Vztahy církví v datech

Vydání: 2004/3 Ekumenismus, 10.9.2004, Autor: František Holeček

Vztahy církví v datech 1403 pražská univerzita sice neprohlásila Viklefovo učení za kacířské, ale rozhodla, aby je nikdo neučil a nehlásal ani veřejně ani soukromě - univerzitní debata byla prvním významným projevem náboženských rozporů v Čechách;1415 v Kostnici po odsouzení koncilem upálen Mistr Jan Hus a za necelý rok také Mistr Jeroným Pražský;1419 první pražská defenestrace a první velký útok pražského lidu proti katolickým kostelům a klášterům;1420 ve Vratislavi vyhlášena první křížová výprava proti husitům; zformulovány čtyři artikuly pražské jako programový základ husitství;1436 v Jihlavě slavnostně vyhlášena basilejská kompaktáta a papežští legáti sňali z Čechů klatbu a prohlásili je za věrné syny církve;1457 vznik Jednoty bratrské, jež přikročila k volbě vlastních biskupů losem; 1462 papež Pius II. prohlásil basilejská kompaktáta za neplatná a zrušená;1466 papež Pavel II. prohlásil krále Jiřího z Poděbrad za kacíře a exkomunikoval ho z církve; 1468 uherský král Matyáš Korvín zahájil jako vykonavatel papežské klatby křížovou výpravu; 1469 se pak dal zvolit českým králem; 1485 kutnohorský náboženský mír mezi katolickou a kališnickou šlechtou;1564 papež Pius IV. povolil v českomoravské církevní provincii a v některých diecézích Rakouska a Německa přijímat podobojí; 1567 král Maxmilián I. vypustil na žádost českého sněmu ze zemských privilegií kompaktáta; 1575 protestantští stavové dokončili tzv. českou konfesi; 1584 Rudolf II. nařídil uzavření všech sborů Jednoty bratrské; 1609 tzv. Rudolfův majestát zaručil na základě české konfese z roku 1575 (kompromisního vyznání víry luteránů, novoutrakvistů a Jednoty bratrské) náboženskou svobodu stavům i poddaným; 1618 druhá pražská defenestrace, protestantští stavové následně vypověděli ze země arcibiskupa Jana Lohelia a jezuity; 1619 kazatel krále Fridricha Falckého Scultetus přeměnil katedrálu sv. Víta na kalvinistickou modlitebnu; 1620 Ferdinand II. zrušil platnost Rudolfova majestátu; 1622 arcibiskup Jan Lohelius zakázal v českomoravské církevní provincii přijímání podobojí; 1624 Ferdinand II. prohlásil katolické náboženství za jediné v zemi, totéž potvrdilo 10. 5. 1627 tzv. Obnovené zřízení zemské. Zároveň vypověděl všechny nekatolické duchovní z Čech; 1627 Ferdinand II. nařídil nekatolickým stavům v Čechách, aby buď přestoupily ke katolictví, nebo odešly ze země; 1646 na základě tzv. užhorodské unie se s římskokatolickou církví sjednotila pravoslavná církev v severovýchodním Uhersku, dnes známá jako řeckokatolická; 1717 zemský sněm vydal patent, který zahájil nový tvrdý postup vůči tajným nekatolíkům; 1726 císařský reskript stanovil, aby poddaní byli za tajné nekatolictví odsuzováni na rok nucených prací, při opakovaném provinění zprvu na tři roky a pak k vyhnanství. Kazatelé, učitelé a šiřitelé nekatolických tisků měli být postiženi trestem smrti; 1781 císař Josef II. vydal tzv. toleranční patent, který legalizoval evangelíky augšpurského a helvetského vyznání a pravoslavné a zrovnoprávnil je občansky s katolíky; 1849 František Josef I. vydal tzv. oktrojovanou ústavu, na jejímž základě dostaly státem uznané náboženské společnosti právo samostatně spravovat své záležitosti - katolické náboženství ztratilo své výsadní postavení;1861 tzv. protestantský patent poskytl protestantským vyznáním, tolerovaným od tolerančního patentu Josefa II., formální zrovnoprávnění s oficiálním římskokatolickým náboženstvím; 1871 odpůrci dogmatu o papežské neomylnosti založili v severních Čechách Starokatolickou církev; 1918 založena Českobratrská církev evangelická, v níž se sloučili evangelíci augšpurského vyznání s evangelíky helvetského vyznání; 1920 vznikla Církev československá; 1921 evangelická církev bratrská se vrátila k původnímu názvu Jednota bratrská; 1925 v Československu byla ustavena autonomní pravoslavná církev, která měla od roku 1929 dvě eparchie, českomoravskou a podkarpatoruskou; 1972 Církev československá se přejmenovala na Církev československou husitskou; 1984 nekatolické církve v Československu se spojily do Ekumenické rady církví; 1993-1999 činnost Komise pro studium problematiky spojené s osobností, životem a dílem Mistra Jana Husa při České biskupské konferenci; 1996 ustavena Komise pro studium rekatolizace českých zemí v 16. - 18. století při Ekumenické radě církví a České biskupské konferenci; 1996 zahájila činnost Slavkovská iniciativa smíření; 1999 vatikánské husovské sympozium Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay