Nestydět se „žebrat“ pro dobrou věc

Vydání: 2018/20 Rekordní Katolické dny i s Čechy, 15.5.2018, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Jak získat peníze na dobrou věc? To je otázka, která zní v uších řadě lidí v různých farnostech či neziskových organizacích a je denním chlebem těch, již se živí jako fundraiseři.


Oslovili jsme třeba cukráře – a děti dostaly za odměnu veselé muffiny. Měly z nich radost. Snímek Josef Vrážel


Fundraiser je člověk, který se zabývá získáváním finančních prostředků.„Základem úspěchu je věřit, že daná dobrá věc má smysl, a jít si neúnavně za tím. Pouze samotné přesvědčení však nestačí,“ říká Veronika Machálková, fundraiserka Charity Nový Hrozenkov, a pokračuje: „To, že něčemu věříme my, ještě neznamená, že tomu budou věřit i ostatní. Musíme být připraveni na kritiku a všetečné otázky, tedy znát fakta a vědět, proč je ta naše věc vlastně dobrá. Tím si i sami ověříme její smysluplnost.“ Podaří-li se získat od někoho podporu, nastává podle ní fáze budování vztahu a vzájemné důvěry. „To je naprostý základ. Píše se o tom ve všech příručkách fundraisingu a světe div se – je to pravda,“ směje se Veronika Machálková.

Princip je jednoduchý: nadšení, fakta, důvěra, vztah. Ten vzniká vzájemnou komunikací a reciprocitou. „A v neposlední řadě musíme naši dobrou věc dělat kvalitně a odpovědně,“ zdůrazňuje Machálková. Nadto je důležité nezlobit se na ty, kdo nesouhlasí (byť někdy nevybíravě) a přispět nechtějí. Tím by se jen ztrácela energie. „V neúspěších, výtkách a kritice hledejme naopak inspiraci, aby naše práce byla srozumitelnější. Tohle odosobnění není vždy jednoduché, ale je zásadní,“ zdůrazňuje fundraiserka. A na co se nesmí zapomenout? Na to, co se učí každé malé dítě – na poděkování. K udržování pravidelného vztahu s dárci je však potřeba mít systém a technickou podporu.

Dobro v nás

Veronika Machálková přiznává, že to není jednoduchá práce, a možná právě proto i malý úspěch potěší a má význam. Ona sama je hrdá na to, že je v lidech touha pomáhat: „I přes to všechno, co se kolem nás děje, jsem se o tom mnohokrát přesvědčila. Všichni v sobě máme červíka dobra. A když si tohle uvědomíme a pracujeme s tím, naše mise je mnohem veselejší a snazší.“ I proto ji baví projekty, kdy může zapojit hodně lidí, jako byla například akce Pomáhej pohybem (program Nadace ČEZ). Přes aplikaci do mobilu se sbíraly body podle druhu pohybu – a v případě, že se dosáhlo stanoveného počtu bodů, energetická společnost vyplatila peníze organizaci, kterou si majitel mobilu vybral. Charita Nový Hrozenkov dosáhla cíle v rekordním čase. „Na získání bodů jsme měli dva týdny a nám se to podařilo během dvou dnů – tedy přesněji lidem, kteří nám svůj pohyb ‚darovali‘,“ vysvětluje fundraiserka. Výběr byl opravdu pestrý: zapojily se základní školy, různé spolky, lidé z farnosti... „Běhal pro nás i pan farář, jedna paní sbírala body, když nosila dřevo, jiná zase při procházkách s kočárkem, děti cestou do školy,“ dokresluje atmosféru této celorepublikové akce Veronika Machálková.

Nemusí jít ale vždy o počiny tak velkého rozsahu. Před časem například požádali děti, aby vymyslely jméno autobusu pro sociálně potřebné, který Charita Nový Hrozenkov provozuje. Obdrželi přes 200 návrhů ze širokého i dalekého okolí. „Takovou účast jsme nečekali. Byli jsme za to samozřejmě rádi, ale bylo potřeba teď zajistit pro tyto děti odměny,“ vzpomíná Machálková. „Nechtěli jsme jít cestou malých dárkových předmětů, a tak jsme v jednotlivých obcích oslovili mistry cukráře či majitele restaurací, pizzerií... A podařilo se.“ V jedné obci paní cukrářka vyrobila veselé muffiny, v dalších zase restaurace upekly pro děti pizzu. Vítěz – komunitní centrum Kaštánek – získal pak vouchery do wellness spa hotelu. „V rozdávání ještě pokračujeme, dětí bylo opravdu hodně. A jak je vidět z jejich upřímných reakcí, naše volba odměny byla správná,“ pochvaluje si Machálková a dává k dobru slova žáka 6. třídy: „Konečně žádné odznáčky, které hned vyhodíme, ale něco pořádného – pizzaaaa!“

A co stud?

Zbývá banální otázka: Jak řeší tato od pohledu nesmělá mladá žena stud, že jde „žebrat“, byť pro dobrou věc? „Stud tu určitě je, ale postupem času člověk zjistí, že v podstatě o nic nejde. Kdo se nezeptá, nic se nedozví a nezíská. Hlavu vám nikdo neutrhne. Míváme často přehnané obavy z reakce druhého, tvoříme si v hlavě domněnky, které se mnohdy vůbec nepotvrdí. A i když není odezva pozitivní, máme právo bojovat za dobrou věc,“ říká odhodlaně Machálková. „Ten pocit, že jde o ,žebrání‘ či ,doprošování‘, musí člověk vytěsnit, jinak by snižoval hodnotu svého poslání i poslání svých kolegů. Má-li ta věc skutečně smysl, máme plné právo žádat ty, kteří mají možnost nás podpořit.“

RENATA HOLČÁKOVÁ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 46 13. – 19. listopadu 2018

Česká pomoc křesťanům na Blízkém východě

Zbořené kostely, vypálené domy, ale také snaha vrátit do válkou zničených míst život provázely delegaci v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem při cestě po severním Iráku.

celý článek


Drony skenují dřevěné kostely

Kolem dřevěných kostelů v ostravsko-opavské diecézi je živo, létají tu drony a snímá je skener.

celý článek


Jak přiblížit Evropu lidem?

Do květnových voleb do Evropského parlamentu, které ovlivní další fungování Evropské unie, zbývá půl roku. Evropská strana lidová, která sdružuje převážně křesťanské…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay