě každý. Přesto je nabídkou, která pomáhá učinit zásadní rozhodnutí, přenést se přes těžké životní momenty a společně s knězem, řeholnicí nebo moudrým laikem (a u dětí především s poučeným rodičem či kmotrem) najít správnou cestu na nepřehledné křižovatce. „Je pro mě velmi důležité, že mohu s někým, kdo má více zkušeností, jiný pohled a zároveň bezmezné pochopení, sdílet své duchovní zážitky i všednodenní starosti, otázky, tápání i radosti,“ vystihuje Petra. „Doprovázející mi nastavuje upřímné zrcadlo na to všechno, co žiji, a pomáhá mi rozlišovat, jak můžu žít lépe – to je blíže Bohu.“

S prosbou o duchovní radu se na kněze, ale nejen na ně, obracejí lidé všeho věku. Kdo hledá takovou podporu, nejspíš zaslechl Boží volání a pátrá, jak na ně odpovědět. Zvláště praxe z exercicií však ukazuje, nakolik je nutné, aby byl člověk na „dobrodružství“ užšího následování Krista připraven také ve svých lidských limitech. „V hlubokém ponoření se do sebe a v tichu můžete být najednou zahlceni sebou samými, a pokud nejste sami se sebou vyrovnaní, může to mít vážné důsledky,“ varuje ze zkušenosti psycholog Michal Petr. Psychická zhroucení na duchovních cvičeních nebývají bohužel výjimkou. Proto je nutné, aby člověk dokázal odhadnout, zda věc, v níž si neví rady, je spíše duchovního, nebo psychického rázu, a podle toho zvolit rádce, na nějž se obrátí. Stejný požadavek však platí také pro doprovázející, ačkoli – jak říká Michal Petr – prázdnota po smyslu, která stojí za řadou duševních potíží, má také spirituální rozměr a obojí přesně odlišit není vždy snadné.

Tato dvoustrana to sama o sobě nerozřeší. Přesto se pokouší nabídnout podněty a inspiraci z různých stran, ať už to bude karmelitka Denisa Červenková, nebo polský jezuita Józef Augustyn exkluzivně pro KT. Na fenomén „následování duchovního vůdce“, kdy se lidé „nechávají vést“ mimo individuální duchovní doprovázení, se blíže zaměříme s religionistou Zdeňkem Vojtíškem, jenž poukáže i na některá rizika.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 40 27. září – 3. října 2016

Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka

Duchovní magnet, klenot apeninského pohoří, přední turistický poutač Umbrie – středověké Assisi, rodiště Prosťáčka Božího, se stalo minulý týden znovu místem…

celý článek


Říjnová slavnost na moravském Slovácku

Stejně jako každý rok se i letos na počátku října rozzáří Uherský Brod jedinečnou manifestací mariánské úcty. Na růžencovou tradici i současnost jsme se zeptali správce…

celý článek


Neuhnout, i když trakaře padají

„Při tom nesmíš pouze jedno zapomenout, přítelíčku, podle větru, dav jak ráčí, rychle točit korouhvičku“ (Vrchlický). Postavit se této masové vrtkavosti ve své…

celý článek


Můj cíl je rozeznít Notre–Dame

Jeden z nejlepších světových varhaníků OLIVIER LATRY sedá už 31 let za varhany v pařížském kostele Matky Boží. O tom, jak k němu katedrála promlouvá, hovořil s KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay