Vydání: 2008/34 Jakub Deml inspirativní i po 130 letech, 20.8.2008, Autor: Aleš Palán

Obligátní portrét Václava Klause na úřadovně tasovské radnice chybí. Na příchozí neshlíží zarámovaný prezident, ale básník. Je jím zdejší rodák Jakub Deml. Na portrétu se tváří poněkud rozpustile a za kloboukem má květiny – tak ho zvěčnil jiný zdejší rodák malíř Miloš Káčírek.

Deml se v Tasově narodil, chodil do staré měšťanky, kde je dnes literární památník, dlouhá léta tu žil a nakonec zemřel. Tasovu věnoval mnoho svých prací, obdivu a lásky. „Mezi staršími lidmi tu stále jsou mnohé Demlovy knihy s věnováním; mladší generace ho ale asi moc nečte,“ uvažuje tasovský starosta Josef Borůvka. Sám není velký čtenář, raději prý má sudoku, a uvědomuje si, že Deml je těžší čtení.
Jaké vzpomínky mají na „svého“ spisovatele tasovští obyvatelé? „Po babičkách sbíral recepty, třeba hastrmánky z kynutého těsta, které se obalí ve vanilkovém cukru a osmaží,“ říká pracovnice zdejší radnice Štěpánka Tůmová. Jiný obrázek: prokletý básník chodí po obci a rozdává dětem bonbóny. Nebo se prochází podél potoka a sází topoly; věnuje této činnosti spoustu času. Penzionovaný kněz vedl několik let i kroniku obce Tasova. Jednotlivé zápisky doprovázel vlastními velmi zdařilými ilustracemi, při návštěvě Tasova přidal kresbičku i respektovaný výtvarník František Bílek.
Jakub Deml byl družný člověk. Rád chodil do krámku ke Švestkům, kde klábosil o všem možném. Ještě víc řečí se vedlo v dnes už uzavřené hospodě u Prokšů. Demlovým kumpánem tu byl i spolumajitel podniku Jiří Prošek, který hospodu provozoval se svou sestrou. Jiří byl vyučený řezník, ale možná právě pod básníkovým vlivem začal malovat. Kromě zdařilých skic a karikatur dělal i oleje. Jeho specifikem bylo malovat na plátno z obou stran – na jedné třeba krajinku, na druhé kozy na pastvě.

Tři kostely, dva spisovatelé
Takový „oboustranný“ obraz visí i v Literárním památníku Vysočiny v budově bývalé měšťanky. Zdejší expozice je věnována nejen Demlovi, ale i jeho přátelům a následovníkům, literátům a výtvarníkům. Zřizovatelem muzea je obec, výstavu odborně zajišťuje Muzeum Vysočiny z Třebíče.
Ani přes léto většinou nebývá na výstavě stálý průvodce, na prohlídce je ale možné se domluvit na zdejší radnici. Školy a větší výpravy se musí ohlásit předem. „Některé školy k nám jezdí pravidelně. Přijedou i spolky důchodců, zrovna nedávno tu byly dva autobusy seniorů z Olomoucka,“ vypočítává Š. Tůmová.
V přízemí budovy staré měšťanky sídlí Slepýši, sdružení, které se věnuje hmatovému modelování nevidomých. Slepýši by využili i první patro budovy, to by se ale literární expozice musela přestěhovat do půdních prostor. Starosta Borůvka by to uvítal, sama radnice ale na opravy nemá peníze a dotace prý byla podmíněna výměnou dosavadních dřevěných oken za umělohmotná. To samospráva odmítla. Škola tvoří spolu s farou a kostelem historický střed obce a zastupitelé ho nechtěli narušit. Stejně tak radnice odmítla nabídku vietnamských podnikatelů, že by si budovu pronajali jako sklad. Finančně by to bylo jistě výhodnější, ale obec raději vychází vstříc zachování historické paměti a potřebám nevidomých. Příklad hodný následování…
Tasov má za sebou dlouhou historii, probíhají zde slibné vykopávky. V obci stály dokonce tři kostely: sv. Jiří, v místech, kde se dodnes říká Na kostelíku, sv. Václav a existující kostel sv. Petra a Pavla. V jeho těsné blízkosti je pater Jakub Deml pohřbený.
Návštěvníci obce si mohou básníka připomenout mimo jiné díky pohlednici vydané obecním úřadem. Přišla celkem levně, náklady snížil i fakt, že autorem fotografií je zdejší místostarosta. Za osobností Jakuba Demla se ohlíží i malá skládačka, kterou napsal propagátor Demlova díla učitel Josef Pěnčík. S její pomocí se návštěvník obce může projít i po staveních, kde Deml pobýval: rodný dům číslo popisné 100 je už stržen, další ale stojí. Včetně Demlovy vily v místní části zvané Bosna, v níž básník prožil druhou polovinu svého života. Literatura v Tasově není jen minulostí. Tasov má i „svého“ současného spisovatele. Je jím někdejší předseda MNV Karel Švestka – některé jeho texty vydalo i prestižní pražské nakladatelství TORST. Švestkovy knihy jsou k dostání i v prodejně hospodářských potřeb pod tasovskou poštou. Pro Demlovy knihy je třeba zajet si do Třebíče – na náměstí je tu knihkupectví Jakuba Demla – nebo se domluvit na návštěvě v Demlově tasovské vile...