Téma: "Číst Písmo jako pít vodu z pramene", říká S. Pacner

Vydání: 2006/12 Jaká jsou naše setkání s Biblí?, 20.3.2006, Autor: Kateřina Regendová

Proč bychom měli stále znovu a znovu otvírat Bibli
Je pro život křesťana důležité číst Písmo? Proč - co četbou získáváme? Není zbytečné pročítat je stále dokola? Otázky týkající se vztahu k Bibli jsme položili biblistovi P. Stanislavu Pacnerovi.

Proč máme Písmo číst?

Boha poznáváme buď ze zkušenosti své anebo druhých, kteří nám mohou říct, jaký je, a jaký není, jak jedná, a jak nejedná, co od něj mohu čekat, a co ne, jestli se na něj mohu, nebo nemohu spolehnout a podobně. A tato veliká zkušenost těch, kteří Bohu uvěřili už mnohé generace před námi (včetně prvních křesťanů), se nachází právě v Bibli. Je to tedy pramen, ze kterého může člověk čerpat pro svůj život a prostřednictvím něhož poznává Boha.

Když člověk koupí knihu, většinou si ji jednou přečte, a už se k ní nevrací, protože ví, o čem je. Proč by se Bible měla číst stále znovu? Můžu v ní při opakovaném čtení najít něco nového?

Když někomu říkám „Mám tě rád“, pak tato tři slova mohu zopakovat za týden, za rok, za dva nebo za pět, a ačkoliv se jedná o pořád stejnou větu (kterou už druhý člověk mnohokrát slyšel), rád ji uslyší znovu. Slova „Mám tě rád“ mají stále nový obsah. A s Biblí je to podobné. Navíc mnoho věcí zapomínáme, mnoho věcí nám nedochází nebo jsme je ještě neprožili. Kromě toho je třeba rozlišovat mezi situací, kdy jsme v pohodě, a mezi situací, kdy prožíváme těžké chvíle, ve kterých slova ujištění, odpuštění a lásky potřebujeme slyšet stále znovu.

Jestliže věříme, že Písmo je Božím slovem, pak Bibli čteme především proto, že se skrze ni setkáváme s Bohem. Vždy v ní při dalším čtení můžeme objevit nové podněty. Slovo, které předtím neoslovilo, najednou zasáhne víc nebo jinak. Je to i tím, že se vyvíjí vztah, který právě k Bohu i k Bibli prožíváme – může být silnější, nebo slabší, než byl předtím.

Bible je – podobně jako ostatní knihy - tvořena slovy, větami, stránkami... V čem je výjimečná?

Na jedné straně je to kniha jako každá jiná, protože k vyjádření zkušeností s Bohem používá lidská slova. Na druhou stranu jsem přesvědčený o tom, že je to kniha odlišná, protože jde právě o slovo Boha, který promluvil do našich lidských dějin. Člověk, který Písmo čte a modlí se nad ním, rychle zjistí, že jde o slovo nadčasové, trvalé a naplňující život. Naopak ten, kdo Písmo neotvírá a nečte, odmítá z tohoto živého pramene čerpat. Jistě, mnohé generace před námi Písmo pořádně neznaly nebo nečetly, a přesto nelze říci, že by nebyly dobrými křesťany. Četba Bible tedy není něco, bez čeho by člověk nemohl v žádném případě existovat. Proto také nelze říci, že kdo nečte Písmo, je špatným křesťanem. Spíše se ochuzuje o něco podstatného a důležitého.

Může, měl by, nebo se musí dnešní věřící Písmu věnovat?

Nikdy nic nemusí, protože ve vztahu k Bohu má vždycky svobodu. Spíš bych řekl, že Písmo je mu nabídnuto, aby se skrze ně setkával s Bohem.

Jak nejlépe číst Písmo? Brát jednu kapitolu po druhé?

Může to znamenat i tohle, protože v kostelích při liturgii čteme vždy jenom určité úryvky (někdy bohužel vytrhané ze souvislostí a různě poskládané). Domnívám se, že je důležité vzít nějakou biblickou knihu a číst ji v celku - pomáhá to chápat souvislosti. Samozřejmě je ale také možné číst tam, kde zrovna Bibli „náhodně“ otevřu. Především je však důležité, aby se text dotýkal mého života, tedy abych v něm nacházel inspiraci a modlil se nad ním. Proto je třeba číst Písmo s otevřeným srdcem.

Jak často bych jako křesťanka měla Písmo otevírat?

Písmo nečtu proto, abych neměl hřích, nýbrž proto, aby rostl můj vztah k Bohu - abych Boha mohl vnímat. Je to podobné jako ve vztahu s blízkým člověkem: aby náš vztah rostl a byl pevný, je třeba komunikovat, ať už se mi chce, nebo nechce - ve chvílích bolesti i radosti. Ono se nedá říct si, že to musí být třikrát, nebo desetkrát denně, či jednou za týden. Jistě: pokud Písmo neotevřu půl roku, potom pro mě těžko bude zdrojem vztahu k Bohu nebo zdrojem života.

Stačí pročítat Nový zákon, nebo je potřeba znát i knihy Starého zákona?

Celý Nový zákon je „prošpikován“ citacemi ze Starého zákona - bez poznání jeho textů člověk jen těžko Nový zákon pochopí, něco základního bude chybět. Například je užitečné vědět, že Ježíš byl Žid, čili vycházel z celé zkušenosti starozákonního Izraele. Pokud člověk nezná podstatu židovských Velikonoc (vyvedení z otroctví, odchod z Egypta, přechod přes Rudé moře, velikonočního beránka a podobně), potom jen těžko pochopí, proč Ježíš o sobě mluví jako o Beránkovi.

Starý i Nový zákon jsou vzájemně provázány. Tak jako Starý zákon jaksi přirozeně čteme v optice Nového, tak Nový zákon je dobré číst se znalostmi Starého zákona.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2017

Setkání nádherné a nesdělitelné

Po nejvýznamnějších chrámech a poutních místech Česka putuje až do 7. října socha Panny Marie Fatimské.

celý článek


Zkušenost s Alfou proměňuje životy

Před pár měsíci se P. Mariusz Kuźniar stal koordinátorem kurzů Alfa v katolické církvi. Jaké s nimi má zkušenosti a s jakou vizí přichází?

celý článek


Každý by měl hledat svou vinici

Kolikrát v životě říkáme „ano“, ale pak se nám nechce, dáme přednost něčemu „důležitějšímu“ – nebo prostě zapomeneme. Uslyšíme o tom i v neděli v kostele…

celý článek


Neexistuje jednotný názor

Do povědomí širší veřejnosti se HELENA VÁLKOVÁ dostala jako ministryně spravedlnosti. Nešťastně se vyjádřila, že za Protektorátu se toho „zas tolik nedělo“, kritizovala…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay