Vydání: 2009/16 Jak čelit obezitě dětí, 15.4.2009, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Jeden zahraniční časopis ji nazval generací XXL – tedy nadměrných velikostí. O kom je řeč? O dnešních dětech, které mají kila navíc. Jak ukazují různé studie, dětská nadváha a obezita se stává velkým problémem současnosti a nejspíš i budoucnosti.

OŠIDNÉ SVAČINY „V AKCI“

Základní příčinou nadváhy či obezity je nepoměr mezi přijatou a vydanou energií – tvrdí odborníci. Tento fakt dokresluje svými zkušenostmi i Hana Maturová ze státních lázní v Bludově, kde se léčí obézní děti ve věku od 3 do 18 let: „Děti často tráví volný čas sledováním televize nebo u počítače. Řada z nich se navíc věnuje sportu jen v rámci povinné tělesné výchovy ve škole.“ Nedostatek pohybu má podle Maturové své důsledky – děti se pak snáze unaví, jsou neobratné, mají sklon k úrazům, zvyšuje se jejich tělesná hmotnost a s tím související zdravotní komplikace. „Častým následným jevem je i narušení psychické pohody dítěte, které se projevuje nejistotou, ztrátou sebedůvěry, vyhýbáním se kolektivu a komplexy méněcennosti,“ upozorňuje Maturová. Na redukční dietu si prý děti v lázních zvyknou poměrně snadno, problémem však bývá právě přimět je k tělesné aktivitě. Jejich zájem o pohyb se začíná objevovat, až když vidí první výsledky v úbytku kil. „Je to tak, děti se stále méně hýbou,“ souhlasí Jana Divoká ze společnosti STOB, Hravě žij zdravě. Zároveň poukazuje na další problém – na samotné dětské jídelníčky. „Děti mají často jídlo nerovnoměrně rozložené do celého dne a hlavně jejich strava je z hlediska jednotlivých živin nevyvážená,“ varuje J. Divoká. Zároveň připomíná názory odborníků, podle nichž se obezita začíná stále více týkat lidí ze sociálně slabších skupin. Nutričně vhodné potraviny jsou totiž mnohem dražší. „Pro maminku, která nemá finančních prostředků nazbyt, je tak ,výhodnější‘ dát dítěti ke svačině sušenku ,v akci‘ než jogurt či ovoce, které stojí jednou tolik a někdy i víc,“ uzavírá Jana Divoká.

ŽALOSTNÉ JÍDELNÍČKY

Problém jídelníčků je ovšem hlubší a souvisí s celou naší populací. V krátkém časovém období, během století jsme se totiž ocitli ve zcela jiném prostředí než naši předkové. „Došlo k rozmachu civilizace, kterému se náš metabolismus logicky nestačil přizpůsobit,“ vysvětluje MUDr. Zlatko Marinov z dětské obezitologické ambulance v pražském Motole. „Vesnický typ stravy (z pole na stůl) se radikálně změnil na průmyslový (z továrny do chladicího boxu).“ Nejde ovšem o ryze český problém. Například vědecká studie Josefa Schmidhubera pojednává o zemích Středomoří, které během posledních 45 let opustily zdravý styl výživy a nahradily ho jídly velice tučnými, slanými a sladkými. Ve třinácti sledovaných zemích se tak příjem kalorií v letech 1962 až 2002 zvýšil o 20 %, v některých zemích (např. v Řecku, Španělsku, Portugalsku či Itálii) dokonce o celých 30 %. Podobně je tomu i u nás. Stačí se podívat do nákupních košíků v obchodních centrech. „Šíře nabídky potravin se i u nás za posledních dvacet let dost změnila,“ potvrzuje Jana Divoká ze STOBu. „Doby, kdy naše maminky stály dlouhé fronty na ovoce či jiné zboží, jsou nenávratně pryč. Trh je naopak přesycený spoustou druhů lákavých jídel a vytváří tzv. ,toxické prostředí‘. To nás vybízí ke zvýšené konzumaci často méně vhodných potravin. I pro dospělého je těžké odolat těmto nabídkám, natožpak pro dítě!“ vysvětluje Jana Divoká, proč jsou dětské jídelníčky plné sladkostí a tučných jídel.

POZOR NA FASTFOODY I CEREÁLIE

Dalším faktorem, který hraje svou roli, je nedostatek času. Času na všechno – i na častější nákupy čerstvých potravin, které si pak sami doma uvaříme. Místo toho kupujeme polotovary, zmražená jídla nebo bereme útokem fastfoody. Právě ty si vzal na mušku italský univerzitní profesor Gabriele Buracchiho z lékařské fakulty v Pise. Dokazuje nejen vliv fastfoodových jídel na vznik dětské obezity, ale varuje i před přítomností nejrůznějších nebezpečných látek, které mohou vyvolat kupříkladu v případě bramborových chipsů závratě, zvracení, rozrušenost, bolest hlavy. Kdo viděl oscarový americký dokument Super Size Me o zdravotních rizicích denního stravování v síti McDonalds, toho to ani nepřekvapí. Jana Divoká je vůči fastfoodům méně kritická: „Nebylo by asi dobré, aby děti řešily svačinu, oběd či večeři hamburgery nebo smaženými hranolky. I zde je možné vybrat z nabídky vhodnější jídlo. Rychlá občerstvení nabízejí různé druhy salátů, ovocné taštičky a k pití i neslazené nápoje. Nevidím tedy jako cestu bránit dětem v návštěvě těchto zařízení, ale neměla by se stát každodenní záležitostí.“ Podle ní záleží i na rodičích, jakým příkladem ve výběru potravin dětem půjdou. „Když rodina občas navštíví rychlé občerstvení s tím, že maminka s tatínkem si dají salát, byť by dítě zůstalo u jídla méně vhodného, cítím to z hlediska výchovy jako přínosnější než striktní zákazy.“ Není ovšem zdravé všechno, co se za zdravé vydává. Český časopis TEST určený spotřebitelům publikoval na sklonku minulého roku test dětských cereálií, které jsou vše- obecně považovány za zdravou výživu. Opak je však pravdou. „Cílem testu bylo upozornit na skutečnost, že dětské cereálie nejsou proklamovanou zdravou stravou a že nejsou vůbec vhodné jako pravidelná snídaně pro děti – a to vzhledem k velmi vysokému obsahu cukru a někdy i tuků,“ píše se v tiskovém prohlášení časopisu. Test ale poukázal i na mnohem větší nebezpečí, které se skrývá ve všudypřítomné reklamě zacílené na děti a propagující nezdravé stravování.