Mlčení a mluvení o Aloisi Musilovi

Vydání: 2008/23 Osobnost kněze a šejka Aloise Musila, 3.6.2008, Autor: Aleš Palán

Kartograf, jehož práce jsou ceněny i po sto letech. Botanik, po kterém byly pojmenovány dvě dosud neznámé pouštní rostliny. Katolický kněz. Člen Nejvyšší muslimské rady v Jeruzalémě. Osobní zpovědník habsburské císařovny Zity. Vědec evropského formátu. Autor úspěšných knih pro mládež. Objevitel proslulé islámské památky Kuseir Amra. Cestovatel, diplomat, etnograf...
Kolik lidských osudů je třeba, aby za nimi zůstalo takové množství vykonané práce...? Odpověď je překvapující: jeden jediný. Pokud tedy hovoříme o Aloisi Musilovi – jednom z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století.

Musil se narodil 30. června 1868 v Rychtářově na Moravě. Jako nejstarší syn selské rodiny byl určen nejspíš k převzetí gruntu, ale jeho výjimečné nadání a píle ho vedly do olomouckého semináře. Ve třiadvaceti letech byl vysvěcen na kněze, brzy poté se ale na základě stipendia dostal do Jeruzaléma a Bejrútu. Kromě řady klasických jazyků ovládl mladý muž postupně pětatřicet arabských nářečí. Stýkal se s Araby, respektoval je a pronikal tak do ducha Orientu. Cestoval do míst dosud neprozkoumaných. Na velbloudu ujel v poušti 21 tisíc kilometrů. Beduíni ho nazývali Músa ar Rueili. Do Palestiny, Sýrie a Iráku se v letech 1908 až 1912 ještě několikrát vrátil. Po nástupu císaře Karla na trůn v listopadu 1916 se jako zpovědník císařovny stal šedou eminencí habsburského dvora. Účastnil se tajných diplomatických – chcete-li špionážních – jednání ve snaze získat arabskou podporu Turecku a Rakousku-Uhersku. Zasadil se o amnestii českých politiků Kramáře, Rašína a dalších. Vědecké renomé si Alois Musil získal postupně ve Vídni, Berlíně, Praze i v New Yorku, kde pobýval ve dvacátých letech. Za svoje dílo byl od Americké zeměpisné společnosti odměněn prestižní zlatou medailí Charlese Dallyho a byl zapsán do síně slávy vedle Marca Pola a Livingstona. Obdržel celou řadu dalších mezinárodních uznání, byl členem prakticky všech evropských vědeckých společností. Od roku 1920 přednášel na Karlově univerzitě, založil československý Orientální ústav, v češtině vydal jedenáct svazků knižní řady Dnešní Orient a jednadvacet dobrodružných knih pro mládež. Alois Musil zemřel 12. dubna 1944 v Otrybech u Českého Šternberka.

Mlčení
Ačkoliv Alois Musil bezesporu patří k nemnoha českým osobnostem, které ve své době výrazně přesáhly význam nejen naší země, ale i celého kontinentu, dlouhá desetiletí se o něm téměř nemluvilo. Důvod mlčení v době komunismu byl evidentní: Musil byl katolický kněz a jeho reálné a zasvěcené vidění arabského světa se diametrálně lišilo od toho, jak tuto oblast vnímali koryfejové marxistické vědy a politiky. Musil ale nebyl doma prorokem už ani za první republiky. Byť se dal cele do služeb mladé republiky, byl mnohdy osočován kvůli svým úzkým vztahům s Habsburky. Nesouhlasil s výhradně akademickým směřováním Orientálního ústavu, a to budilo zášť. Alois Musil evidentně předběhl svou dobu. Ke škodě jeho ohlasu ji však předběhl až příliš.

Mluvení
V těchto dnech si připomíname 140. výročí Musilova narození.
O Musilovi se naštěstí už zase mluví. V Senátu byla začátkem května otevřena musilovská výstava. V polovině června proběhne v Praze konference s mezinárodní účastí, která se Musilovi věnuje. Ve Vyškově se koná celý vzpomínkový týden. Česká pošta vydává Musilovu známku. Další akce budou pokračovat na podzim.
Ohlédnutí za Aloisem Musilem není jen pátráním ve vzdálené minulosti. Musilova pozice křesťana respektujícího a chápajícího islámskou kulturu může být velmi aktuálním příkladem do budoucna.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay