Světec, který rozděloval, smiřuje

Vydání: 2020/7 Nedělní účast 375 tisíc lidí, 11.2.2020, Autor: Jiří Gračka

Hned tři výročí spojená s mučedníkem sv. Janem Sarkandrem si letos připomínají věřící olomoucké arcidiecéze a nejen jí. Dne 17. března uplyne 400 let od jeho mučednické smrti, 6. května 160 let od jeho blahořečení a 21. května pak čtvrtstoletí od svatořečení. Na květen dále připadá sté výročí narození papeže sv. Jana Pavla II., který Sarkandra v Olomouci kanonizoval.


I čtyři století po mučednické smrti sv. Jana Sarkandra zůstává jeho památka na mnoha místech živá. Snímek archiv arcibiskupství olomouckého

„Svatý Jan Sarkander zůstane pro všechny generace vynikajícím svědkem síly víry, pravdy a věrnosti, mučedníkem zpovědního tajemství a pro naše země také vzácným přímluvcem,“ říká olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, který téměř dvacet let působil jako farář olomoucké farnosti sv. Michala, a do jehož správy tedy spadala i kaple v místě světcova umučení.

Život tohoto kněze olomoucké arcidiecéze shrnuje biskup Basler takto: „Narodil se roku 1576 v polském Skočově, po smrti otce se s matkou a sourozenci přestěhovali na Moravu do Příbora. Nadaný Jan zamířil na studia nejdříve do Olomouce, pak do Prahy a dokončil je ve Štýrském Hradci. V roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze a postupně prošel několik farností: Opavu, Charváty u Olomouce, Uničov, Zdounky, Boskovice a nakonec Holešov.“

Osudný návrat z pouti

Zde se ovšem podle něj Sarkandrovi vymstila doba třicetileté války a sporů mezi katolíky a protestanty. „Po návratu z pouti k Panně Marii Čenstochovské upadl do podezření, že to byl on, kdo na Moravu pozval polská vojska pustošící především panství evangelických šlechticů, nebo že o tom alespoň věděl, neboť byl zpovědníkem moravského zemského hejtmana Lobkovice. Právě Holešov byl totiž Janovou zásluhou před vydrancováním zachráněn,“ líčí biskup Basler a pokračuje: „Ačkoli se mu podařilo včas uprchnout a skrývat se na tovačovském zámku, byl nakonec v lesích u Troubek zajat, v poutech přiveden do Olomouce a krutě mučen. Na následky trojího mučení tento věrný a nevinný kněz 17. března 1620 zemřel.“

Nezapomínají na něj

Na mnoha z výše zmíněných míst na „svého“ světce nezapomínají: Někde proběhly rekonstrukce, mnohde se konají setkání a poutě, a navíc vyjde o světci kniha prostějovského historika Karla Kavičky, kterou představí 16. března od 17 hodin v olomouckém Arcibiskupském paláci. Tyto akce přibližuje dnešní tematická dvoustrana. Naznačuje i to, že protagonisté minulých náboženských a politických sporů dnes už nemusejí rozdělovat, ale naopak mohou spojovat.

JIŘÍ GRAČKA

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay