Světec je jako rodinné stříbro

Vydání: 2017/28 Zpráva z Velehradu: noví biskupové, 11.7.2017, Autor: Jiří Macháně

Přítel českých panovníků i biskupů. Ženatý i mnich. Muž pokroku a zakladatel klášterů. Majetný rytíř, poslušný řeholník a správce řádového majetku, který sám daroval. Hvězda českého nebe svítící mezi národními patrony docela nenápadně právě osm staletí. Blahoslavený Hroznata.


Blahoslavený Hroznata na rytině Petra Kutka. Protože kromě rekonstrukce antropologů není dochovaná žádná historická podoba světce, byl plzeňskému umělci modelem syn Pavel. Repro KT

Jen telegraficky na úvod: aby prokázal své společenské i majetkové postavení, používal na svou dobu revoluční způsob – písemný dokument. Jako rytíř se uměl rvát, ale také svedl vzdát se se ctí svému strachu. Založil dva kláštery. Jeden uprostřed lesů s bazilikou, která velkolepostí i architektonickou kvalitou předčila přední stavby své doby. Přes svůj původ a vliv se stal řeholníkem. A nakonec raději zemřel, než aby uhnul vyděračskému násilí zločinců, kteří chtěli z kláštera výměnou za jeho život získat obrovské výkupné.

Žil v době, která je i pro našince – současníka nadaného velkou fantazií téměř nepředstavitelná. Západ Čech byl jeden veliký hraniční hvozd s řídkým kolonizačním osídlením. Na celém území panovalo právo silnějšího. Do kraje vstupuje rázně představitel rodícího se šlechtického stavu jako muž radikálně odlišných kvalit. Nevytváří jen struktury moci a ekonomiky, ale buduje i duchovní a kulturní dědictví, které přežilo i dějinné bouře osmi staletí. Vnáší sem principy spravedlnosti, solidarity – zkrátka šíří poselství evangelia a křesťanské lásky. Umírá umučen hladem a trýzní v bílém řádovém rouchu bratří premonstrátů. Plzeňská diecéze i premonstráti světce a jeho dílo hýčkají jako rodinné stříbro dodnes.

Chcete-li vědět, čím Hroznata do dnešních dnů západ Čech inspiruje, vytrvejte ve čtení následujících řádků, v nichž zachycujeme mj. svědectví předních historiků, legend i současného biskupa plzeňské diecéze Tomáše Holuba a tepelského opata kláštera premonstrátů Zdeňka Filipa Lobkowicze.

JIŘÍ MACHÁNĚ

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay