Vše začalo na ostrově Brownsea

Vydání: 2004/24 Skauting, 2.9.2004, Autor: Kateřina Nešlehová

Ohlédnutí za téměř stoletými dějinami
Psalo se léto roku 1907, když se padesátiletý Angličan Robert Baden-Powell vydal na ostrov Brownsea s asi dvaceti chlapci, aby v praxi vyzkoušel své "zboží", jak ho zachytil v knize Skauting pro chlapce. Byl to program her pro mládež a Baden-Powell se nechal inspirovat knihou Svazek březové kůry amerického autora Setona, jenž vycházel ze zvyků lesních indiánů.


"Pokusnými králíky" se pro Baden-Powella stali chlapci pocházející z nejrůznějších společenských vrstev, kteří opustili mlhavý Londýn a během týdenního pobytu měli prokázat, zda dokážou žít pod stanem na nehostinném ostrůvku, kde si svou činnost sami vymýšleli, organizovali a v praxi ji uskutečňovali. Tento pokus byl dokonalým úspěchem a položil základy skautingu.

Baden-Powell si vytkl jednoduchý cíl – nabídnout chlapcům mnoho činností nejrůznějšího druhu, které se odehrávaly v přírodě a vedly je k samostatnosti a zároveň k pomoci jednoho druhému. K překvapení zakladatele skautingu se toto hnutí velice brzy rozšířilo i do dalších zemí - první oddíly vznikly v Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, Indii, Chile, Argentině, skauting se objevil v zemích kontinentální Evropy... Spustila se doslova lavina.

NELEHKÁ HISTORIE JUNÁKA
Na základě Baden-Powellova sytému založil u nás skauting v roce 1911 prof. Antonín Benjamin Svojsík. O rok později získal svůj tradiční název Junák a od počátku byl mládeží přijat nadšeně. Zásluhu na tom měl především fakt, že do čela organizace se dostaly vynikající osobnosti, které měly k mladým blízko, rozuměly jim a byly ochotny pro ně obětavě pracovat.

Za zlatou éru českého skautingu lze považovat období mezi dvěma světovými válkami. Oddíly Junáka prošla řada osobností - prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker, akademik Josef Charvát, cestovatel František A. Elstner, příslušník zahraničního odboje a spolustrůjce atentátu na Heydricha Jan Kubiš...

I když byl za druhé světové války Junák zrušen, našlo se mnoho odvážných skautů, kteří hájili jeho myšlenky buď v domácím či zahraničním odboji. Dokonce na sedm set jich za tuto činnost zaplatilo tím nejcennějším - životem. K obnovení činnosti Junáka došlo po skončení války a do jeho činnosti se zapojilo na čtvrt milionu členů. Nadšení však netrvalo dlouho, po nástupu komunistické totality musel svou činnost v roce 1950 ukončit, mnoho členů bylo souzeno v politických procesech a strávili roky v žalářích. Určité oživení nastalo v roce ´68 - ale jen na dva roky. Poté byl Junák pohlcen Pionýrskou organizací. Přesto se skauti i nadále snažili vyvíjet svou činnost - dařilo se jim to v "ilegalitě", když se ukrývali pod hlavičkami nejrůznějších organizací a kroužků, zaměřených zejména na turistickou a přírodovědnou činnost. Konečné znovuzrození Junáka nastalo v roce 1990.

JAMBOREE - CELOSVĚTOVÉ SETKÁNÍ SKAUTŮ
Vraťme se však ještě jednou do historie. Po skončení první světové války, kdy se problémy a nepřátelství mezi národy zdály být nepřekonatelné, rozhodl se Baden-Powell sezvat skauty ze všech zemí na jamboree. První celosvětové setkání skautů a skautek se konalo v roce 1920 v Londýně. Většinou jednou za čtyři roky mladí společně zažívají mnohá dobrodružství, pracují, sportují, představují se v divadelních představeních, ve skautských dovednostech, debatují o globálních problémech a hledají jejich možná řešení. Jamboree, jehož se zúčastňují desetitisíce mladých, se pokaždé koná v jiné zemi a trvá zpravidla deset dní. Poslední setkání se konalo na přelomu let 2002 a 2003 v Thajsku, kde se sešlo na 25 tisíc skautů a skautek ze 151 států světa pod heslem "Máme stejný svět, sdílejme svou kulturu".

Do Thajska odletělo celkem 67 českých skautů a skautek. Na jamboree se představili především klasickým podsadovým táborem, který je ve světě raritou. Zájemcům nabídli návod na zhotovení podsady, aby se tento český vynález mohl šířit dál do světa. Příští setkání je naplánováno za tři roky do Velké Británie.

Skauting je náročný. Kdo jej bere opravdu vážně, zavazuje se na celý život sloužit v každé době Bohu a svým bližním. Skaut má být pravdomluvný, věrný, pomáhat druhým, být přátelský, zdvořilý, chránit přírodu a lidské výtvory, poslušný, veselý, umět správně hospodařit se svěřeným časem i věcmi. Má být čistý v myšlení, slovech a skutcích.

Skauty potkáme na mnoha důležitých místech ve společnosti. Jsou mezi lékaři, kněžími nebo řeholníky, badateli, inženýry i politiky. Většinou je poznáme na první pohled pro jejich spolehlivost a přístup k lidem. Jsou dokladem toho, že skauting může být inspirujícím životním programem i pro mladé lidi naší doby.

Portrét lorda Baden-Powella.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay