Ukrajinci v ČR: starousedlíci i nelegálové

Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009, Autor: Aleš Palán

U pokladny supermarketu vám namarkují nákup. Přijdou vám opravit kapající kohoutek nebo uklidit po malířích. V jejich domovské zemi byste je ale možná potkali spíš na univerzitách nebo v nemocnicích. Ukrajinci. V České republice jich dnes pobývá více než 150 tisíc.

Místem, kde se dá smysluplně pracovat nebo plnohodnotně žít, se Česká republika stala pro obyvatele Ukrajiny už před mnoha lety. Největší migrační vlna přichází do Prahy na počátku 20. století, kdy se ukrajinským vlastencům nepodařilo vytvořit samostatný stát. „V meziválečném období se Československo stalo největším politickým, vědeckým, kulturním a duchovním centrem zahraniční ukrajinské komunity v Evropě. V Česku vycházely ukrajinské noviny, časopisy, působila nakladatelství, střední a vysoké školy, muzea, spolky apod,“ uvádí internetové stránky ukrajinského velvyslanectví. Poté, co se západně od Chebu spustila „železná opona“, mnoho ukrajinských intelektuálů, studentů a umělců odešlo dále na Západ. Přesto řada ukrajinských starousedlíků v českých zemích zůstala. Dnes se k ukrajinské národnosti hlásí 22 tisíc občanů ČR – tedy tolik, kolik jich žije v jednom průměrně velkém okresním městě. Mnohem víc Ukrajinců k nám však přišlo v devadesátých letech za prací. Podle několik měsíců starých údajů Cizinecké policie pracuje v ČR legálně 125 tisíc Ukrajinců. Dvě tři desítky tisíc dalších lidí je zde na černo. Znalci tvrdí, že těchto „nelegálů“ je u nás dnes podstatně méně než před pár lety. Důvodem tohoto poklesu není primárně kvalitnější policejní dohled, ale možnost jít pracovat ještě dál na Západ. Na Ukrajině žije 45 milionů obyvatel; zhruba 80 % z nich jsou Ukrajinci, největší menšinou jsou Rusové. Téměř dvě třetiny Ukrajinců o sobě říkají, že jsou věřící. Religiozita je zde silnější na západě země, zatímco východ – inklinující k Rusku – je více bezvěrecký. Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví: část věřících se hlásí k moskevskému, část ke kyjevskému patriarchátu. V západní části Ukrajiny je jedničkou řeckokatolické vyznání. Velikonoce a Vánoce jsou na Ukrajině slaveny podle juliánského kalendáře, tedy o něco později než u nás. Římských katolíků jsou na Ukrajině zhruba 2 %. Menšinami jsou také vyznavači islámu na Krymu a judaismu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay