Moskva a Řím spolu začaly mluvit

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016, Autor: Martin T. Zikmund

Ať už mají pozorovatelé jakýkoli názor na setkání papeže Františka a moskevského patriarchy Kirilla, nikdo nemůže popřít, že je to setkání historické a znamená průlom.


Prolomení dávné nedůvěry. Moskevský patriarcha Kirill a římský biskup František. Snímek ČTK

To je sám o sobě důvod, proč tomu věnujeme tematickou dvoustranu. Nejde totiž o osobní sympatie mezi Františkem a Kirillem, ale o prolomení dávné nedůvěry, kterou ruští pravoslavní k římskému katolicismu chovali. O tom, jak dlouho se setkání moskevského patriarchy s papežem připravovalo, vypovídá osobní svědectví bývalého italského premiéra Montiho, který původně – bylo to ještě za předchozího pontifikátu – usiloval o to, aby se uskutečnilo v Miláně.

Ke sbližování mezi ruským pravoslavím a římským katolicismem přispěl zvláštní měrou zesnulý český teolog a kardinál Tomáš Špidlík SJ, a proto i jeho jméno se v tématu objevuje. Rozhovor s kardinálem Miloslavem Vlkem odkryje mimo jiné důsledky havanského setkání pro vztahy uvnitř pravoslavného světa, přičemž kardinál vyjádřuje naději, že se společné slavení eucharistie mezi katolíky a pravoslavnými uskuteční v dohledné době.

Navzdory všem rozdílům

Rozdíly mezi Františkem a Kirillem přitom jsou až do očí bijící. Téměř sedmdesátiletý patriarcha Kirill (občanským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev) je člověk sice velmi zkušený a zastávající různé funkce, rovněž je však známý svými spornými výroky a postoji. Od roku 1971 zastupoval ruskou pravoslavnou církev ve Světové radě církví v Ženevě, v roce 1984 se stal metropolitou Smolenska a Kaliningradu, později předsedou Oddělení vnějších církevních vztahů moskevského patriarchátu a konečně v roce 2009 patriarchou Moskvy a vší Rusi. Je znám jako obdivovatel Vladimíra Putina, jehož éru dokonce označil za „Boží zázrak“. Spolupráci se státem si ideálně představuje jako „symfonii“. Existuje podezření, že dříve spolupracoval s KGB.

Zatímco František volá často po míru, Kirill nazval ruskou intervenci v Sýrii „svatou válkou“. Také jejich životní styl je odlišný.

I při všech rozdílech ale oba představitelé společnou řeč nalezli, jak o tom svědčí i obsáhlé společné prohlášení.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay