Úděl Tibeťanů nemůže být křesťanům lhostejný

Vydání: 2010/42 Ohrožený Tibet, 14.10.2010, Autor: Aleš Palán

O problematiku lidských práv se zajímá dlouhodobě, což potvrdil i svým postojem vůči komunistickému režimu před rokem 1989. Situaci v Číně poznal osobně před několika lety, když se tam přijel setkat s místními disidenty. Pomocný pražský biskup VÁCLAV MALÝ.

Proč si Češi, potažmo čeští křesťané, mají připomínat situaci v Tibetu a problematiku dodržování lidských práv obecně?

Lidská práva jsou nedělitelná. Idea lidských práv byla pojmenována poměrně nedávno, ale Ježíš tak přece jasně žil, nedělil lidi na věřící a nevěřící, šel mezi ně a zvěstoval jim radostnou zvěst o Božím království. Zároveň jim nechával svobodu rozhodnutí. To může být inspirací pro nás, kteří jsme pokřtěni v jeho jménu. Nemůže nám být lhostejný úděl těch, s nimiž obýváme jednu planetu. Měli bychom podporovat důstojnost každého člověka, stavět se za to, aby byla respektována jeho práva a on mohl rozvíjet své schopnosti. Ježíš pomohl ženě, která nepatřila do vyvoleného národa; i když jeho působení přirozeně směrovalo k vyvolenému národu, překračovalo tyto meze. To má platit i pro nás, křesťany. Hlásíme se k všeobecné církvi, k univerzálnímu Božímu lidu, který prostupuje napříč všemi kulturami a společenskými systémy. Proto ani úděl Tibeťanů nám nemůže být lhostejný.

Jak to projevit?

Měli bychom alespoň sepnout ruce a pamatovat na ně ve svých modlitbách. Nebo můžeme podporovat různé občanské iniciativy, které se jim snaží konkrétně pomoci. Každý podle svých možností. Rozhodně ale nemůžeme říci: „Tibet je někde daleko, nás to nezajímá.“

Nakupoval jsem nedávno v domácích potřebách a sledoval starší dámu, která si chtěla koupit ledničku. Její základní požadavek zněl, aby nebyla vyrobená v Číně. Po dlouhém marném hledání odešla z obchodu s nepořízenou. To je vyjádření empatie se situací v Číně v praxi.

Čína zahrnuje světový trh výrobky, kde jednoduše ukradne patent, a protože je tam laciná pracovní síla, exportuje je s úspěchem do celého světa. Na druhé straně je dobře, že v Číně lidé nacházejí zaměstnání. Projev nesouhlasu s nedodržováním lidských práv v Číně sám pro sebe nezužuji na kupování, či nekupování čínských výrobků. Spíše se snažím čas od času přidat k nějaké petici a jasně projevit svůj nesouhlas. To pokládám za důležitější.

Jaký byl váš dojem z návštěvy Číny? Bylo těžké nenechat se zmást hospodářským úspěchem, který je v městských centrech patrný?

Nechal jsem se předem poměrně důkladně informovat. Jel jsem do Číny proto, abych se setkal s významnými obhájci lidských práv a s křesťany. Hospodářský úspěch v centrech měst mě ošálit nemůže – a to ani v Evropě – je to jen vnější tvář režimu. Byl jsem na předměstí Pekingu, kde jsem viděl desetitisíce chudých venkovanů, kteří putují do měst za prací a čas od času jsou odtud vyháněni pryč – třeba zrovna během olympijských her. V Číně žijí desítky milionů lidí na hranici chudoby.

Jaká je situace křesťanů v Číně, jsou pronásledováni?

Křesťanů v Číně přibývá, oficiální statistiky neexistují, ale žije tam minimálně okolo 12 až 15 milionů římských katolíků a zhruba 25 milionů protestantů; jiné údaje hovoří až o 100 milionech čínských křesťanů. To je ovšem třeba vidět v kontextu 1,4 miliardy zdejších obyvatel. Zúčastnil jsem se v Číně několika setkání tzv. domácí církve, kde se čte Bible a probíhá modlitba v charizmatickém duchu. Křesťanství jako takové je studováno i v rámci čínské Akademie věd, je vnímáno jako hodnotový systém, a jelikož Číňané jsou učenliví, dobře vědí, že musí trošku více pochopit okolní svět, který z křesťanských principů vychází. Komunisté, kteří vládnou v Číně, už nejsou marxisté, je to mocenská páka, jejímž zájmem je udržet Čínu pohromadě a mít kontrolu nad ekonomikou. Bojí se tedy křesťanů proto, že by se mohli kontrole vymknout. Po domácnostech se v Číně schází zhruba osm milionů křesťanů v rámci tzv. podzemní, já raději říkám bytové církve. A pak je tu legální Asociace katolické církve, která oficiálně stojí za politikou Číny a ne- uznává jurisdikci Vatikánu. To ale neznamená, že všichni její členové jsou kolaboranti. Nedávno bylo několik biskupů Asociace vysvěceno se souhlasem Vatikánu, takže zde dochází k určité shodě. Asociace se formálně zřekla papežské autority, ale její biskupové se za papeže veřejně modlí a většina z nich je dodatečně schválena Vatikánem. Křesťanští aktivisté – biskupové, kněží i laici – jsou přitom stále zavíráni a drženi ve vězení nebo na místech, kde o nich nikdo neví. Perzekucím jsou vystaveni i věřící některých jiných náboženství. I když se stav oproti minulosti zlepšil, nelze říci, že by byla v Číně plně respektována náboženská svoboda.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay