Nestydět se „žebrat“ pro dobrou věc

Vydání: 2018/20 Rekordní Katolické dny i s Čechy, 15.5.2018, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Jak získat peníze na dobrou věc? To je otázka, která zní v uších řadě lidí v různých farnostech či neziskových organizacích a je denním chlebem těch, již se živí jako fundraiseři.


Oslovili jsme třeba cukráře – a děti dostaly za odměnu veselé muffiny. Měly z nich radost. Snímek Josef Vrážel


Fundraiser je člověk, který se zabývá získáváním finančních prostředků.„Základem úspěchu je věřit, že daná dobrá věc má smysl, a jít si neúnavně za tím. Pouze samotné přesvědčení však nestačí,“ říká Veronika Machálková, fundraiserka Charity Nový Hrozenkov, a pokračuje: „To, že něčemu věříme my, ještě neznamená, že tomu budou věřit i ostatní. Musíme být připraveni na kritiku a všetečné otázky, tedy znát fakta a vědět, proč je ta naše věc vlastně dobrá. Tím si i sami ověříme její smysluplnost.“ Podaří-li se získat od někoho podporu, nastává podle ní fáze budování vztahu a vzájemné důvěry. „To je naprostý základ. Píše se o tom ve všech příručkách fundraisingu a světe div se – je to pravda,“ směje se Veronika Machálková.

Princip je jednoduchý: nadšení, fakta, důvěra, vztah. Ten vzniká vzájemnou komunikací a reciprocitou. „A v neposlední řadě musíme naši dobrou věc dělat kvalitně a odpovědně,“ zdůrazňuje Machálková. Nadto je důležité nezlobit se na ty, kdo nesouhlasí (byť někdy nevybíravě) a přispět nechtějí. Tím by se jen ztrácela energie. „V neúspěších, výtkách a kritice hledejme naopak inspiraci, aby naše práce byla srozumitelnější. Tohle odosobnění není vždy jednoduché, ale je zásadní,“ zdůrazňuje fundraiserka. A na co se nesmí zapomenout? Na to, co se učí každé malé dítě – na poděkování. K udržování pravidelného vztahu s dárci je však potřeba mít systém a technickou podporu.

Dobro v nás

Veronika Machálková přiznává, že to není jednoduchá práce, a možná právě proto i malý úspěch potěší a má význam. Ona sama je hrdá na to, že je v lidech touha pomáhat: „I přes to všechno, co se kolem nás děje, jsem se o tom mnohokrát přesvědčila. Všichni v sobě máme červíka dobra. A když si tohle uvědomíme a pracujeme s tím, naše mise je mnohem veselejší a snazší.“ I proto ji baví projekty, kdy může zapojit hodně lidí, jako byla například akce Pomáhej pohybem (program Nadace ČEZ). Přes aplikaci do mobilu se sbíraly body podle druhu pohybu – a v případě, že se dosáhlo stanoveného počtu bodů, energetická společnost vyplatila peníze organizaci, kterou si majitel mobilu vybral. Charita Nový Hrozenkov dosáhla cíle v rekordním čase. „Na získání bodů jsme měli dva týdny a nám se to podařilo během dvou dnů – tedy přesněji lidem, kteří nám svůj pohyb ‚darovali‘,“ vysvětluje fundraiserka. Výběr byl opravdu pestrý: zapojily se základní školy, různé spolky, lidé z farnosti... „Běhal pro nás i pan farář, jedna paní sbírala body, když nosila dřevo, jiná zase při procházkách s kočárkem, děti cestou do školy,“ dokresluje atmosféru této celorepublikové akce Veronika Machálková.

Nemusí jít ale vždy o počiny tak velkého rozsahu. Před časem například požádali děti, aby vymyslely jméno autobusu pro sociálně potřebné, který Charita Nový Hrozenkov provozuje. Obdrželi přes 200 návrhů ze širokého i dalekého okolí. „Takovou účast jsme nečekali. Byli jsme za to samozřejmě rádi, ale bylo potřeba teď zajistit pro tyto děti odměny,“ vzpomíná Machálková. „Nechtěli jsme jít cestou malých dárkových předmětů, a tak jsme v jednotlivých obcích oslovili mistry cukráře či majitele restaurací, pizzerií... A podařilo se.“ V jedné obci paní cukrářka vyrobila veselé muffiny, v dalších zase restaurace upekly pro děti pizzu. Vítěz – komunitní centrum Kaštánek – získal pak vouchery do wellness spa hotelu. „V rozdávání ještě pokračujeme, dětí bylo opravdu hodně. A jak je vidět z jejich upřímných reakcí, naše volba odměny byla správná,“ pochvaluje si Machálková a dává k dobru slova žáka 6. třídy: „Konečně žádné odznáčky, které hned vyhodíme, ale něco pořádného – pizzaaaa!“

A co stud?

Zbývá banální otázka: Jak řeší tato od pohledu nesmělá mladá žena stud, že jde „žebrat“, byť pro dobrou věc? „Stud tu určitě je, ale postupem času člověk zjistí, že v podstatě o nic nejde. Kdo se nezeptá, nic se nedozví a nezíská. Hlavu vám nikdo neutrhne. Míváme často přehnané obavy z reakce druhého, tvoříme si v hlavě domněnky, které se mnohdy vůbec nepotvrdí. A i když není odezva pozitivní, máme právo bojovat za dobrou věc,“ říká odhodlaně Machálková. „Ten pocit, že jde o ,žebrání‘ či ,doprošování‘, musí člověk vytěsnit, jinak by snižoval hodnotu svého poslání i poslání svých kolegů. Má-li ta věc skutečně smysl, máme plné právo žádat ty, kteří mají možnost nás podpořit.“

RENATA HOLČÁKOVÁ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay