Stigmatizovaný mnich z Pietrelciny

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008, Autor: Renáta Holčáková-Masto

„Víte, proč byl Kristus ukřižován?“ zeptal se kardinál Giuseppe Siri, arcibiskup z Janova, těch, kteří chtěli znát jeho názor na „kauzu P. Pia“. „Kvůli hříchům lidí,“ odpověděl si arcibiskup sám a dodal. „Objeví-li se kříž znovu, pak proto, že je nadmíra hříšníků. Ti, aby mohli být zachráněni, potřebují někoho, kdo za ně půjde znovu trpět na Kalvárii. Jako Padre Pio – ten byl na kříži celé půl století.“

Dokonce ani arabská televize Al-Džazíra či prestižní New York Times spolu s více než 15 tisíci poutníky z celého světa si nenechali ujít veřejné vystavení tělesné schránky P. Pia, které započalo 24. dubna letošního roku a potrvá až do 23. září 2009.
Ostatky světce byly ale exhumovány už dřív – v noci z 2. na 3. března 2008 za přítomnosti bratrů kapucínů z konventu. Nechyběli při tom ani odborníci zabývající se „uchováváním ostatků svatých“, anatomapatolog či soudní lékaři. Ti se společně postarali o to, aby byly ostatky světce vyzvednuty z rakve, následně stabilizovány a upraveny k veřejné expozici. Tvář P. Pia byla na závěr přikryta speciální maskou ze silikonu (z dílny Gems Studia z Londýna), která „vrátila“ do nejmenších detailů linii tváře mnicha z Pietrelciny tak, jaká byla v den jeho pohřbu před čtyřiceti lety. Když „výsledek“ uviděl generální představený kapucínů, zkameněl. Připadalo mu, jakoby P. Pio jenom spal.

NEPOHODLNÝ SVĚTEC
Psal se rok 1887. Kalendář ukazoval 25. květen, hodiny odbíjely pět odpoledne, když se v obci Pietrelcina u Beneventu v jižní Itálii narodil Francesco. Později po celém světě známý jako Padre Pio. Už ve svých pěti letech chlapec „slíbil“, že se zasvětí navždy Bohu. Má své první vize Madony, ovšem také ďáblů. V roce 1903 vstupuje do řádu kapucínů. O dva roky později zažije bratr Pio první epizodu bilokace (vyskytuje se v jednom okamžiku na dvou místech současně – pozn. red.). V roce 1910 je vysvěcen na kněze. V témže roce, 8. září, se u něho poprvé objevují stigmata. Ta následně zmizí a zůstávají „jen“ akutní bolesti v ranách, ovšem bez vnějších projevů – krvácení. Roku 1916 přichází do konventu v městečku San Giovanni Rotondo, kde působí až do své smrti. Poté, co se P. Piovi 20. května 1918 zjeví osoba s krvácejícími dlaněmi, chodidly a bokem, „otevřou“ se krvácející Kristovy rány i na těle mnicha.
Jeho schopnosti přitahují stále více zvědavců i skutečných věřících či hledajících. Církev je ale v této věci velice skeptická. Situace došla až tak daleko, že byl knězi zakázán jakýkoliv styk s osobami mimo klášter. Byl přinucen sloužit mši svatou pouze v kapli a sám. Po letech izolace, na základě pozitivních závěrů z vyšetřování „kauzy P. Pio“, jsou 16. července 1933 na přání papeže Pia XII. mnichovi vrácena všechna jeho privilegia kněžská i civilní. „Já Krista zastupuji, otec Pio Krista žije,“ nechal se tenkrát slyšet papež.
Podobná situace se však opakuje ještě jednou za dalších více než dvacet let. V celém martyriu má nakonec poslední slovo opět papež. Je jím už Pavel VI., který rozhodne, že P. Pio může svobodně vykonávat svůj úřad – a toto rozhodnutí je definitivní.
Od roku 1968 se P. Pio neobejde bez invalidního vozíku, není už schopen chodit po svých. Téhož roku, 22. září v pět hodin, slouží svou poslední mši svatou, na jejímž závěru zkolabuje. O tři dny později ve 2.30 hodin ráno umírá ve své cele. V tom okamžiku není po stigmatech na jeho těle ani památky. Za dalších 34 let, v roce 2002, papež Jan Pavel II. prohlašuje P. Pia z Pietrelciny za svatého.



P. PIO V ŘEČI ČÍSEL
Na pohřbu P. Pia 26. 9. 1968 bylo přítomno 100 tisíc věřících, na ceremonii blahořečení na náměstí svatého Petra 2. 5. 1999 jich bylo už 160 tisíc. Při svatořečení 16. 6. 2002 dokonce 300 tisíc. Ke 30. dubnu letošního roku dorazilo do San Giovanni Rotonda na 800 tisíc objednávek k návštěvě krypty ve svatostánku Santa Maria delle Grazie, kde je vystaveno mnichovo tělo. Bratři kapucíni už mají objednávkami obsazena všechna data až do září příštího roku – předpokládají 600 návštěv za hodinu (7 200 denně), od 7 do 19 hodin. (První dny, kdy „muselo“ být výjimečně otevřeno až do půlnoci, přišlo až 10 tisíc věřících denně.) Pokud během posledních let navštívilo toto poutní místo v průměru 7 milionů věřících za rok, letos se očekává, že to bude více než 10 milionů.
Existuje na 3 000 internetových stránek věnovaných tomuto světci. Video z poslední mše svaté, sloužené P. Piem latinsky 22. září 1968, vidělo během několika dnů na internetové stránce YouTube víc než 50 tisíc lidí. Na celém světě existuje na 2 200 modlitebních skupin „zasvěcených“ P. Piovi (jen v Itálii je jich 1800).


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay