Postavil se dvěma totalitám

Vydání: 2018/15 Tisíce lidí podpořily rodiny, 10.4.2018, Autor: Jiří Prinz

Historická událost. Tak lze bez nadsázky označit návrat ostatků kardinála Josefa Berana z Věčného města zpět do vlasti. Jaký byl život muže, jehož stopa měla být vymazána z paměti českého národa?

Kardinál Beran při řezání dřeva při internaci v Mukařově. Snímek archiv Apha

Pozdější pražský arcibiskup přišel na svět v Plzni na samém konci roku 1888 jako nejstarší ze šesti dětí. Syn chudého učitele se musel od dětství hodně ohánět a vypomáhat otci s různými přivýdělky, aby rodina nestrádala bídou. Skromné poměry, z nichž vzešel, stojí také za silným sociálním cítěním, které prokazoval po celý svůj život. Už jako gymnazista uvažoval o studiu medicíny, aby mohl pomáhat potřebným. Na kněžství si netroufal. V tom se podobal svému nástupci na svatovojtěšském stolci kardinálu Miloslavu Vlkovi, jemuž se stejně jako Beranovi zdálo kněžské povolání příliš vznešené, než aby je mohl vykonávat. Díky svému učiteli náboženství, který v něm rozpoznal vlohy pro dráhu duchovního, se však mladý Beran nakonec osmělil a vstoupil do pražského semináře. Od počátku bylo zřejmé, že je na správném místě. Studijní výsledky měl skvělé, a tak byl po čase povolán ke studiu teologie do Říma.

Zde měl i jeden dnes už těžko pochopitelný incident. Jako mladý obdivoval sv. Tomáše Akvinského, a rozhodl se proto vstoupit do III. řádu sv. Dominika. Jenže bohoslovci měli tehdy zapovězeno vstupovat do řeholí, byť by šlo o III. řád. Krok talentovaného bohoslovce tak představení vyhodnotili jako hrubé porušení kázně a vyzvali ho k okamžitému opuštění Říma. Jen díky intervenci nejvyššího představeného dominikánského řádu mu byla záležitost prominuta a směl dále pokračovat ve studiích.

Obětavý kněz

Po svém vysvěcení na kněze na sebe poprvé výrazněji upozornil během služby v Útulku pro hluchoněmé dívky v pražské Krči. Podle tehdy převažujícího mínění byli hluchoněmí považováni za nevzdělatelné. Beran byl však jiného mínění a trpělivě s nimi pracoval. Výsledek se brzy dostavil – na dívkách byl zřetelný takový duševní pokrok, že se o něm dozvěděla široká veřejnost a útulek začala podporovat řada vlivných mecenášů.

Beranův pedagogický talent a jeho schopnost citlivé práce s mladými neunikl ani jeho představeným a počátkem třicátých let byl povolán do funkce rektora pražského arcibiskupského semináře. Zde ho také zastihlo uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939. V době heydrichiády byl zatčen gestapem a v létě 1942 převezen do koncentračního tábora Dachau. Přes všechnu trýzeň, kterou zde vytrpěl, si zachoval lidskost a pevný charakter, jak o tom svědčí i vzpomínky spoluvězňů. „Tehdy se mi často přihodilo, že během jídla se ke mně nenápadně přiblížil a do misky mi položil kus chleba. Nebyl jsem ojedinělý případ. Takhle pomáhal všem, u nichž pozoroval, že jsou na konci se silami. Když neměl nic, přišel prohodit aspoň několik vlídných, povzbudivých slov,“ vzpomínal na svého spoluvězně italský kněz Roberto Angeli.

Nedobrovolný exulant

Po skončení 2. světové války ocenil kvality Josefa Berana papež Pius XII. a v roce 1946 jej jmenoval 33. pražským arcibiskupem. Stalo se tak v době, kdy už se nad tehdejším Československem začaly stahovat temné mraky rudé totality, a bylo jen otázkou času, kdy mezi hlavou tuzemské církve a k moci se deroucími komunisty dojde ke střetu. Jeho důsledky líčí níže v rozhovoru Stanislava Vodičková, autorka monografie o kardinálu Beranovi Uzavírám vás do svého srdce, která nyní vychází v novém, rozšířeném vydání.

Kardinál Beran dožil svůj život v nuceném římském exilu, kde 17. května 1969 zemřel. Z úcty k němu jej papež Pavel VI. nechal proti všem zvyklostem pohřbít v nejposvátnějším chrámu křesťanstva – bazilice sv. Petra. Po téměř 50 letech se tak kardinál Josef Beran bude moci konečně vrátit domů.

JIŘÍ PRINZ

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay